„Chceme zdůraznit význam literatury jako nástroje reflexe a porozumění,“ vytyčila předsedkyně Asociace spisovatelů Jitka Bret Srbová jeden z cílů aktuálního Sjezdu spisovatelů. Jedná se teprve o druhé takové setkání organizované po sametové revoluci. Motto letošního sjezdu zní: Mluvme spolu. Setkání se koná v Praze a účastní se ho kromě autorů také literární teoretikové, historikové i zástupci kulturních organizací a médií, nejen z Česka, ale i zahraničí.
„Žijeme v době války, v době pokračující pandemie, v době velkých společenských i generačních rozporů, v době klimatické i ekonomické krize. Spisovatelé vždy nabízeli velkou citlivost v zaznamenávání skutečnosti, otevírali nepohodlná témata, hledali hlubší souvislosti,“ uvedla ke smyslu setkání předsedkyně Asociace spisovatelů, básnířka Jitka Bret Srbová.
Literatura je ve válce lidem blíž než média
Sjezd se tematicky věnuje literatuře z pohledu feminismu, limitům literatury v jednadvacátém století či současné pozici spisovatele. První diskusní blok se pod názvem Co se to vlastně děje? zabýval literaturou v době války. „Toto téma tady nebylo, zaplaťpánbůh, řadu desetiletí. Pozvali jsme k němu intelektuály, spisovatele a spisovatelky z Ukrajiny a Běloruska,“ doplnil člen výboru pořádající asociace Ondřej Buddeus.
Podle prozaičky Petry Hůlové má literatura ve zprostředkování válečného konfliktu svou podstatnou roli. „Zobrazování médii se tváří jako přímé svědectví, kterým není. K reálnému prožitku má často hrozně daleko. Literatura má moc dostat se k lidským kvalitám skutečnosti snadněji nebo blíž než média, která podle mě záplavou obrazů způsobují jenom to, že člověk není schopný tu věc už nijak emočně vnímat,“ míní.
Tradice svobody
Zástupci Asociace spisovatelů říkají, že chtějí věci pojmenovávat. Otevřeně se hlásí k tradici sjezdů československých spisovatelů, které se stávaly často společenskými milníky. „Byly ostře sledovanými událostmi a režim si dával hodně záležet na tom, aby je dobře připravil. Rebelující spisovatelé, kterých v různých obdobích bylo dost, hlavně v šedesátých letech, na to měli jiný názor,“ připomíná spisovatel Pavel Kosatík.
Do dějin se zapsal třeba referát básníka Jaroslava Seiferta na obranu perzekvovaných literátů nebo vystoupení Pavla Kohouta, který četl dopis nepohodlného sovětského spisovatele Alexandra Solženicyna. „Je to důležitá tradice v české literatuře. Tradice, která byla vždycky svobodná a která politickou moc vždycky velmi zlobila,“ souhlasí Buddeus.
Útok na svobodu v době války začíná rezonovat i současnou českou literaturou. Tradičně se téma jako první objevuje v poezii. „Jde o krátký formát, reaguje okamžitě, protože vzniká na jedno nadechnutí, a jste-li básnířka nebo básník, tak s dobou dýcháte,“ vysvětluje Buddeus.
Konec literatury? Předčasné obavy
Slovo literáta má ve společnosti nicméně dnes menší váhu než v době zmíněných přelomových sjezdů. „Literatura a intelektuálové vůbec, umělci i vědci nemají takové slovo, jako mívali,“ podotýká prozaička Ivana Myšková. A zmiňuje i důvody: „Doba je roztěkaná, technologie a média literatuře konkurují. Ztrácí se schopnost hlubokého čtení, což je pro literaturu fatální.“
Obavy, že technologický pokrok převálcuje literaturu úplně, jsou ale nejen podle ní liché. „Mladý člověk už dneska neobjevuje svět přes rodičovskou knihovnu. Jde nějakým jiným způsobem. Nicméně literatura existuje, knihy se čtou, vydávají a tohle teoretizování kolem je mimoběžné k síle, kterou literatura pořád má,“ nepochybuje Hůlová.
Spirála, kterou je těžké zastavit
Zorientovat se na knižním trhu ale pro čtenáře není jednoduché. Knižních titulů vychází velké množství, mnohdy se k nim přistupuje jako ke spotřebnímu zboží. „Dříve nastavovala síto třeba nakladatelství. Bylo těžké vydat knihu, pracovali s ní redaktoři, bylo na ni víc času, víc peněz. Teď se nakladatelství toho snaží vydat hrozně moc, aby se něco chytlo. Vzniká spirála, která vede do černé jámy a je těžké ji zastavit,“ všímá si Hůlová.
Sjezd spisovatelů potrvá do 17. září. „Výzva ‚Mluvme spolu‘ je mířena na širokou veřejnost, které je akce také přístupná,“ upozornila spisovatelka Tereza Semotamová. Například sobotní odpoledne bude patřit dětem, pro které si připravila tvůrčí dílnu autorka dětských knih Klára Smolíková. Současné autory představí program večerních autorských čtení, připravuje je Čítárna HYB4.
