Česko prochází 102 let od vzniku Československa velmi těžkým obdobím. Jeho obyvatelé by se proto měli podle premiéra Andreje Babiše (ANO) semknout a překonat jej. Babiš byl jedním z politiků, kteří přišli na Vítkov položit věnce. Nepoložili je – jako obvykle – společně během pietního aktu. Ten armáda kvůli stále sílící pandemii covidu-19 zrušila. Místo toho přijížděli postupně. V poledne uctila státní svátek také Hradní stráž slavnostním střídáním, při kterém zazněla státní hymna.
Kvůli složité epidemické situaci nebyl čas příjezdu politiků předem zveřejněn, na Vítkov proto nedorazili ani diváci. Zeman pokládal věnec po 10:30 jako první, pět minut po něm následoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), následně pak místopřeseda Poslanecké sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura a premiér Andrej Babiš (ANO).
Přijel také ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO), pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) s náměstkem Petrem Hlaváčkem (za TOP 09) nebo pražský arcibiskup Dominik Duka s pomocným biskupem Zdenkem Wasserbauerem.
Prezident má po operaci srpnové zlomeniny ruky nadále ortézu, při ceremoniálu využil oporu u člena ochranky. Hlava státu pouze položila věnec, další politici také krátce promluvili. Premiér Babiš připomněl, že 102 let ode dne, který si nyní Česko připomíná – tedy dne vyhlášení republiky – prochází země opět velmi těžkým obdobím.
„Právě teď, když prožíváme těžké období – jako všichni v Evropě – je potřeba apelovat na lidi, abychom se znovu semkli, abychom toto období překonali. Jsem přesvědčen, že to překonáme a vyjdeme z této doby posíleni. Že se vrátíme k úspěchům, které jsme měli před tím, než přišla pandemie,“ řekl šéf vlády u Národního památníku.
Podobně smýšlí i druhý nejvyšší ústavní činitel Miloš Vystrčil. Je přesvědčen, že Češi již překonali i horší problémy, než je pandemie. „Přes všechny problémy, které cítíme, se máme docela dobře. Pokud si to uvědomíme, začneme více držet pospolu a dodržovat základní pravidla, tak si myslím, že současnou krizi překonáme a třeba z ní vyjdeme i silnější,“ zdůraznil.
Poslaneckou sněmovnu na Vítkově reprezentoval její místopředseda Tomio Okamura, protože předseda Radek Vondráček (ANO) je v karanténě. Uvedl, že je potřeba si i v době pandemie 28. říjen připomenout. Věří, že při dodržování opatření, která vláda vyhlásila, nehrozí při návštěvě Vítkova větší riziko. „V rámci možností je důležité, aby Česká republika žila, aby lidé mohli chodit do práce, aby sociální život neskončil. V okamžiku, kdy se všechno zastaví, bude těžká cesta zpátky,“ poznamenal Okamura.
Oslavy na Hradě: střídání stráže a projev, nikoli však předání vyznamenání
Prezident rozhodl, že letos neproběhne večerní ceremoniál spojený s předáváním státních vyznamenání. Přesto si i Pražský hrad státní svátek připomíná. V poledne proběhlo slavnostní střídání Hradní stráže. Vojáci měli slavnostní uniformy, na první nádvoří přijela také doprovodná jednotka na motocyklech.
Členové nastupující Hradní stráže převzali od končících kolegů prezidentskou standartu. Na závěr zazněla státní hymna, zazpíval ji sólista Hudby Hradní stráže a Policie České republiky František Zahradníček.
Večer potom bylo první nádvoří Pražského hradu nasvíceno v barvách české trikolory.
Státní vyznamenání prezident Miloš Zeman vybraným osobnostem udělí až příští rok. Ve 20:00 alespoň Hrad zveřejní na svých internetových stránkách seznam všech letošních oceněných. Prezident avizoval, že posmrtně ocení například zpěváka Karla Gotta či herce Karla Fialu, mezi vyznamenanými bude i končící ministr zdravotnictví Roman Prymula.
Prezident Zeman nepřednese večer ani projev, který obvykle slavnostní akt ve Vladislavském sále na Pražském hradě doprovází. K národu přesto promluví, a to v předtočeném proslovu, který bude vysílat i ČT1 a ČT24 od 20:05.
Babiš ve svátečním projevu vyzval k dodržování opatření a poděkoval zdravotníkům i rodičům
Projev k 28. říjnu přednesl i premiér Babiš. Navázal na své vítkovské vyjádření a vyzval k semknutí národa a také k dodržování opatření, která vláda zavedla s cílem zpomalit šíření nového typu koronaviru v zemi.
„Dodržujte prosím všechna nařízená opatření, omezte prosím kontakty s kamarády a kolegy, zůstaňte prosím doma, obejměte manželku, manžela, partnerku, partnera, děti či rodiče, prožijte společně den, užijte si společné chvíle, kterých je v dnešní době málo,“ doporučil předseda vlády ve volný den.
V projevu poděkoval zdravotníkům, vojákům, policistům, hasičům, ale i dalším zaměstnavatelům a zaměstnancům. Zmínil se také o učitelích, ale i rodičích, kteří se starají o své děti v době, kdy jsou školní budovy zavřené a výuka probíhá distanční formou.
Zároveň připustil, že omezení, kvůli kterým se v noci vůbec nesmí vycházet a ve dne jsou stanovené pouze některé výjimky, přičemž se nesmí setkat více než dva lidé, může leckdo nést špatně. „Souhlasím s vámi, jsou obrovským náporem na psychiku každého z nás,“ řekl premiér.
Skromné oslavy i v dalších městech
Buď vůbec, nebo ve velmi omezeném rozsahu si oficiálně připomněla 28. říjen i další města. V Brně si lidé přicházeli připomenout výročí vzniku Československa k památníku Tomáše Garrigua Masaryka. Věnce položili i městští politici a zástupci armády, organizovaný pietní akt ale neproběhl. Podobné to bylo v Ostravě. Lidé s věnci přicházeli k Památníku bitvy u Zborova, ale tradiční pietní akt město zrušilo.
V Hradci Králové zrušili všechny oficiální akce včetně předávání městských medailí. Radnice však ve sváteční den zveřejnila jména jejich nových nositelů.
Kromě osobností, které se zasadily o rozvoj kultury, umění či vědy v Hradci Králové, jsou mezi nimi letos i ti, kdo pomáhali společnosti během jarní první vlny pandemie covidu-19. Medaile si tak v budoucnu převezmou ředitelka mateřské školy Kamarád Marie Pražáková, zakladatelka první soukromé agentury domácí péče Hana Pekárková, vedoucí městského odboru krizového řízení Josef Janura, ředitelka denního rehabilitačního stacionáře Miloslava Zídková, bývalý tajemník magistrátu Vladimír Neškudla, papežský prelát Josef Socha, umělecký fotograf Patrick Mark, prezidentka Petrofu Zuzana Ceralová Petrofová a zakladatel stavební společnosti Stako Petr Kulda.
„Hledáme náhradní termín, kdy by se mohlo konat důstojné předání medailí za účasti veřejnosti,“ uvedl primátor Alexandr Hrabálek (ODS).
U zrodu Československa stáli legionáři i politický zahraniční odboj
Památník na Vítkově vznikl v letech 1929 až 1938 k poctě československých legionářů. Ti spolu s československými politickými reprezentanty sehráli důležitou roli ve vzniku samostatného Československa.
V lednu 1918 přijali čeští poslanci říšské rady a zemských sněmů takzvanou Tříkrálovou deklaraci, která požadovala vznik svrchovaného československého státu. Důležitým mezníkem byl konec června 1918. Tehdy francouzská vláda uznala Československou národní radu (ČSNR), která reprezentovala zahraniční odboj, jako „základ příští vlády československé“.
Československou národní radu založily klíčové osobnosti našich dějin – Tomáš Garrigue Masaryk, Milan Rastislav Štefánik nebo Edvard Beneš. V srpnu uznala ČSNR za budoucí československou vládu i Británie, totéž postupně učinily i Spojené státy, Japonsko nebo Itálie.
Následoval vznik prozatímní exilové vlády 26. září. Masaryk se stal prezidentem, premiérem a zároveň ministrem financí, Beneš ministrem zahraničí, Štefánik ministrem vojenství.
Washingtonská deklarace
Rakousko-uherský císař Karel I. se snažil situaci zvrátit manifestem. Československá exilová vláda na něj reagovala takzvanou Washingtonskou deklarací, ve které autonomii českého a slovenského národa v rámci habsburského mocnářství jednoznačně odmítla.
V prohlášení se uvádí, že Čechové a Slováci mají přirozené a historické právo na samostatný a nezávislý stát. Text vznikl 17. října ve Washingtonu, kde ho Masaryk předal prezidentu a vládě Spojených států.
Závěrečným impulsem ke vzniku Československa pak bylo rozhodnutí Vídně jednat o mírových podmínkách předložených americkým prezidentem Woodrowem Wilsonem.
Příměří ukončující první světovou válku sice ještě stále nebylo uzavřené, v zemi ale převzal moc Národní výbor, který 28. října vyhlásil samostatnost. Ve výboru byla pětice politiků, kteří vstoupili do dějin jako „muži 28. října“ – Alois Rašín, František Soukup, Jiří Stříbrný, Antonín Švehla a Slovák Vavro Šrobár.
Vedoucí političtí představitelé ale 28. října v Praze nebyli. Česká delegace vedená Karlem Kramářem tou dobou jednala v Ženevě s představiteli prozatimní československé vlády v zahraničí v čele s Edvardem Benešem. Dne 31. října bylo rozhodnuto, že Československo bude republikou a Masaryk prezidentem.
