Pavel Kosatík

Na Slovensku nenastala žádná nová věčnost, na Slovensku se toliko vystřídal prezident, řekl v pořadu Interview ČT24 k právě skončeným volbám spisovatel, publicista a autor dvou knih o moderní slovenské historii Pavel Kosatík. Dále hovořil například o rozdílech mezi Čechy a Slováky ve vztahu k Západu, k Rudé armádě či k ideji slovanství.

„Záměry Bibiho Netanjahua nejsou jasné ani Izraelcům,“ prohlásil o izraelské operaci v Pásmu Gazy a následných plánech premiéra židovského státu hudebník Jordan Haj. V debatě umělců o situaci na Blízkém východě připustil filmový režisér a producent Václav Marhoul, že reálná situace v regionu je pro něj nepřehledná, cíle Izraele jsou však prý jasné. O problematice konfliktu hovořili v pořadu Události, komentáře.

Střední Evropa od vstupu do Evropské unie zažila nárůst nacionalismu, který se projevil ve všech jejích státech, ale Slovensko je specifické, míní historik a publicista Pavel Kosatík. Tamní sympatie k Putinovu Rusku podle něj nepramení z důvěrné znalosti ruských poměrů, ale spíš z obav, co může přinést západní společnost. V pořadu Interview ČT24 hovořil o blížících se slovenských volbách i společné české a slovenské historii.

Významný podíl na pražském převratu a vyhlášení samostatného státu v roce 1918 měla pětice mužů – Alois Rašín, František Soukup, Jiří Stříbrný, Antonín Švehla a Vavro Šrobár. Všichni muži 28. října, jak se jim přezdívá, pak v republikové vládě zastávali ministerské posty. Jejich další osudy se od sebe však velmi lišily. Zatímco Švehla s Rašínem se nedožili konce první republiky, Soukup, Stříbrný a Šrobár se museli vypořádat s nacistickou a případně i komunistickou totalitou. Čelili jí s rozdílnými úspěchy.

Vražda dvou lidí u bratislavského gaybaru vypovídá o tom, že demokracie na Slovensku je ohrožena. V Interview ČT24 to uvedl spisovatel a scenárista Pavel Kosatík. Slovenská společnost se podle něj vzedmula před čtyřmi lety po vraždě Jána Kuciaka a jeho partnerky, víru v „nový styl“ ale chaotická vláda Igora Matoviče nenaplnila. Mezi Slováky tak panuje velká deziluze, která pro ně nyní představuje největší nebezpečí. Tamní společnost je navíc velmi silně rozdělená, Slováci vnímají rozdíly silněji než Češi.

Na pultech knihkupectví se objevily nové knihy Jana Nováka, Pavla Kosatíka, Jana Němce nebo Sally Rooneyové. V rámci tradiční propagační akce Velký knižní čtvrtek vyšlo patnáct novinek českých i zahraničních autorů. Natáčel s nimi Tadeáš Hlavinka.

„Chceme zdůraznit význam literatury jako nástroje reflexe a porozumění,“ vytyčila předsedkyně Asociace spisovatelů Jitka Bret Srbová jeden z cílů aktuálního Sjezdu spisovatelů. Jedná se teprve o druhé takové setkání organizované po sametové revoluci. Motto letošního sjezdu zní: Mluvme spolu. Setkání se koná v Praze a účastní se ho kromě autorů také literární teoretikové, historikové i zástupci kulturních organizací a médií, nejen z Česka, ale i zahraničí.

Spisovatel Pavel Kosatík v Interview ČT24 řekl, že likvidace Reinharda Heydricha před osmdesáti lety byla světodějnou událostí. Kdyby se nestala, hrozilo by prý, že národ zcela zdegeneruje. V souvislosti s válkou na Ukrajině mluví o tom, že Rusko vede konflikt způsobem, jaký se používal před sto lety. Ukrajinci mají podle Kosatíka morálku, jaké Rusové konkurovat nemohou. S českými elitami spisovatel není spokojen, doba si podle něj bude žádat nekonvenční politická řešení.

Česko prožívá těžké chvíle – pandemickou krizi, raketový růst cen. Společnosti chybí struktura, potřebuje hlas, který bude spojovat, řekl v nedělním Interview ČT24 publicista, spisovatel a historik Pavel Kosatík. Nový kabinet podle něj musí vysílat signály, že mu záleží na všech lidech.

Za současnou nedůvěru v demokracii může i naše polistopadová naivita, připouští herec Ondřej Vetchý. V Interview ČT24 tím spíše zdůraznil důležitost toho, aby Češi nebyli jen obyvateli své země, ale chtěli být i národem. Protože navzdory všem minulým příčinám a současným vlivům je „demokracie o naprosté osobní odpovědnosti“.

Pražská socha bývalého britského premiéra Winstona Churchilla neřeší jeho chování ohledně bengálského hladomoru, výrok „Churchill byl rasista“ má v Česku odlišný význam, než je ten v zahraničí. Řekl to spisovatel a historik Pavel Kosatík, který byl v neděli hostem pořadu ČT Interview ČT24. Podle něho Churchillova socha stojí v Praze díky jeho kritice mnichovské dohody nebo zastání se Československa během druhé světové války.

V jihočeské vesnici Tušť došlo těsně po konci války k masakru, který se stal o desítky let později podnětem k novému filmu režiséra Bohdana Slámy. Krajina ve stínu je příběhem česko-německého soužití, v němž sousedské vztahy prověřily dějinné zvraty dvacátého století. Černobílý historický epos přibližuje nyní první ukázka.

Postavil se do čela odboje proti monarchii, o vzniku samostatného Československa vyjednával v Evropě i Spojených státech. Za jeho úspěchy stála i podpora manželky Charlotte a dcery Alice. Rebel i „tatíček“ Tomáš Garrigue Masaryk se narodil před 170 lety.

Říká se, že kdo vlastní minulost, ten vlastní i budoucnost. S dějinami jde zacházet všelijak a leckteré historické události trpí pokřiveným výkladem. O tom ve Fokusu Václava Moravce debatovali historik Oldřich Tůma, politoložka Adéla Gjuričová, ředitel Národního muzea Michal Lukeš, publicista Pavel Kosatík, režisér Jiří Strach nebo učitel Pavel Martinovský.

Nechci jen oprašovat staré nádobí, historie je důležitá pro přítomnost a hlavně pro budoucnost, nepochybuje Pavel Kosatík. V rekapitulaci letošního, „osmičkového“ roku by se takové spojnice daly najít, jak ukázalo Interview ČT24 s tímto historikem, spisovatelem a scenáristou.

Ve dnech, kdy si republika připomíná sto roků od vzniku Československa, budí pozornost dvě díla jediného autora, která se zaměřila na zakladatelskou postavu Tomáše Garrigua Masaryka. Spisovatel Pavel Kosatík se jako scenárista filmu Hovory s TGM i v knize Jiný TGM snaží prvního prezidenta vystihnout i z dalších úhlů než jen z politické perspektivy. „Nesmírně složitý je třeba jeho vztah k náboženství, on dával demokracii náboženský náboj, to je velký vklad do dějin demokracie,“ říká Kosatík, který byl hostem Událostí, komentářů.

Hovory s TGM vedl na přelomu dvacátých a třicátých let minulého století Karel Čapek. Od 18. října knižně publikované rozhovory v tuzemským kinech „převypravuje“ stejnojmenný film. Neortodoxní přístup scenáristy a historika Pavla Kosatíka k tatíčkovi národa ukazuje skutečnosti, které v Čapkově díle nejsou dohledatelné. Snímek debutujícího režiséra Jakuba Červenky je z tohoto pohledu jistě přínosný, historiografická fakta ale přibližuje příliš mechanicky.