Karel I.

Více než sto let stará kauza židovského mladíka Leopolda Hilsnera odsouzeného k trestu smrti za vraždy Anežky Hrůzové a Marie Klímové se otevírat nebude. Vrchní státní zastupitelství v Olomouci potvrdilo v přezkumu postup jihlavského žalobce, který podnět na obnovu řízení zamítl. Podle žalobců neexistuje žádný nový důkaz ani žádná nová skutečnost, které by podání návrhu na obnovu řízení odůvodňovaly.

Když poslední rakousko-uherský císař Karel I. vydal 16. října 1918 manifest proklamující federalizaci monarchie, bylo již na záchranu habsburského mocnářství pozdě. O necelé dva týdny později, 28. října 1918 byl vyhlášen samostatný československý stát, který s tragickou přestávkou způsobenou druhou světovou válkou vydržel až do konce roku 1992. Tehdy se rozpadl na Českou a Slovenskou republiku.

Do Císařské kaple v Chrámu sv. Víta na Pražském hradě byly po mši uloženy ostatky posledního českého krále a rakouského císaře Karla I. Rakouského. Ceremonie se zúčastnil jeho vnuk a současná hlava rodu Karel Habsburský nebo zástupce apoštolské nunciatury Giuseppe Silvestrini. Mši celebroval římskokatolický duchovní a pomocný biskup pražský Václav Malý. Akt se konal k příležitosti 100. výročí úmrtí Karla I. Rakouského, který usedl na trůn na podzim roku 1916 po smrti císaře Františka Josefa.

Do kaple katedrály svatého Václava v Olomouci budou tuto sobotu uloženy ostatky čtyř významných osobností evropských i světových dějin, které za svého života město navštívily. Půjde o ostatky papeže Jana Pavla II., humanitární pracovnice a řeholnice Matky Terezy, polského řeholníka Adama Chmielowského a také císaře Karla Habsburského, od jehož smrti uplyne o den dříve rovných sto let. Uložení ostatků bude doprovázet slavnostní mše svatá, řekl mluvčí olomouckého arcibiskupství Jiří Gračka.

Založení československé republiky v roce 1918 je jedním z nejvýznamnějších milníků historie českých zemí. Odpoutání od Rakouska-Uherska předcházely roky politického i vojenského úsilí nejen v Česku, ale i v zahraničí. Od vyhlášení samostatnosti uplynulo ve čtvrtek 103 let.

Česko prochází 102 let od vzniku Československa velmi těžkým obdobím. Jeho obyvatelé by se proto měli podle premiéra Andreje Babiše (ANO) semknout a překonat jej. Babiš byl jedním z politiků, kteří přišli na Vítkov položit věnce. Nepoložili je – jako obvykle – společně během pietního aktu. Ten armáda kvůli stále sílící pandemii covidu-19 zrušila. Místo toho přijížděli postupně. V poledne uctila státní svátek také Hradní stráž slavnostním střídáním, při kterém zazněla státní hymna.

Zástupci církve v pondělí vložili do niky v katedrále svatého Mikuláše v Českých Budějovicích relikviář s ostatkem posledního rakouského císaře a českého krále Karla I. Habsburského. Při mši, kterou sloužil biskup Vlastimil Kročil, si lidé prohlédli i nový obraz panovníka. Karla I. prohlásil papež Jan Pavel II. v roce 2004 za blahoslaveného. Podle církve je vzorem pro politiky v Evropě, usiloval o mír, sociální spravedlnost, právo a řád.