Generál, astronom a mnohovrstevnatý člověk, do jehož retušovaného portrétu si Slováci i Češi promítají své ideály. Tak hodnotí odborníci Milana Rastislava Štefánika, od jehož tragického úmrtí v sobotu uplynulo 100 let. Vzpomínkových akcí se zúčastnili i zástupci Česka a Francie.
Zemřel na vrcholu sil. Slovensko si připomnělo sto let od tragické smrti Milana Rastislava Štefánika
Slovensko si v sobotu připomnělo 100. výročí tragické smrti Milana Rastislava Štefánika (1880–1919), který při návratu do vlasti z Itálie zahynul u Bratislavy v troskách zříceného letadla spolu s dalšími třemi členy posádky.
Piety se konaly už v pátek. Ty sobotní vyvrcholily na kopci Bradlo – místo Štefánikova posledního odpočinku tam střeží mohyla. Celodenní program byl připraven v blízké Brezové pod Bradlom. Štefánik pocházel z nedaleké obce Košariská.
Slovenský prezident Andrej Kiska v sobotu připomněl, že Štefánik měl důvěru světových politiků a jeho kontakty otevíraly dveře dalším zakladatelům Československa Tomáši G. Masarykovi a Edvardu Benešovi. „Máme jako Slovenská republika obrovské štěstí, že se můžeme opřít o jeho odkaz – milovat svoji vlast, získat spojence, myslet a jednat pro dobro vlasti a pro celé lidstvo,“ řekl Kiska.
„Zde na Bradle ještě více než kdekoliv jinde přistupujeme s úctou a pokorou k osobnosti, která v našich dějinách tak výrazně vyčnívá. Milan Rastislav Štefánik zůstane zapsán jako oddaný vlastenec,“ dodal Kiska.
„Po každém pádu se znova a znova postavil, neúnavně bojoval dále. Jeho vůle zvítězila, sám to pojmenoval: Ja sa prebijem, lebo sa prebiť chcem,“ citoval Štefánika slovenský premiér Peter Pellegrini.
Podle šéfa slovenské sněmovny a nacionalistické vládní Slovenské národní strany (SNS) Andreje Danka by Československá republika byla jiná, pokud by Štefánik žil déle. Danko využil projev i ke kritice stávajících poměrů v zemi. „Chybí nám přirozená úcta k vlasti. Někteří lidé znevažují vlastní státnost. Potřebná je soudržnost. Buďme pány ve svém státě,“ uvedl Danko.
„Byl to hrdý Slovák, který se vždy vracel do vlasti. Jeho myšlenky platí nejen pro Slováky a Čechy, ale pro celou Evropu, protože většinu svého života žil a pracoval v zahraničí. Byl typickým představitelem novodobého Evropana,“ uvedl už v pátek slovenský ministr obrany Peter Gajdoš.
Oficiální část sobotní vzpomínkové akce zahájil přelet formací vojenských letadel armád Česka, Francie, Itálie a Slovenska, tedy zemí, v nichž Štefánik působil. Česko zastoupil při pietních aktech ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO), Francii reprezentovala ministryně obrany Florence Parly. Ta připomněla Štefánikovo heslo „věřit, milovat, pracovat“ a ocenila oddanost, s níž sloužil vlasti.
Kromě politiků se u mohyly shromáždil dav lidí. Část z nich si přinesla vlajky SNS a také krajně pravicové strany Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko. Součástí programu bylo také zapálení vater na mohyle.
Nezastupitelný, říkají historici o Štefánikově podílu na vzniku Československa
Bez podílu slovenského vojáka, politika a astronoma Milana Rastislava Štefánika by Československo v roce 1918 nevzniklo, připomínají historici. „Je to zosobnění naší národní hrdosti. Všichni se mu chceme podobat,“ uvedla autorka knihy o Štefánikovi Mariana Čengel-Solčanská.
„Většina lidí ho zná z jeho retušovaného, neživého portrétu. Nezachovaly se žádné kamerové záznamy jeho pohybu, neznáme jeho hlas. Ve skutečnosti byl mnohem zajímavější. Byl složitý, měl nelehkou povahu, měl i složitý vztah k ženám,“ dodala.
Štefánik byl v trojlístku zakladatelů Československa nepostradatelný. „Kdyby Štefánik nepůsobil na politické scéně, aby ‚otvíral‘ dveře profesorovi Tomáši Garrigue Masarykovi v nejvyšších politických kruzích Francie, tak by Československo jako takové nevzniklo. Samozřejmě, všichni tři (spoluzakladatelé) byli důležití. Říci, že Beneš byl důležitější, Masaryk nejdůležitější, nebo Štefánik byl nejdůležitější nelze – každý měl svou úlohu, kterou splnil,“ řekl zástupce ředitele slovenského Vojenského historického ústavu Peter Šumichrast.
S tím souhlasí i historik Jaroslav Šebek z Historického ústavu Akademie věd. „Jeho klíčová role byla v tom, že organizoval vojenskou sílu, na kterou se mohl Masaryk odkázat, když prosazoval svoje diplomatické cíle. To je ale jenom část jeho života. Byl to skvělý astronom, cestoval po světě, byl na Tahiti, Guadalupu, Ekvádoru, Galapágách,“ připomněl Šebek.
Uznání podle historika Šumichrasta získal Štefánik také jako smělý vojenský pilot navzdory nemoci žaludku, která ho omezovala. Podle Čengel-Solčanské měl Štefánik takové problémy, že zvažoval zrušení plánované svatby. Té se ale nedožil.
Generál, který měl politický cíl
„Vojenská kariéra Štefánika předznamenala jeho hvězdnou politickou kariéru. Kdyby nebyl akceptován ve vojenských kruzích, takových politických úspěchů by nikdy nedosáhl,“ uvedl Šumichrast. „Upoutal velení francouzské armády i tím, že byl schopen předpovídat počasí. O Štefánikovi je známo, že byl průkopníkem vojenské meteorologické služby ve francouzském vojenském letectví,“ dodal s tím, že právě díky předpovědi jedné bouře zachránil vojenskou leteckou jednotku.
Štefánik získal francouzské občanství a stal se také generálem francouzské armády. „Dosáhl velkých úspěchů jako příslušník malého národa. On si úspěch zasloužil. Ve Francii udělal velkou kariéru. Pracoval u významného astrofyzika Julesa Janssena v Meudonu a v rámci toho zúročil své vzdělání a získal uznání francouzské vlády. Byl vyznamenán Řádem čestné legie již jako vědec. Později dostal dva vyšší stupně tohoto prestižního řádu již jako politik,“ řekl Šumichrast.
Později Štefánik inicioval vznik Československé národní rady, centrálního orgánu zahraničního odboje. Válečných bojů se aktivně zúčastnil v prvních dvou letech konfliktu jako pilot, a to i navzdory chabému zdraví. Během války organizoval československé legie v Srbsku, Rumunsku, Rusku a Itálii a na sklonku války dosáhl hodnosti brigádního generála francouzské armády.
Štefánik vyhrál celostátní anketu Největší Slovák, jejíž výsledky ve středu zveřejnil veřejnoprávní Rozhlas a televize Slovenska. Byť letecká nehoda, při které Štefánik zemřel, není stále zcela objasněna a čas od času ji provázejí různé spekulace, historici odmítají možnost, že by na Štefánika byl spáchán atentát. O této variantě mluvil v roce 2010 bývalý slovenský premiér Vladimír Mečiar, podle kterého na Štefánikovo letadlo stříleli vojáci, a to na rozkaz českého velitele.
Historici se ale přiklánějí k možnosti, že šlo o nehodu a že přistání Štefánikova letadla komplikoval silný vítr.
Štefánik zemřel 4. května 1919, když se po sérii politických jednání vracel letadlem z Itálie, kde navštívil svou snoubenku Giulianu Benzoniovou. Jeho letadlo se ale zřítilo těsně před přistáním.
Podle Šebka měl Štefánik svým způsobem štěstí, že zemřel na vrcholu sil. „Myslím, že právě proto se stal největším Slovákem. Protože neznáme jeho politický testament, nevíme, jak by se choval v době první republiky. Ale můžeme do něj projektovat svoje představy a iluze,“ dodal Šebek.
Po Štefánikovi jsou pojmenovány ulice a náměstí v řadě měst v zemi pod Tatrami, jeho jméno nese také bratislavské letiště. Ke 100. výročí Štefánikovy smrti Slovensko vydalo sběratelskou i pamětní minci a také poštovní známku.