Britskou vládu povede Sunak, nebo Trussová. Toryové zúžili výběr

Příštím lídrem Konzervativní strany a britským premiérem bude buď bývalý ministr financí Rishi Sunak, nebo současná ministryně zahraničí Liz Trussová. Po středečním hlasování konzervativních poslanců vypadla náměstkyně ministryně obchodu a někdejší ministryně obrany Penny Mordauntová. Jméno nového britského premiéra se veřejnost dozví 5. září, do té doby zůstane ve funkci Boris Johnson. Dva zbylí kandidáti se nyní budou ucházet o přízeň členské základny Konzervativní strany napříč celou Británií. Asi dvě stě tisíc konzervativců tak rozhodne, koho z dvojice by raději viděli na Downing Street 10.

Sunak stejně jako v předchozích kolech obdržel nejvíce hlasů (137). Trussovou podpořilo 113 konzervativců, Mordauntovou 105. Výsledky oznámil předseda parlamentního konzervativního Výboru 1922 Graham Brady.

Trussová po oznámení výsledků stanici BBC řekla, že „se těší, až bude moct prokázat, proč by měla být premiérkou“. „Mám odvážný ekonomický plán, který zahrnuje snížení daní, ekonomický růst a rozvoj potenciálu každého člověka v našem Spojeném království,“ prohlásila.

Její oponent Sunak konzervativcům poděkoval za důvěru a uvedl, že „bude pracovat ve dne v noci, aby šířil jejich zprávu po celé zemi“. Do boje o premiérský post vstupoval s prohlášením, že nechce britské veřejnosti vykládat „pohádky o blahobytu“.

Třetí z kandidátů Mordauntová na konto vyřazení prohlásila, že politika není jednoduchá. „Může to být rozdělující a obtížné prostředí. Musíme teď všichni spolupracovat, abychom sjednotili naši stranu a zaměřili se na práci, kterou je třeba udělat,“ řekla Mordauntová.

Sunakovi hraje do karet lepší výřečnost

Sunak v pozici ministra financí zvýšil daně téměř na nejvyšší úroveň od 50. let minulého století. Nový premiér nastoupí do velmi obtížných podmínek, píše agentura Retuers. Meziroční inflace se blíží jedenácti procentům, ekonomický růst stagnuje, v Británii se rojí odborové protesty a libra se blíží historickému minimu vůči dolaru.

Do konzervativního klání se původně přihlásilo jedenáct kandidátů, kteří postupně vypadávali v průběhu pětikolového hlasování. Sunak obdržel nejvíce hlasů ve všech pěti kolech, britská média nicméně upozorňují, že získat si přízeň široké členské základny může vyžadovat jiné kvality, než získat na svoji stranu kolegy v parlamentu.

Reuters poznamenává, že Sunak by ale přesto mohl mít oproti Trussové výhodu, jelikož při veřejných vystoupeních působí uvolněněji. Trussová v neděli uznala, že není „nejvybroušenější řečnicí“, ale zdůraznila, že když řekne, že něco udělá, tak to udělá.

Dvaačtyřicetiletý Sunak se narodil 12. května 1980 v Southamptonu, po prarodičích má původ z indického Paňdžábu. Jeho rodiče se do Británie přistěhovali v šedesátých letech z Afriky. Studoval filosfii, politiku a ekonomiku na Oxfordské univerzitě, pracoval v bankovním sektoru a ve finančnictví.

Poslancem britského parlamentu je Sunak od května 2015 a jeho popularita od té doby strmě rostla. Podle průzkumu agentury YouGov byl ve čtvrtém čtvrtletí roku 2021 nejoblíbenějším politikem konzervativců. Během skandálu s večírky na Downing Street ho začátkem letošního roku zmiňovali jako možného Johnsonova nástupce ve funkci premiéra. Pak ale vyšlo najevo, že jeho žena neplatila ve Velké Británii daň ze zahraničních příjmů a Sunakova oblíbenost opět klesla. Jeho manželka Akshata Murthyová je dcerou indického multimiliardáře Narayany Murthyho, který založil a téměř stoprocentně vlastní nadnárodní technologický gigant Infosys.

Nejasnosti a kontroverze vznikly také kolem Sunakova nepřiznaného majetku nebo zelené imigrační karty do Spojených států, kterou měl aktivní i měsíce poté, co se stal britským ministrem financí. A stejně jako premiér Boris Johnson také Sunak dostal pokutu za nedodržování vládních protiepidemických opatření v takzvané partygate, která do značné míry způsobila Johnsonův pád.

Od února 2020 působil jako ministr financí, letos 5. července oznámil rezignaci na vládní post v návaznosti na kauzu ohledně Johnsonova jmenování Chrise Pinchera do vnitrostranické funkce i přesto, že Johnson věděl o jeho podezření ze sexuálního obtěžování.

Rishi Sunak
Zdroj: Victoria Jones/ČTK/PA

Elizabeth (Liz) Trussová se narodila 26. července 1975 v Oxfordu profesorovi matematiky a zdravotní sestře. Vyrůstala ve Skotsku. V roce 1996 vystudovala filosofii, politologii a ekonomii na Mertonově koleji Oxfordské univerzity a vstoupila do Konzervativní strany. Následně pracovala v soukromém sektoru jako ekonomka.

Do vysoké politiky vstoupila v roce 2010 zvolením do parlamentu. Pak byla státní podtajemnicí pro péči o děti a vzdělávání a v letech 2014 až 2016 ministryní životního prostředí a venkova ve vládě Davida Camerona. Jako ministryně prohlašovala, že za klimatické změny může lidská činnost. Do roku 2017 byla ve vládě Theresy Mayové ministryní spravedlnosti a stala se první ženou v této funkci.

V čele resortu mezinárodního obchodu od července 2019 do září 2021 Trussová provedla Británii těžkým obdobím brexitu. Británie formálně opustila Evropskou unii 31. ledna 2020 po 47 letech členství v tomto bloku. „Podporuji setrvání, protože věřím, že je to v ekonomickém zájmu Británie a že nám to umožní zaměřit se na domácí ekonomické a sociální reformy,“ uvedla Trussová před brexitem.

Pod jejím vedením Británie po brexitu podepsala řadu nových obchodních smluv, například s Japonskem, Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem. Předtím byla Trussová dva roky hlavní tajemnicí ministerstva financí.

Je zastánkyní volného obchodu a odpůrkyní obchodních regulací. Od září 2021 působila jako šéfka britské diplomacie, v klání o Downing Street měla podporu ministryně kultury Nadine Dorriesové či tajemníka pro brexit Jacoba Reese-Mogga. 

Britská premiérka Liz Trussová
Zdroj: Reuters/Hannah McKay

„Hasta la vista, baby“

Končící ministerský předseda Johnson ve středu předstoupil před Dolní sněmovnu při svých posledních středečních interpelacích v pozici premiéra. Na otázky odpovídal 45 minut, podle svého zvyku často vtipnými glosami, které pobavily i jeho kritiky. Výrazný politik, kterému srazily vaz etické prohřešky, se znovu chlubil, jak jeho vláda zvládla boj s covidem.

Mezi úspěchy vyjmenoval i rekordní vítězství konzervativců ve volbách a dokončení brexitu. Lídr skotských nacionalistů mu naopak připomněl, že země zažívá nejhorší inflaci a největší pokles životní úrovně za čtyřicet let. A že kvůli odchodu z Evropské unie přišlo britské hospodářství o 31 miliard liber.

Na závěr Johnson udělil svým nástupcům několik rad - mimo jiné, aby se drželi Američanů, podporovali Ukrajince a snižovali daně. „Pomohli jsme, já jsem pomohl, dostat tuto zemi skrz pandemii (nemoci covid-19) a pomohl jsem zachránit jinou zemi před barbarstvím. To je upřímně dost na to, aby člověk mohl s klidem pokračovat. Mise z většiny splněna,“ prohlásil Johnson.

Nahrávám video

„Všem tu děkuji a hasta la vista, baby! (‚na viděnou, bejby!')“, zakončil Johnson proslov k parlamentu, čímž citoval titulní postavu Arnolda Schwarzeneggera z druhého dílu amerického akčního filmu Terminátor. Poté za hlasitého potlesku svých příznivců i posměšků odpůrců opustil Dolní sněmovnu.

Na úterním posledním jednání vlády dostal Johnson od členů svého kabinetu sbírku prvních vydání knih Winstona Churchilla o druhé světové válce. Podle premiérova mluvčího šlo o „poděkování za jeho službu zemi“. Johnson je autorem knihy Faktor Churchill, která popisuje život a práci Winstona Churchilla jako státníka, vojáka a spisovatele.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vítězství v arménských volbách obhájila Pašinjanova strana

Vládnoucí strana Občanská smlouva arménského premiéra Nikola Pašinjana zvítězila v parlamentních volbách, podle Ústřední volební komise získala 49,81 procenta hlasů, napsala agentura Reuters. Směřuje tak ke třetímu volebnímu období. Opoziční Silná Arménie, kterou vede rusko-arménský miliardář Samvel Karapetjan, skončila druhá s 23,29 procenta. V parlamentu zasedne ještě třetí subjekt, u čtvrtého volební komise možná překontroluje hlasy, plyne ze zpráv OC Media.
07:32Aktualizovánopřed 2 mminutami

Izrael a Írán na sebe útočí, v Teheránu se ozývají exploze

V Teheránu se dopoledne ozývaly nové výbuchy, sdělila místní média. Izrael v noci udeřil na vojenské cíle v Íránu. Zasáhl mimo jiné petrochemický komplex na jihozápadě země. Podle íránských médií byla část zařízení poškozena a probíhá evakuace. Izraelská armáda později informovala o dalších raketách vypálených směrem na izraelské území z Íránu a Jemenu. Zatím nejsou hlášeni žádní zranění. Ceny ropy kvůli eskalaci konfliktu prudce rostou.
03:38Aktualizovánopřed 18 mminutami

Zemětřesení na filipínském ostrově má nejméně šestnáct obětí

Nejméně 16 mrtvých a více než 200 zraněných si vyžádalo zemětřesení o síle 7,8 stupně, které v noci na pondělí SELČ zasáhlo filipínský ostrov Mindanao. Otřesy poškodily řadu budov a klíčový most ve městě General Santos. Zemětřesení vyvolalo metr vysokou vlnu tsunami, která zasáhla okolní pobřeží, informovala agentura AP s odvoláním na filipínské úřady. Malajsie už zasažené zemi nabídla pomoc.
05:41Aktualizovánopřed 40 mminutami

Letouny NATO v Lotyšsku sestřelily dron z Ruska

Do vzdušného prostoru Lotyšska v pondělí dopoledne pronikl nejméně jeden dron z Ruska, informovala agentura Reuters s odvoláním na mluvčího armády. Ta krátce nato oznámila, že cizí dron sestřelily spojenecké letouny Severoatlantické aliance a případná letecká hrozba pominula.
před 51 mminutami

Ukrajinci hlásí zabité v Záporožské oblasti, Rusové zasažený vlak

V ukrajinské Záporožské oblasti noční útoky z Ruska zabily pět lidí a dalších 14 zranily, uvedl podle agentury Reuters náčelník správy tohoto regionu Ivan Fedorov. Podle něj ruská armáda zaútočila letectvem, drony a dělostřeleckou palbou. Údery poničily infrastrukturu, domy civilistů a vozidla. Výbuchy otřásaly také Dněpropetrovskou oblastí. Rusové informovali o ukrajinském zásahu vlaku a jedné oběti.
před 2 hhodinami

Americká demokracie oslaví 250 let. Ale chřadne

Ve Spojených státech vrcholí přípravy na 250. výročí přijetí Deklarace nezávislosti. Na pozadí jubilea dochází k hlubším posunům tamního politického systému. Například letošní zpráva švédského institutu V-Dem uvedla, že úroveň demokracie v USA v minulém roce zažila nejprudší propad v moderních dějinách země. Největší problém je podle autorů reportu systematické oslabování demokratických pojistek. Proto docházejí k závěru: Spojené státy již nespadají mezi liberální demokracie.
před 4 hhodinami

Poláci nakupují zbraně, průkaz má téměř pět milionů lidí

Poláci více nakupují zbraně. Jen loni si o zbrojní průkaz požádalo přes padesát tisíc lidí. Za posledních pět let je nárůst o více než sto procent. Důvodem jsou obavy o vlastní bezpečnost i větší zájem o sportovní střelbu.
před 4 hhodinami

Druhé kolo prezidentských voleb v Peru směřuje k těsnému výsledku

Nedělní druhé kolo prezidentské volby v Peru směřuje k těsnému výsledku. Podle prognózy agentury Ipsos má mírný náskok levicový poslanec Roberto Sánchez. V částečných volebních výsledcích zatím vede krajně pravicová politička Keiko Fujimoriová, píše agentura Reuters. Při těsném výsledku by se mohlo na oficiální vyhlášení vítěze čekat několik dnů i týdnů.
00:31Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...