Politik, voják, ale i vědec. O vznik Československa se významně zasloužil také Štefánik

Horizont ČT24: Štefánik a Šrobár - Slováci, kteří stáli u zrodu Československa (zdroj: ČT24)

K trojlístku zakladatelů státu patřil vedle Masaryka a Beneše i jeden Slovák. Byl jím Milan Rastislav Štefánik, který jako voják dostal na starosti organizaci československých legií. Ve svobodném státu ale žil jen krátce, už v květnu 1919 totiž tragicky zahynul. Druhou osobností původem z dnes sousedního státu, která stála u zrodu Československa, byl Vavro Šrobár.

Štefánik byl nejenom politik a voják,  ale i cestovatel nebo vědec. Jednoho z devíti potomků evangelického faráře ze západního Slovenska původně poslal otec do Prahy studovat techniku. Nadaný mladík se ale rozhodl pro jiný obor. 

„Začal navštěvovat astronomii na tehdejší filozofické fakultě, kde se poznal s profesorem Tomášem G. Masarykem,“ uvedl historik a průvodce z Muzea M. R. Štefánika Juraj Krištofik.

Znovu se tyto dvě osobnosti potkaly až během první světové války v Paříži. Mezitím objel Štefánik svět a získal si přízeň francouzských politických špiček, které poznal na tehdy populárních kouzelnických seancích. Jeho kontakty následně pomohly získat Francii pro myšlenku Československa. 

 „Byl voják, důstojník francouzské armády, jeho úlohou bylo to, co Masarykovi a Benešovi bylo dost cizí – organizovat armádu,“ poukázal historik ze Slovenské akademie věd Dušan Kováč.

Jako místopředseda trojčlenné československé národní rady tak za války objížděl fronty a sehrál klíčovou roli při zakládání legií, které přesvědčily mocnosti o tom, že Češi a Slováci si přejí vlastní stát.

Po zrodu republiky připadlo Štefánikovi křeslo ministra války. Dál hodně cestoval, většinou letadlem, a právě to se mu stalo osudným. Při návratu z Itálie se totiž jeho letoun, z dosud nevyjasněných příčin, těsně před přistáním zřítil. Milan Rastislav Štefánik zahynul v nedožitých čtyřiceti letech. Na jeho počest mu republika postavila monumentální hrobku.

 I přes výhrady ke společnému státu Slováci podle průzkumů Štefánika ctí dodnes. „Jednoznačně jako nejpopulárnější osobnost vyšel právě Štefánik, takže je vnímaný vysloveně kladně,“  uvedl muzeolog ze Společnosti M. R. Štefánika Matúš Valihora. V den 100. výročí vzniku Československa se Štefánikova tvář objevila, spolu s tou Masarykovou,  na paláci, kde sídlí bratislavská radnice.

U vzniku Československa stál také Štefánikův přítel Vavro Šrobár

Zatímco Štefánik pracoval na svobodném Československu z exilu, doma ho prosazoval jeho přítel a mecenáš Vavro Šrobár. Jediný Slovák mezi muži 28. října v ten den Prahou jen projížděl.

„Měl jednu vynikající vlastnost, která z něj politickou osobnost dělala, uměl být ve správném okamžiku na správném místě,“ poukázal historik z Univerzity Komenského Roman Holec. 

Stal se prvním ministrem pro správu Slovenska, kde vládl tvrdou rukou. Pak jeho hvězda začala pohasínat, znovu zazářila až v době Slovenského národního povstání. Nakonec neodmítl ani křeslo v první popřevratové Gottwaldově vládě.