Příštím lídrem Konzervativní strany a britským premiérem bude buď bývalý ministr financí Rishi Sunak, nebo současná ministryně zahraničí Liz Trussová. Po středečním hlasování konzervativních poslanců vypadla náměstkyně ministryně obchodu a někdejší ministryně obrany Penny Mordauntová. Jméno nového britského premiéra se veřejnost dozví 5. září, do té doby zůstane ve funkci Boris Johnson. Dva zbylí kandidáti se nyní budou ucházet o přízeň členské základny Konzervativní strany napříč celou Británií. Asi dvě stě tisíc konzervativců tak rozhodne, koho z dvojice by raději viděli na Downing Street 10.
Britskou vládu povede Sunak, nebo Trussová. Toryové zúžili výběr
Sunak stejně jako v předchozích kolech obdržel nejvíce hlasů (137). Trussovou podpořilo 113 konzervativců, Mordauntovou 105. Výsledky oznámil předseda parlamentního konzervativního Výboru 1922 Graham Brady.
Trussová po oznámení výsledků stanici BBC řekla, že „se těší, až bude moct prokázat, proč by měla být premiérkou“. „Mám odvážný ekonomický plán, který zahrnuje snížení daní, ekonomický růst a rozvoj potenciálu každého člověka v našem Spojeném království,“ prohlásila.
Její oponent Sunak konzervativcům poděkoval za důvěru a uvedl, že „bude pracovat ve dne v noci, aby šířil jejich zprávu po celé zemi“. Do boje o premiérský post vstupoval s prohlášením, že nechce britské veřejnosti vykládat „pohádky o blahobytu“.
Třetí z kandidátů Mordauntová na konto vyřazení prohlásila, že politika není jednoduchá. „Může to být rozdělující a obtížné prostředí. Musíme teď všichni spolupracovat, abychom sjednotili naši stranu a zaměřili se na práci, kterou je třeba udělat,“ řekla Mordauntová.
Sunakovi hraje do karet lepší výřečnost
Sunak v pozici ministra financí zvýšil daně téměř na nejvyšší úroveň od 50. let minulého století. Nový premiér nastoupí do velmi obtížných podmínek, píše agentura Retuers. Meziroční inflace se blíží jedenácti procentům, ekonomický růst stagnuje, v Británii se rojí odborové protesty a libra se blíží historickému minimu vůči dolaru.
Do konzervativního klání se původně přihlásilo jedenáct kandidátů, kteří postupně vypadávali v průběhu pětikolového hlasování. Sunak obdržel nejvíce hlasů ve všech pěti kolech, britská média nicméně upozorňují, že získat si přízeň široké členské základny může vyžadovat jiné kvality, než získat na svoji stranu kolegy v parlamentu.
Reuters poznamenává, že Sunak by ale přesto mohl mít oproti Trussové výhodu, jelikož při veřejných vystoupeních působí uvolněněji. Trussová v neděli uznala, že není „nejvybroušenější řečnicí“, ale zdůraznila, že když řekne, že něco udělá, tak to udělá.
Dvaačtyřicetiletý Sunak se narodil 12. května 1980 v Southamptonu, po prarodičích má původ z indického Paňdžábu. Jeho rodiče se do Británie přistěhovali v šedesátých letech z Afriky. Studoval filosfii, politiku a ekonomiku na Oxfordské univerzitě, pracoval v bankovním sektoru a ve finančnictví.
Poslancem britského parlamentu je Sunak od května 2015 a jeho popularita od té doby strmě rostla. Podle průzkumu agentury YouGov byl ve čtvrtém čtvrtletí roku 2021 nejoblíbenějším politikem konzervativců. Během skandálu s večírky na Downing Street ho začátkem letošního roku zmiňovali jako možného Johnsonova nástupce ve funkci premiéra. Pak ale vyšlo najevo, že jeho žena neplatila ve Velké Británii daň ze zahraničních příjmů a Sunakova oblíbenost opět klesla. Jeho manželka Akshata Murthyová je dcerou indického multimiliardáře Narayany Murthyho, který založil a téměř stoprocentně vlastní nadnárodní technologický gigant Infosys.
Nejasnosti a kontroverze vznikly také kolem Sunakova nepřiznaného majetku nebo zelené imigrační karty do Spojených států, kterou měl aktivní i měsíce poté, co se stal britským ministrem financí. A stejně jako premiér Boris Johnson také Sunak dostal pokutu za nedodržování vládních protiepidemických opatření v takzvané partygate, která do značné míry způsobila Johnsonův pád.
Od února 2020 působil jako ministr financí, letos 5. července oznámil rezignaci na vládní post v návaznosti na kauzu ohledně Johnsonova jmenování Chrise Pinchera do vnitrostranické funkce i přesto, že Johnson věděl o jeho podezření ze sexuálního obtěžování.
Rishi Sunak
Elizabeth (Liz) Trussová se narodila 26. července 1975 v Oxfordu profesorovi matematiky a zdravotní sestře. Vyrůstala ve Skotsku. V roce 1996 vystudovala filosofii, politologii a ekonomii na Mertonově koleji Oxfordské univerzity a vstoupila do Konzervativní strany. Následně pracovala v soukromém sektoru jako ekonomka.
Do vysoké politiky vstoupila v roce 2010 zvolením do parlamentu. Pak byla státní podtajemnicí pro péči o děti a vzdělávání a v letech 2014 až 2016 ministryní životního prostředí a venkova ve vládě Davida Camerona. Jako ministryně prohlašovala, že za klimatické změny může lidská činnost. Do roku 2017 byla ve vládě Theresy Mayové ministryní spravedlnosti a stala se první ženou v této funkci.
V čele resortu mezinárodního obchodu od července 2019 do září 2021 Trussová provedla Británii těžkým obdobím brexitu. Británie formálně opustila Evropskou unii 31. ledna 2020 po 47 letech členství v tomto bloku. „Podporuji setrvání, protože věřím, že je to v ekonomickém zájmu Británie a že nám to umožní zaměřit se na domácí ekonomické a sociální reformy,“ uvedla Trussová před brexitem.
Pod jejím vedením Británie po brexitu podepsala řadu nových obchodních smluv, například s Japonskem, Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem. Předtím byla Trussová dva roky hlavní tajemnicí ministerstva financí.
Je zastánkyní volného obchodu a odpůrkyní obchodních regulací. Od září 2021 působila jako šéfka britské diplomacie, v klání o Downing Street měla podporu ministryně kultury Nadine Dorriesové či tajemníka pro brexit Jacoba Reese-Mogga.
Britská premiérka Liz Trussová
„Hasta la vista, baby“
Končící ministerský předseda Johnson ve středu předstoupil před Dolní sněmovnu při svých posledních středečních interpelacích v pozici premiéra. Na otázky odpovídal 45 minut, podle svého zvyku často vtipnými glosami, které pobavily i jeho kritiky. Výrazný politik, kterému srazily vaz etické prohřešky, se znovu chlubil, jak jeho vláda zvládla boj s covidem.
Mezi úspěchy vyjmenoval i rekordní vítězství konzervativců ve volbách a dokončení brexitu. Lídr skotských nacionalistů mu naopak připomněl, že země zažívá nejhorší inflaci a největší pokles životní úrovně za čtyřicet let. A že kvůli odchodu z Evropské unie přišlo britské hospodářství o 31 miliard liber.
Na závěr Johnson udělil svým nástupcům několik rad - mimo jiné, aby se drželi Američanů, podporovali Ukrajince a snižovali daně. „Pomohli jsme, já jsem pomohl, dostat tuto zemi skrz pandemii (nemoci covid-19) a pomohl jsem zachránit jinou zemi před barbarstvím. To je upřímně dost na to, aby člověk mohl s klidem pokračovat. Mise z většiny splněna,“ prohlásil Johnson.
3 minuty
Události ČT: Poslední interpelace Borise Johnsona
„Všem tu děkuji a hasta la vista, baby! (‚na viděnou, bejby!')“, zakončil Johnson proslov k parlamentu, čímž citoval titulní postavu Arnolda Schwarzeneggera z druhého dílu amerického akčního filmu Terminátor. Poté za hlasitého potlesku svých příznivců i posměšků odpůrců opustil Dolní sněmovnu.
Na úterním posledním jednání vlády dostal Johnson od členů svého kabinetu sbírku prvních vydání knih Winstona Churchilla o druhé světové válce. Podle premiérova mluvčího šlo o „poděkování za jeho službu zemi“. Johnson je autorem knihy Faktor Churchill, která popisuje život a práci Winstona Churchilla jako státníka, vojáka a spisovatele.
