Jak dobře znáte dějiny spojené se vznikem První republiky? Otestujte své znalosti.
Když císař Karel I. vydal v polovině října 1918 manifest navrhující federalizaci mocnářství, bylo již na záchranu říše pozdě. O dvanáct dnů později byl 28. října 1918 vyhlášen samostatný československý stát, který s tragickou přestávkou způsobenou druhou světovou válkou vydržel až do konce roku 1992, kdy se rozpadl na Českou a Slovenskou republiku. Víte, jak vznikal? Zkuste si test, který prověří vaše znalosti:
1) Za první světové války fungoval silný domácí odboj, který měl důsledné protirakouské názory a naopak podporoval Dohodu. Jak se jmenoval hlavní orgán tohoto odboje?
A) Maffie
B) Obrana národa
C) Petiční výbor Věrni zůstaneme
2) Čeští poslanci začali požadovat autonomii pro Čechy a Slováky (v rámci Rakouska-Uherska) takzvanou Tříkrálovou deklarací. Stalo se to 6. ledna…
A) 1912
B) 1916
C) 1918
3) Zásadní význam pro vznik samostatného Československa mělo vyhlášení takzvaných Čtrnácti bodů amerického prezidenta Woodrowa Wilsona. Ten v nich formuloval vizi poválečného světa, desátým bodem bylo přání, aby národy žijící v Rakousku-Uhersku dostaly autonomii. Zásadní byl ale také poslední bod deklarace, který měl na naše dějiny velký dopad. Čemu se věnoval?
A) Vyhlášení netolerance vůči komunismu, což vedlo k invazi spojeneckých armád do SSSR
B) Založení Společnosti národů, předchůdce OSN
C) Odebrání Podkarpatské Rusi Rusku
4) Už 14. října 1918 byla ustanovena Prozatímní česko-slovenská vláda. Vyhlásili ji Edvard Beneš a Alois Rašín v Paříži – právě Francie také byla první zemí, která ji uznala. Předsedou vlády byl Tomáš Garrigue Masaryk, ministrem zahraničí Edvard Beneš, ministrem národní obrany Milan Štefánik. Kdo byl ministrem financí?
A) Tomáš Garrigue Masaryk
B) Karel Kramář
C) Alois Rašín
5) Zahraniční odboj Čechů a Slováků doručil 18. října 1918 Spojeným státům tzv. Washingtonskou deklaraci. Vyhlásil v ní vznik nezávislosti a vznik Československé republiky – byla to tehdy reakce na návrh císaře Karla, že by Rakousko-Uhersko mohlo být dále federací. Politici v ní mimo jiné vyhlásili, že:
A) Budou zrušeny šlechtické výsady
B) Československo odmítá převzít dluh Rakouska-Uherska
C) Nebudou sahat na šlechtické majetky
6) V zahraničí se vyhlašovala nezávislost, ale hodně se mezitím dělo i v Praze. Přelomovým dnem se stal 28. říjen. Hned ráno v 9 hodin převzali ve vzácné spolupráci konzervativní agrárník Antonín Švehla a pokrokářský sociální demokrat František Soukup jednu důležitou pražskou budovu. Jakou?
A) Obilní ústav
B) Místodržitelský palác
C) Městskou zbrojnici
7) Během 28. října dále Národní výbor oznámil, že přebírá moc v zemské správní komisi a na místodržitelství. V šest večer pak Národní výbor schválil první zákon, kterému se říká recepční – byl to Zákon o zřízení samostatného státu Československého. Jakou formu podle něj měl nový stát mít?
A) Monarchie
B) Republika
C) Nebylo to uvedeno
8) Pod výše jmenovaným zákonem bylo podepsáno pět mužů, kteří hráli klíčovou roli ve vzniku Československa z domova. Začalo se jim říkat „Muži 28. října“. Byli to Antonín Švehla, Alois Rašín, Vavro Šrobár, František Soukup a:
A) Jiří Stříbrný
B) Edvard Beneš
C) Vojta Tuka
9) Téměř okamžitě po vyhlášení samostatnosti se začalo v Československu slavit, na mnoha místech však oslavy přerostly v ničení symbolů, které připomínaly minulost v habsburské monarchii. Nejznámější takovou událostí bylo zničení jedné pražské památky. Dav, který vedl žižkovský bouřlivák Franta Sauer, tehdy strhl:
A) Stříbrnou habsburskou orlici z Pražského hradu
B) Mariánský sloup na Staroměstském náměstí
C) Jízdní sochu generála Radeckého na Václavském náměstí
10) Na vznik Československa reagovaly některé části německých menšin tím, že se přihlásily k Německu nebo Rakousku. Například na jižní Moravě se k neuznanému státu Německé Rakousko přihlásila oblast Deutschsüdmähren, která zasahovala až za Znojmo. Velmi rychle byla obsazena československými ozbrojenými jednotkami. Hejtmanem této země se stal:
A) Konrád Henlein
B) Oskar Teufel
C) K. H. Frank
