Sjezd spisovatelů řeší roli literatury. Sílu pořád má, i když svět se už neobjevuje přes knihovnu

2 minuty
V Praze se koná Sjezd spisovatelů
Zdroj: ČT24

„Chceme zdůraznit význam literatury jako nástroje reflexe a porozumění,“ vytyčila předsedkyně Asociace spisovatelů Jitka Bret Srbová jeden z cílů aktuálního Sjezdu spisovatelů. Jedná se teprve o druhé takové setkání organizované po sametové revoluci. Motto letošního sjezdu zní: Mluvme spolu. Setkání se koná v Praze a účastní se ho kromě autorů také literární teoretikové, historikové i zástupci kulturních organizací a médií, nejen z Česka, ale i zahraničí.

„Žijeme v době války, v době pokračující pandemie, v době velkých společenských i generačních rozporů, v době klimatické i ekonomické krize. Spisovatelé vždy nabízeli velkou citlivost v zaznamenávání skutečnosti, otevírali nepohodlná témata, hledali hlubší souvislosti,“ uvedla ke smyslu setkání předsedkyně Asociace spisovatelů, básnířka Jitka Bret Srbová.

Literatura je ve válce lidem blíž než média

Sjezd se tematicky věnuje literatuře z pohledu feminismu, limitům literatury v jednadvacátém století či současné pozici spisovatele. První diskusní blok se pod názvem Co se to vlastně děje? zabýval literaturou v době války. „Toto téma tady nebylo, zaplaťpánbůh, řadu desetiletí. Pozvali jsme k němu intelektuály, spisovatele a spisovatelky z Ukrajiny a Běloruska,“ doplnil člen výboru pořádající asociace Ondřej Buddeus.

Podle prozaičky Petry Hůlové má literatura ve zprostředkování válečného konfliktu svou podstatnou roli. „Zobrazování médii se tváří jako přímé svědectví, kterým není. K reálnému prožitku má často hrozně daleko. Literatura má moc dostat se k lidským kvalitám skutečnosti snadněji nebo blíž než média, která podle mě záplavou obrazů způsobují jenom to, že člověk není schopný tu věc už nijak emočně vnímat,“ míní. 

Tradice svobody

Zástupci Asociace spisovatelů říkají, že chtějí věci pojmenovávat. Otevřeně se hlásí k tradici sjezdů československých spisovatelů, které se stávaly často společenskými milníky. „Byly ostře sledovanými událostmi a režim si dával hodně záležet na tom, aby je dobře připravil. Rebelující spisovatelé, kterých v různých obdobích bylo dost, hlavně v šedesátých letech, na to měli jiný názor,“ připomíná spisovatel Pavel Kosatík.

Do dějin se zapsal třeba referát básníka Jaroslava Seiferta na obranu perzekvovaných literátů nebo vystoupení Pavla Kohouta, který četl dopis nepohodlného sovětského spisovatele Alexandra Solženicyna. „Je to důležitá tradice v české literatuře. Tradice, která byla vždycky svobodná a která politickou moc vždycky velmi zlobila,“ souhlasí Buddeus.

Útok na svobodu v době války začíná rezonovat i současnou českou literaturou. Tradičně se téma jako první objevuje v poezii. „Jde o krátký formát, reaguje okamžitě, protože vzniká na jedno nadechnutí, a jste-li básnířka nebo básník, tak s dobou dýcháte,“ vysvětluje Buddeus.

11 minut
Rozhovor s Ivanou Myškovou a Petrou Hůlovou
Zdroj: ČT24

Konec literatury? Předčasné obavy

Slovo literáta má ve společnosti nicméně dnes menší váhu než v době zmíněných přelomových sjezdů. „Literatura a intelektuálové vůbec, umělci i vědci nemají takové slovo, jako mívali,“ podotýká prozaička Ivana Myšková. A zmiňuje i důvody: „Doba je roztěkaná, technologie a média literatuře konkurují. Ztrácí se schopnost hlubokého čtení, což je pro literaturu fatální.“

Obavy, že technologický pokrok převálcuje literaturu úplně, jsou ale nejen podle ní liché. „Mladý člověk už dneska neobjevuje svět přes rodičovskou knihovnu. Jde nějakým jiným způsobem. Nicméně literatura existuje, knihy se čtou, vydávají a tohle teoretizování kolem je mimoběžné k síle, kterou literatura pořád má,“ nepochybuje Hůlová.

Spirála, kterou je těžké zastavit

Zorientovat se na knižním trhu ale pro čtenáře není jednoduché. Knižních titulů vychází velké množství, mnohdy se k nim přistupuje jako ke spotřebnímu zboží. „Dříve nastavovala síto třeba nakladatelství. Bylo těžké vydat knihu, pracovali s ní redaktoři, bylo na ni víc času, víc peněz. Teď se nakladatelství toho snaží vydat hrozně moc, aby se něco chytlo. Vzniká spirála, která vede do černé jámy a je těžké ji zastavit,“ všímá si Hůlová.

Sjezd spisovatelů potrvá do 17. září. „Výzva ‚Mluvme spolu‘ je mířena na širokou veřejnost, které je akce také přístupná,“ upozornila spisovatelka Tereza Semotamová. Například sobotní odpoledne bude patřit dětem, pro které si připravila tvůrčí dílnu autorka dětských knih Klára Smolíková. Současné autory představí program večerních autorských čtení, připravuje je Čítárna HYB4.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Turisté se na hradech a zámcích vydají po stopách italské šlechty

Letošní sezona na hradech a zámcích bude ve znamení italské šlechty. Věnovat se jí bude projekt Národního památkového ústavu (NPÚ) Po stopách šlechtických rodů. Představí kulturní vlivy a umělecké inspirace, které na naše území přinášeli Italové zejména v sedmnáctém století. Hlavními objekty budou zámky Uherčice na Znojemsku, Opočno na Rychnovsku a Náchod. Kromě prohlídek jsou na programu výstavy a přednášky.
před 12 hhodinami

Udavač, nebo undergroundový básník? Kniha rozkrývá mýtus Egona Bondyho

O kvalitách poezie Egona Bondyho není proč pochybovat, o to větší rozpaky se však vynořují nad jeho osobností, tedy nad mírou jeho angažmá ve službách StB. Kniha Zbyněk Fišer / Egon Bondy a Státní bezpečnost k tomu přináší mnoho důkazů, které značně otřásají obrazem Bondyho bojovníka, jaký o sobě vytvářel nejen on sám, ale i jeho obdivovatelé.
před 19 hhodinami

Výstava Enter the Room je úvahou o roli videoher a budoucnosti

Galerie hlavního města Prahy v interaktivní expozici Enter the Room ukazuje díla mladých umělců, kteří využívají herní prvky a zabývají se tématy, jako je budoucnost lidstva či klimatická krize. Výstava je členěná do dvou pater. V prvním z nich se instalace týkají především oblasti ekologie a spekulací nad alternativními budoucnostmi civilizace. V druhém patře pak výstava analyzuje herní principy jako takové. Záměrem Enter the Room ale nemá být kritika hraní. Naopak ukazuje, že videohry jsou součástí společnosti a pro mladé umělce jsou přirozeným jazykem.
před 19 hhodinami

Zemřel Alois Švehlík. Hlas Nicholsona i osobnost Národního divadla

Zemřel herec Alois Švehlík. Přes tři dekády patřil k nejvýraznějším postavám hereckého souboru Národního divadla, na kontě má také řadu filmových rolí, za snímek Na střeše získal nominace na Českého lva. Uplatnil se také v dabingu, kde propůjčil hlas třeba Jacku Nicholsonovi. Aloisi Švehlíkovi bylo 85 let. Lidé z oboru na něj vzpomínají jako na představitele silných osobností s citlivou duší. Poslední rozloučení bude ve středu 16. dubna v Národním divadle.
2. 4. 2025Aktualizováno2. 4. 2025

Nepřehlédnutelný, srdečný, všestranný, vzpomínají na Švehlíka kolegové

Představitel silných mužů a jemných hnutí jejich duší a osobnost, která dokázala zaujmout i beze slov. Tak vzpomínají lidé z umělecké branže na herce Aloise Švehlíka, který zemřel v úterý ve věku 85 let.
2. 4. 2025Aktualizováno2. 4. 2025

Andersenův život nebyl vždy pohádka, ani ty jeho nekončí jen šťastně

Nejspíš nebude mnoho těch, kterým se při vyslovení jména Hans Christian Andersen automaticky nevybaví některá z jeho pohádek, jako je Sněhová královna či Císařovy nové šaty. Andersen, od jehož narození je to 220 let, byl ovšem nejen slavným pohádkářem. I k tomuto výročí nyní vyšly poprvé česky všechny Andersenovy pohádky v ilustrovaném třísvazkovém vydání.
2. 4. 2025

Zemřel herec Val Kilmer. Batman i Cruiseův rival v Top Gunu

Ve věku 65 let v úterý zemřel americký herec Val Kilmer, píše web Variety. Během své kariéry ztvárnil například miliardáře a bojovníka proti zločinu Bruce Waynea ve snímku Batman navždy či pilota Icemana v Top Gunu po boku Toma Cruise. Zazářil také ve snímku The Doors jako hudebník Jim Morrison.
2. 4. 2025Aktualizováno2. 4. 2025

Kvíz: Jak dobře znáte Andersenovy pohádky?

Hans Christian Andersen napsal za svůj život na sto padesát pohádkových příběhů. Malá mořská víla, Ošklivé káčátko nebo Císařovy nové šaty patří k těm nejznámějším. Ověřte si v kvízu, připomínajícím 220 let od narození slavného pohádkáře, jestli je dobře znáte i vy.
2. 4. 2025
Načítání...