Před sto lety ukázali na Piavě poprvé svou hodnotu čeští legionáři. V bitvě dělali rozvědčíky

Před sto lety končila bitva na řece Piavě v Itálii – poslední velká rakousko-uherská ofenziva, která měla prorazit italské obranné linie. Poprvé v ní o sobě dali výrazně vědět českoslovenští legionáři. Působili hlavně jako rozvědčíci a dodávali italskému velení strategické informace.

Video Události
video

Události: Od bitvy na Piavě uplynulo 100 let

Na řece Piavě v severní Itálii se italským vojskům spolu se spojenci podařilo zastavit ofenzivu rakouských vojsk. Do bojů se od poloviny roku 1918 zapojily i československé jednotky. Ty byly oficiálně založeny dohodou mezi italskou vládou a Národní radou Československa v dubnu 1918. První z nich vznikaly pouze jako výzvědné oddíly, později se přeměnily v československou divizi a nakonec v armádní sbor.

Ani po sto letech Italové na úlohu československých legií nezapomněli. „Velice si vážíme českého národa. Znovu opakuji, nebyli jste pro nás cizími lidmi, ale bratry,“ řekl na pietě k uctění jejich památky Gabriele De Angelis, starosta Avezzana, kde se nacházel největší zajatecký tábor s Čechoslováky. 

Přelomový pro vznik československých legií na Apeninském poloostrově byl rok 1916. Italská vláda tehdy rozhodla, že českoslovenští váleční zajatci budou umístěni v samostatných táborech.

„Bylo zásadní oddělit české a slovenské vojáky od německých vojáků, maďarských vojáků a dalších národností, aby bylo lépe možno získat je pro ideu československého státu,“ vysvětlil Josef Španík, rada velvyslanectví ČR v Itálii.

Další tábory československých zajatců byly kromě Avezzana ještě v Padule, v Santa Maria Capua Vetere a v Sulmoně. „Dokumenty v městských archivech dokazují, že tady (v Sulmoně) byly od února 1918 internovány tisíce českých a slovenských zajatců,“ uvedl pomocník ČSOL Mario Salzano.

Zatímco v lednu roku 1917 stálo u zrodu dobrovolnického sboru v Itálii 30 československých zajatců, v roce 1918 už v Itálii bojovalo v československých legiích 20 tisíc mužů.

Legionáři měli v bitvě na Piavě kvůli krátkému nasazení „pouze“ desítky obětí. V mnohem větším počtu tam ale Češi a Slováci bojovali a umírali v rakouských uniformách. Jejich počty se odhadují až na desítky tisíc.