Historik McNamara: Legie udělaly z Masaryka v USA rockovou hvězdu

9 minut
McNamara: Knihu o československých legionářích jsem psal 23 let
Zdroj: ČT24

Boje československých legií na straně států Dohody si ve Spojených státech za první světové války získaly velkou popularitu, Tomáše Garrigua Masaryka v očích tamější veřejnosti změnily v rockovou hvězdu a výrazně přispěly k tomu, že američtí politici podpořili vznik samostatného Československa. V Událostech, komentářích to řekl americký historik Kevin McNamara, který o Čechoslovácích na Sibiři napsal knihu Dreams of a Great Small Nation (Sny velkého malého národa).

Jak jste se o československých legiích dozvěděl a proč vás tolik zaujaly?

V roce 1993 jsem se vydal přes Sibiř. O československé historii jsem nevěděl mnoho, a dozvěděl jsem se, že přes Sibiř na konci první světové války několikrát přešla armáda. Přišlo mi to opravdu neuvěřitelné, protože Sibiř je tak obrovská oblast – a oni ji přešli několikrát.

Když jsem se vrátil zpátky do Států, říkal jsem si, že o tom přece musí existovat nějaká kniha a že si ji chci přečíst. Strávil jsem opravdu hodně času hledáním, ale žádnou takovou knihu jsem v angličtině najít nedokázal. A potom jsem tedy třiadvacet let psal tuhle knihu.

Částečně jste to zmínil, legionáři byli docela úspěšnou vojenskou silou. Máte odpověď na otázku, proč tomu tak bylo?

Myslím si, že to bylo částečně tím, že vycházeli ze Sokola a tohle hnutí v nich bylo opravdu zakořeněné. Měli v sobě národní cítění, většinou to byli lidé ze střední třídy, měli určité vlastnosti, ale na Sibiři byli opuštěni a obklíčeni nepřátelskými silami.

Člověk by pochopitelně očekával, že budou chtít přežít. Trockij řekl, že každého Čecha, kterého najdou s puškou, mají Sověti zastřelit, a koho najdou bez pušky, mají uvěznit. Legionáři byli lidé, kteří už uprchlické tábory a tábory pro zajatce znali – a věděli, že se do nich nechtějí vrátit.

Nakolik podle vašeho názoru československé legie přispěly ke vzniku samostatného Československa? Odkazuji se k rozhodnutí vojáků, že zběhnou od rakousko-uherské armády a budou bojovat proti ní. Dávali najevo, že chtějí vlastní stát?

Přesně tak. Celý příběh se v podstatě odehrává ve dvou různých cestách. Tomáš Masaryk, Edvard Beneš a Milan Rastislav Štefánik politicky pracují v Evropě, ale chtějí vlastní stát stejně jako celá řada dalších lidí v této době; Ho Či Min a další lidé například v Paříži usilovali o samostatný Vietnam, ale nedokázali to legislativně zvládnout.

Masaryk měl argument, že by Československo mělo být samostatné, a říkal, že dokáže pomoct (státům Dohody) proti Rakousku-Uhersku. Byl to silný argument, ale stále jen argument. 

Potom se ale Masaryk dostává do Washingtonu, a v okamžiku, kdy zde tyto věty říkal, legionáři už opravdu dokazovali, že Češi a Slováci budou bojovat a umírat za spojence. Americké noviny o tom samozřejmě psaly, byl to opravdu obrovský příběh.

Všimli si toho nejenom Češi a Slováci, ale i celá řada Američanů, zaujalo to také Roosevelta, a opravdu se o tom mluvilo nejen ve Washingtonu, ale po celých Spojených státech amerických.

Když se potom hovořilo o vzniku Československa, byl zde jasný důkaz: Češi a Slováci s vámi bojují a umírají. Jak byste jim potom tedy mohli odepřít stát?

A to byl zásadní argument pro americké politiky?

Jednoznačně byl. Když Masaryk přijíždí do Chicaga, přišlo ho na nádraží hlasitě přivítat sto tisíc lidí. Když byl na nádraží ve Washingtonu, přišly desítky kongresmanů a senátorů. Předtím nikdy nikdo neslyšel, že by přišli přivítat takového člověka. Ve Spojených státech amerických byl populární mnohem víc než v Evropě, kde pro něj bylo těžké dosáhnout schůzky s nejvyššími státními představiteli. V Americe byl opravdovou rockovou hvězdou, lidé ho podporovali… a politici jdou samozřejmě za lidmi.

Mluvíme o československých legiích, mluvíme o Pittsburské dohodě (českých a slovenských exulantů o společném státě), mluvíme o začátku samostatného Československa. Byla Pittsburská dohoda naplněním touhy dvou autonomních národů – Čechů a Slováků – po samostatném státě, anebo si to čeští politici rozmysleli a později mířili víc k unitárnímu státu?

To je velice komplikovaná otázka, jako když si chce starší zkušený muž rychle vzít mladší ženu. Kdyby si dali trošku načas, mohlo by to fungovat, ale takováto manželství většinou nevyjdou.

Nemyslím si, že to muselo dopadnout špatně, ale nedivím se tomu, že to špatně dopadlo. Protože Slováci byli na začátku velice spokojeni, ale časem se ukázalo, že chtěli, aby Češi naplnili to, co bylo v Pittsburské a Clevelandské dohodě(První zmíněná smlouva Slovákům v novém státě zaručovala vlastní správu, parlament, i soudnictví – pozn. red.)

Samozřejmě se dá argumentovat, že bez Masaryka a Čechů by Slováci nikdy neměli samostatný stát, a dá se rozumět oběma stranám. Pokud by Slováci měli jenom svoje prostředky, možná dnes ano, ale tehdy by svůj vlastní stát určitě neměli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Fiala oznámí jméno ministra spravedlnosti příští týden, spekuluje se o Decroix

Premiér Petr Fiala má kandidáta na post ministra spravedlnosti, jméno případného nástupce předseda vlády neuvedl. S dalším postupem po rezignaci Pavla Blažka chce seznámit veřejnost počátkem příštího týdne. „V kuloárech se mluví o jediném jméně, a to o Evě Decroix (všichni ODS), což je loni zvolená místopředsedkyně ODS,“ informoval redaktor ČT Martin Šnajdr. Decroix odmítla spekulace komentovat.
před 37 mminutami

O volbách či dostupnosti bydlení diskutovali hosté Politického spektra

O sněmovních volbách, platech ve státní sféře, indexu prosperity a finančního zdraví, dostupnosti bydlení či výdajích na obranu debatovali hosté Politického spektra s moderátorem Bohumilem Klepetkem. Diskuse se zúčastnili zástupce občanského hnutí Přísaha Pavel Černý, předseda hnutí Hlas Petr Hrdý a Radek Pileček z hnutí Jihočeši 2012.
před 2 hhodinami

Zkraje: Hazard přináší obcím i státu prostředky, problémem je však závislost

Hazard je pro některé občasnou zábavou, pro jiné velkým problémem. Je sice zdrojem příjmů pro veřejné rozpočty, zároveň však působí společenské náklady v miliardách korun. O problematice hazardu diskutovali v pořadu Zkraje starosta obce Holubice Jiří Horňák (nestr.), ředitel Asociace poskytovatelů adiktologických služeb, zastupitel města Brna a občanský aktivista Matěj Hollan, bývalý profesionální fotbalista Petr Švancara, vedoucí oddělení metodiky hazardu na sekci právní z Generálního ředitelství cel Tomáš Hamouz, tajemník z Institutu pro regulaci hazardních her Petr Kozák a adiktoložka Jana Dominika Šatánková ze společnosti Podané ruce.
před 3 hhodinami

Je snazší zjistit, že peníze jsou špinavého původu než čistého, říká odborník na kryptoměnu

Bitcoiny si máme tendenci představovat jako zlaté kovové mince, ve skutečnosti jde ale o jakýsi přístup k digitální účetní knize, vysvětlil v pořadu Události, komentáře odborník na kryptoměnu z Vysoké školy ekonomické v Praze Kareem Abdallah. Pokud člověk ve skutečném a kryptoměnovém světě své identity odděluje, podle Abdallaha je těžké ho odhalit, ačkoliv pro to existuje několik nástrojů. „Je snazší zjistit, že peníze jsou špinavého původu než čistého,“ sdělil moderátorovi Danielu Takáčovi.
před 3 hhodinami

Silné bouřky hrozí i v neděli

Intenzivnější bouřky hrozí na celém území republiky také v neděli, podle aktuální výstrahy meteorologů mohou být silnější než ty, které mají dorazit během sobotního odpoledne. Bouřky po oba víkendové dny doprovodí nárazový vítr, přívalové srážky i kroupy. Bouřkové počasí zřejmě vydrží i začátkem příštího týdne.
před 5 hhodinami

Fairtrade růže, cukr nebo banány. Zájem o tyto produkty v Česku roste

Dřív jen káva nebo kakao, dnes už i čerstvé ovoce, víno nebo výrobky z bavlny. Zájem mezi Čechy o eticky pěstované a vyráběné zboží neboli fairtrade roste. Na trhu už je přitom téměř tří tisíce certifikovaných výrobků. České televizi to potvrdil ředitel organizace Fairtrade Česko a Slovensko i oslovení zástupci obchodních řetězců.
před 7 hhodinami

Velitelé Pražského povstání osvobodili Prahu, komunisté je za to potrestali

Češi na konci války Prahu osvobodili sami – prostá pravda, která se ale přes čtyřicet let nesměla vyslovit. Rudá armáda přijela do města až ve chvíli, kdy měli povstalci metropoli už fakticky ve vlastních rukou. Boje na barikádách i jinde koordinovala povstalecká velitelství. Jejich představitelé, například velitel povstání Karel Kutlvašr, byli bezprostředně po válce za hrdiny. S nástupem komunismu se z nich ale stali psanci, kteří přišli nejen o vyznamenání a hodnosti, ale často i o majetek a dokonce i svobodu.
před 9 hhodinami

Začíná sezona dovolených. Češi nejvíc volí Chorvatsko a Itálii

Mnozí Češi vyrážejí na přelomu května a června na dovolenou do zahraničí. Nejčastěji si vybírají dopravu autobusem, i proto patří mezi jejich nejoblíbenější destinace Chorvatsko a Itálie. Stále častěji jezdí i do Polska k Baltskému moři. Ministerstvo zahraničí jim doporučuje, aby se před cestou registrovali do systému DROZD, v případě nebezpečí tak mohou dostat varování. Stále více lidí pak nezůstává jen u jedné dovolené. Na několikadenní pobyt vyjíždí do zahraničí často až čtyřikrát do roka.
před 9 hhodinami
Načítání...