Milan Rastislav Štefánik

Když poslední rakousko-uherský císař Karel I. vydal 16. října 1918 manifest proklamující federalizaci monarchie, bylo již na záchranu habsburského mocnářství pozdě. O necelé dva týdny později, 28. října 1918 byl vyhlášen samostatný československý stát, který s tragickou přestávkou způsobenou druhou světovou válkou vydržel až do konce roku 1992. Tehdy se rozpadl na Českou a Slovenskou republiku.

Zvolený český prezident Petr Pavel přijede příští pondělí na dvoudenní návštěvu Slovenska, kam zavítá jen několik dní po své inauguraci. Termín návštěvy oznámila slovenská prezidentská kancelář. Pavel se úřadu ujme ve čtvrtek a již dříve řekl, že na první zahraniční cestu ve funkci hlavy státu pojede právě na Slovensko.

Významný podíl na pražském převratu a vyhlášení samostatného státu v roce 1918 měla pětice mužů – Alois Rašín, František Soukup, Jiří Stříbrný, Antonín Švehla a Vavro Šrobár. Všichni muži 28. října, jak se jim přezdívá, pak v republikové vládě zastávali ministerské posty. Jejich další osudy se od sebe však velmi lišily. Zatímco Švehla s Rašínem se nedožili konce první republiky, Soukup, Stříbrný a Šrobár se museli vypořádat s nacistickou a případně i komunistickou totalitou. Čelili jí s rozdílnými úspěchy.

Ve středu uběhlo 85 let od smrti prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Vzpomínalo se na něj na zámku v Lánech, na Pražském hradě, ale i v jeho rodném Hodoníně. Šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) řekla, že je potřeba připomínat si i Masarykovy myšlenky, jako například „nebát se a nekrást“. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) zase připomněl Masarykovu odvahu hovořit i o věcech, které nejsou populární, a stát si za svými názory.

Premiér Petr Fiala (ODS) se vydal na první zahraniční cestu ve funkci – na Slovensko. V Bratislavě se setkal se svým protějškem Eduardem Hegerem. Premiéři se shodli na tom, že budou pokračovat v tradici společného zasedání vlád obou zemí. Tradiční setkání kabinetů v poslední době překazila pandemie covidu-19. Fialu přijala také slovenská prezidentka Zuzana Čaputová a předseda parlamentu Boris Kollár.

Východočeské muzeum v Pardubicích příští týden otevře novou numismatickou expozici s názvem Peníze si do hrobu nevezmeš. Věnuje se tradici české měny, představuje kabinet mincí a medailí Zdeňka Kolářského, dále denárový poklad z 10. století a dějiny dolaru.

Politici, zástupci armády i váleční veteráni si ve čtvrtek u Národního památníku na pražském Vítkově připomněli 103. výročí vzniku samostatného Československa. U hrobu Neznámého vojína položili věnce premiér Andrej Babiš (ANO), předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) nebo náčelník generálního štábu Aleš Opata. Zúčastnit se nemohl prezident Miloš Zeman, který je hospitalizovaný. Zastoupil ho náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky Jan Kaše.

Založení československé republiky v roce 1918 je jedním z nejvýznamnějších milníků historie českých zemí. Odpoutání od Rakouska-Uherska předcházely roky politického i vojenského úsilí nejen v Česku, ale i v zahraničí. Od vyhlášení samostatnosti uplynulo ve čtvrtek 103 let.

Česko prochází 102 let od vzniku Československa velmi těžkým obdobím. Jeho obyvatelé by se proto měli podle premiéra Andreje Babiše (ANO) semknout a překonat jej. Babiš byl jedním z politiků, kteří přišli na Vítkov položit věnce. Nepoložili je – jako obvykle – společně během pietního aktu. Ten armáda kvůli stále sílící pandemii covidu-19 zrušila. Místo toho přijížděli postupně. V poledne uctila státní svátek také Hradní stráž slavnostním střídáním, při kterém zazněla státní hymna.

Politik, generál, diplomat, ale také letec, astronom, cestovatel i kouzelník. Spolu s Tomášem Garriguem Masarykem a Edvardem Benešem stál Milan Rastislav Štefánik u založení samostatného Československa. Dodnes provokuje otázka, jak by okouzlující vyjednavač a odhodlaný vůdce ovlivnil první republiku a meziválečné dění. Jenže zahynul v pouhých 38 letech v troskách letadla, kterým se vracel do vlasti. Loni od Štefánikovy tragické smrti uplynulo sto let, nyní je tomu 140 let od jeho narození.

Milan Rastislav Štefánik se zásadně podílel na vzniku Československa, jeho profese a zájmy ale sahaly od domorodců na Tahiti až ke hvězdám. Loni od Štefánikovy smrti uplynulo sto let, na letošní rok připadá připomínka 140. výročí jeho narození. Slovenské národní muzeum ve spolupráci s Národním muzeem v Praze proto připravily výstavu věnovanou této významné česko-slovenské osobnosti.

Hned po svém uvedení do funkce slovenského premiéra letos 21. března prošel Igor Matovič ostrým startem v podobě zvládání situace kolem pandemie covidu-19. Země udržela nízký počet nakažených a nový premiér, do té doby enfant terrible slovenské politické scény a šéf hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO), podle médií začíná zmírňovat svoji dříve radikální rétoriku. Matovič míří na svou první premiérskou návštěvu Česka.

Generál, astronom a mnohovrstevnatý člověk, do jehož retušovaného portrétu si Slováci i Češi promítají své ideály. Tak hodnotí odborníci Milana Rastislava Štefánika, od jehož tragického úmrtí v sobotu uplynulo 100 let. Vzpomínkových akcí se zúčastnili i zástupci Česka a Francie.

Slováci za svého nejvýznamnějšího krajana vybrali jednoho ze zakladatelů Československa Milana Rastislava Štefánika, od jehož tragické smrti v sobotu uplyne sto let. Poslali mu téměř 49 tisíc hlasů. Jako druhý se umístil buditel Ľudovít Štúr a na třetím místě skončil kněz a spisovatel Anton Srholec. Celkem v anketě hlasovalo víc než sto tisíc lidí, výsledky vyhlásil veřejnoprávní Rozhlas a televize Slovenska (RTVS).

Kopie posmrtných masek zakladatelů samostatného Československa zamíří na konci listopadu jako dar izraelskému lidu při oficiální státní návštěvě Izraele. Sádrové odlitky tváří Tomáše G. Masaryka, Edvarda Beneše a Milana Rastislava Štefánika postupně vznikají v několika sadách v konzervátorské dílně Vlastivědného muzea v Olomouci.

K trojlístku zakladatelů státu patřil vedle Masaryka a Beneše i jeden Slovák. Byl jím Milan Rastislav Štefánik, který jako voják dostal na starosti organizaci československých legií. Ve svobodném státu ale žil jen krátce, už v květnu 1919 totiž tragicky zahynul. Druhou osobností původem z dnes sousedního státu, která stála u zrodu Československa, byl Vavro Šrobár.

Marné úsilí Čechů a Slováků o rovnoprávné postavení v rámci habsburské monarchie vyústilo během první světové války v rozhodnutí Rakousko-Uhersko opustit. Vůli založit vlastní stát vyjadřovala Washingtonská deklarace, kterou 18. října 1918 publikovala prozatímní exilová vláda v čele s Tomášem Garriguem Masarykem.

Milana Rastislava Štefánika čeká velké dobrodružství. V česko-slovenské koprodukci o jednom ze zakladatelů československého státu, ale také vědci a vojákovi vzniká film, který ho zavede na Cestu do nemožna. I když ve snímku s rozpočtem téměř devatenáct milionů korun hrají herci, bude animovaný.