Československo vznikalo doma i v zahraničí, zásluhou politiků či legionářů

Založení československé republiky v roce 1918 je jedním z nejvýznamnějších milníků historie českých zemí. Odpoutání od Rakouska-Uherska předcházely roky politického i vojenského úsilí nejen v Česku, ale i v zahraničí. Od vyhlášení samostatnosti uplynulo ve čtvrtek 103 let.

Vzniku samostatného českého státu 28. října předcházelo mnohaleté úsilí doma i v zahraničí. V tehdejším Rakousku-Uhersku významnou roli sehrála takzvaná Tříkrálová deklarace, která svrchované Československo požadovala. Poté, co dokument čeští poslanci v lednu 1918 přijali, jej Vídeň označila za vlastizrádný a nařídila jeho zabavení.

Text deklarace se ale přesto rozšířil mezi lidi – mimo jiné díky jeho otisknutí v novinách poté, co jej zákonodárci přečetli v parlamentu.

Za hranicemi se o vznik Československa velkou mírou zasloužili českoslovenští legionáři a také politici. Prvně jmenovaní na sebe výrazně upozornili už v červnu 1917 v bitvě u Zborova a v létě roku 1918 tehdejší francouzský prezident Raymond Poincaré předal jednotce československých legionářů červenobílý prapor poté, co uznal právo Čechů a Slováků na samostatný stát.

Politicky reprezentovala zahraniční odboj Československá národní rada, která byla základem pro budoucí vedení samostatného státu. Tomáš Garrigue Masaryk, Milan Rastislav Štefánik, Edvard Beneš a další přesvědčovali mocnosti, aby uznaly Československo jako samostatný stát. Podařilo se to v Británii, Japonsku, Itálii, a zejména ve Spojených státech.

Měsíc před vyhlášením samostatnosti nahradila Československou národní radu prozatímní exilová vláda – Masaryk se stal prezidentem, premiérem a ministrem financí, Beneš šéfem diplomacie a Štefánik ministrem vojenství.

53 minut
Historie.cs - Zasloužil se nejen Masaryk
Zdroj: ČT24

Washingtonská deklarace

Rakousko-uherský císař Karel I. se ještě v říjnu snažil vývoj zvrátit a vybízel k obnově monarchie ve formě federace, exilová vláda ale takový návrh ihned odmítla v takzvané Washingtonské deklaraci, kterou Masaryk předal americkému prezidentu Woodrowu Wilsonovi. V textu, který mimo jiné stanovuje občanské svobody či státní systém budoucího Československa, je zdůrazněno přirozené a historické právo na samostatný a nezávislý stát.

Přímo 28. října pražská náměstí a ulice zaplnily davy skandující hesla vybízející k samostatnosti a konci monarchie. Moc převzal Národní výbor a týž den vyhlásil samostatnost. Ve výboru byla pětice politiků, kteří vstoupili do dějin jako „muži 28. října“ – Alois Rašín, František Soukup, Jiří Stříbrný, Antonín Švehla a Slovák Vavro Šrobár.

Vedoucí představitelé ale ještě byli tou dobou v zahraničí – například budoucí premiér Karel Kramář jednal v Ženevě s Benešem.

Slováci vůli žít ve společném státě s Čechy vyjádřili oficiálně 30. října 1918 v Martinské deklaraci.

Vyhlášení republiky bylo programem první schůze revolučního Národního shromáždění, které se sešlo 14. listopadu 1918 v pražském Thunovském paláci. Masaryk byl na schůzi zvolen prezidentem a byla ustavena i vláda vedená Karlem Kramářem.

Samostatný československý stát vydržel s tragickou přestávkou způsobenou druhou světovou válkou až do konce roku 1992, kdy se rozpadl na Českou a Slovenskou republiku.

52 minut
Historie.cs Osudy 28. října
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko se blíží vrcholu chřipkové epidemie

Česko se podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) nachází poblíž vrcholu chřipkové epidemie. Nemocných bylo minulý týden více než 2200 na sto tisíc obyvatel, za týden jejich počet vzrostl o šestnáct procent. Zatímco v předcházejících týdnech přibývalo hlavně nemocných dětí, minulý týden se nemocnost zvyšovala ve všech věkových skupinách, informoval SZÚ.
13:29Aktualizovánopřed 1 mminutou

Univerzita Karlova bude koordinovat velký evropský AI projekt

Univerzita Karlova se stala hlavním koordinátorem mezinárodního projektu Otevřené velké jazykové modely pro umělou inteligenci v Evropě. Budou v něm spolupracovat evropské firmy, výzkumné instituce a výpočetní centra zabývající se umělou inteligencí. V projektu OpenEuroLLM za asi 34 milionů eur (854,7 milionu korun), financovaném s podporou Evropské komise, vybuduje tým evropských výzkumných institucí rodinu výkonných, vícejazyčných velkých jazykových modelů. Využití najdou v komerčním, průmyslovém i veřejném sektoru.
před 2 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů týdne mluvili o omezení rychlosti v obcích

Hosté pořadu Události, komentáře týdne hovořili o výhodách a nevýhodách plošného zavádění maximální rychlosti v obcích, jež již platí v mnoha evropských městech. Komentátor Petros Michopulos, bývalý premiér Mirek Topolánek, komentátorka Lucie Stuchlíková, režisér a scenárista Václav Marhoul a influencerka Rozárie Haškovcová vedli debatu také o bitcoinu v centrální bance, smrti Jana Masaryka či české pivní kultuře na seznamu UNESCO.
před 5 hhodinami

EU chce zaručit právo na opravu, v tuzemsku ale schází řemeslníci

V Česku by nejpozději od srpna příštího roku mělo začít platit takzvané právo na opravu. Zahrnuje lepší přístup k náhradním dílům a taky k informacím o opravě. Počítá s ním evropská směrnice, která tak posílí práva spotřebitelů, snížit má také množství odpadu. Zatím by se nová pravidla vztahovala jen na vybrané velké spotřebiče. Jenže třeba v tuzemsku je opravářů i dalších řemeslníků málo, a ne všechno se navíc vyplatí do servisu dát.
před 7 hhodinami

Špatně slyší, mluví i dýchá. Dívce má pomoci operace, která se v Česku neprovádí

Po dvou letech se bude uzavírat desetimilionová sbírka na operaci dítěte se vzácným genetickým onemocněním. Osmiletá Lilli Soukupová za několik dní díky darům odletí na první zákrok do Londýna. Do sbírky se zapojili i pražští policisté, čímž podpořili i svou kolegyni – matku Lilli.
před 7 hhodinami

Daň z lihu vzrostla, stát ale víc nevybral. Opozice volá po analýze

Stát loni nevybral na spotřební dani z lihu očekávanou částku, přestože sazba daně od začátku roku vzrostla o deset procent. Výběr daně nakonec zůstal na úrovni předcházejícího roku, kdy ještě platil nižší odvod. Vláda přitom v konsolidačním balíčku počítala s nárůstem výnosů o půl miliardy korun. Opozice požaduje analýzu, růst sazby spotřební daně, který dál pokračuje, podle ní nepřináší kýžený efekt. Vláda změny neplánuje.
před 8 hhodinami

Část věznic trápí kritický nedostatek dozorců, chybí jich stovky

V deseti českých věznicích je kritický nedostatek dozorců, chybí jich až sedm set. Problém vedení Vězeňské služby řeší přesuny strážných mezi pracovišti i výcvikem nových rekrutů. V loňském roce ze služby odešlo více lidí, než přišlo, a to i přesto, že dozorcům vzrostly platy.
před 8 hhodinami

Plošná cla na produkty EU by mohla poslat celou Unii do recese, odhaduje Kalousek

Odhad dopadu případného zavedení amerických cel na evropské zboží, který představil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), je podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly a exministra financí Miroslava Kalouska příliš optimistický. Shodli se na tom v Otázkách Václava Moravce. Stanjura ve čtvrtek odhadl, že kvůli clům by růst české ekonomiky mohl zpomalit zhruba o 0,5 procentního bodu. Premiér Petr Fiala (ODS) nechce zatím předjímat možné dopady a sdělil, že EU má nástroje k vyjednávání.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...