Alois Rašín

Společná československá měna sice přežila vznik dvou samostatných republik, ale jen o necelých šest týdnů. O měnové odluce se v odborných kruzích diskutovalo už na sklonku roku 1992, konec československé měnové unie přišel 8. února 1993, kdy vznikly koruna česká a slovenská koruna. Pro odlišení hotovosti sáhly obě země ke kolkování bankovek, zatímco u mincí – nejvyšší hodnotu měla nepříliš rozšířená kovová desetikoruna – tento problém nikdo neřešil.

Významný podíl na pražském převratu a vyhlášení samostatného státu v roce 1918 měla pětice mužů – Alois Rašín, František Soukup, Jiří Stříbrný, Antonín Švehla a Vavro Šrobár. Všichni muži 28. října, jak se jim přezdívá, pak v republikové vládě zastávali ministerské posty. Jejich další osudy se od sebe však velmi lišily. Zatímco Švehla s Rašínem se nedožili konce první republiky, Soukup, Stříbrný a Šrobár se museli vypořádat s nacistickou a případně i komunistickou totalitou. Čelili jí s rozdílnými úspěchy.

Tomáš Baťa vyvolal svojí prodejní akci „Baťa drtí drahotu“ první nákupní horečku v Československu. Od 1. září 1922 snížil cenu svých bot o padesát procent. Riskantní krok, jemuž se ostatní obchodníci zpočátku smáli, zlínskému obuvníkovi vyšel. Firma Baťa díky němu přežila krizové období a stala se jedničkou na trhu, které ostatní obuvnické firmy nedokázaly konkurovat.

Prezident Miloš Zeman ze zámku v Lánech přednesl své tradiční vánoční poselství. Připomněl, že minulý rok nepoznamenala jen pandemie covidu-19, v projevu se věnoval stažení vojsk NATO z Afghánistánu nebo klimatické dohodě Green Deal. Prezident se vyslovil například pro povinné očkování nebo zrušení daňových výjimek. Projev stejně jako v minulých letech natočila televize Nova, od 13:00 ho ale vysílala i další média.

Založení československé republiky v roce 1918 je jedním z nejvýznamnějších milníků historie českých zemí. Odpoutání od Rakouska-Uherska předcházely roky politického i vojenského úsilí nejen v Česku, ale i v zahraničí. Od vyhlášení samostatnosti uplynulo ve čtvrtek 103 let.

Obilí, líh, řepka, jetelová semena, chmel, ale hlavně cukr. Ten způsobil, že Praha se stala obchodním střediskem pro celé Rakousko-Uhersko a čile se zde obchodovalo se zmíněnými komoditami. A to ještě dříve, než se z nadšení a touhy tehdejších podnikatelů po vlastním trhu cenných papírů a komodit zrodila samotná burza. Byla to pak právě ona, která v druhé polovině 19. století umožnila vzestup českého cukrovarnictví, když se pro své první zájemce 17. dubna 1871 otevřela. A důležitou součástí finančního systému je podle analytiků i dnes, přestože by potřebovala nabízet větší počet titulů, jak zdůrazňují.

Česko prochází 102 let od vzniku Československa velmi těžkým obdobím. Jeho obyvatelé by se proto měli podle premiéra Andreje Babiše (ANO) semknout a překonat jej. Babiš byl jedním z politiků, kteří přišli na Vítkov položit věnce. Nepoložili je – jako obvykle – společně během pietního aktu. Ten armáda kvůli stále sílící pandemii covidu-19 zrušila. Místo toho přijížděli postupně. V poledne uctila státní svátek také Hradní stráž slavnostním střídáním, při kterém zazněla státní hymna.

Česká národní banka v Kutné Hoře představila pamětní minci s nominální hodnotou 2000 korun, která připomíná zavedení československé koruny coby peněžní jednotky nového státu před 100 lety. Její prodejní cena je však vyšší, ČNB ji prodává smluvním partnerům za 10 tisíc korun. Celkový náklad je 7200 kusů.

O pamětní stokorunové bankovky s Aloisem Rašínem je mimořádný zájem, zbývají poslední nevyzvednuté kusy. České televizi to potvrdili provozovatelé mincoven. Někteří majitelé vůbec první pamětní bankovky se platidlo už pokoušejí udat i v internetových aukcích; cena dosahuje až sedmi tisíc korun.

U příležitosti stého výročí československé měny začala Česká národní banka nabízet k výměně sérii tří zvláštních dvacetikorun. Nesou podobizny prvního ministra financí Aloise Rašína, jeho pozdějšího nástupce Karla Engliše a prvního guvernéra Národní banky Československé Viléma Pospíšila. Následují tak loňské speciální mince se zakladateli republiky. Všechny mince je možné používat běžně při platbě.

Hrou Václava Havla si 100. výročí vzniku Československa připomínají studenti ze dvaadvaceti škol po celé zemi. Ti nejlepší uvedou inscenaci Zítra to spustíme na konci listopadu v pražském Divadle v Dlouhé. Příběh o vzniku republiky se poprvé představil už v roce 1988, tedy v době, kdy autor patřil mezi zakázané.

Když významný právník, politik a publicista Alois Rašín vyšel pátého ledna 1923 kolem deváté hodiny ráno ze svého bytu v Žitné ulici v Praze, ozvaly se dva rychlé výstřely. Zatímco legenda československé politiky se bezvládně skácela k zemi, lidé v ulicích se snažili zadržet prchajícího střelce. Právě scénou nechvalně známého atentátu začíná nový film Jiřího Svobody nazvaný prostě Rašín. První díl v titulní roli s Ondřejem Vetchým Česká televize uvedla v neděli večer.

Vyhlášení samostatného Československa bývá nejčastěji spojováno se jmény Tomáše Garrigua Masaryka a Edvarda Beneše. V jejich stínu zůstávají další hrdinové českého zápasu o nezávislost a vůdcové domácího odboje Alois Rašín či Karel Kramář. Ke stému výročí vzniku republiky proto Česká televize natočila dvoudílný film Rašín, který vypráví o konci monarchie skrze jejich osudy. Ve snímku Jiřího Svobody se v hlavních rolích objeví Ondřej Vetchý a Miroslav Donutil. První díl uvede ČT1 v neděli 14. října večer, druhý díl pak o týden později.