Sto let od zavedení československé koruny připomíná nová mince ze zlata a stříbra

Česká národní banka v Kutné Hoře představila pamětní minci s nominální hodnotou 2000 korun, která připomíná zavedení československé koruny coby peněžní jednotky nového státu před 100 lety. Její prodejní cena je však vyšší, ČNB ji prodává smluvním partnerům za 10 tisíc korun. Celkový náklad je 7200 kusů.

Pamětní mince Zavedení československé koruny je bimetalová, tedy vyražená ze zlata a stříbra. Z jedné strany jí dominuje částečný portrét prvního ministra financí Aloise Rašína, který vedl odluku od rakousko-uherského peněžního systému. Z druhé strany je pak zlatá výplň s replikou československé korunové mince z roku 1922. Pamětní bimetalovou minci ČNB vydala teprve potřetí. V minulosti byly takové mince vyraženy ke konci tisíciletí a ke vstupu Česka do Evropské unie.

Nová koruna československá byla přesně před 100 lety ustavena takzvaným měnovým zákonem č. 187 o oběhu a správě platidel z 10. dubna 1919. V oběhu byla až do rozpadu státu a do měnové odluky se Slovenskem v roce 1993.

„Není náhodou, že se scházíme v Kutné Hoře, protože historie města je spjata s těžbou vzácných kovů, z nichž se mince ve středověku razily,“ uvedl guvernér centrální banky Jiří Rusnok při prezentaci v kutnohorské Galerii Středočeského kraje. Ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) poukázal na to, že česká měna a české mince jsou úzce spojeny i s českou kulturou.

Ředitel peněžní sekce ČNB Josef Ducháček řekl, že prodejní cena nové pamětní mince je podstatně vyšší než její nominální hodnota, protože zahrnuje tržní cenu zlata, stříbra, případně mědi, ale i další náklady ČNB spojené s ražbou. K výrobě bylo použito přes 201 kilogramů stříbra a 25 kilogramů zlata. Zajímavostí je podle Ducháčka to, že jde o zlato vytěžené ve 20. letech 20. století na českém území ve zlatodole Roudný.

„Cena, za kterou minci prodává smluvní partner koncovému uživateli, je záležitost cenové politiky příslušného smluvního partnera,“ dodal Ducháček.

Lidé si mohli vyměnit běžné dvacetikoruny za speciální

K letošním oslavám sto let od vzniku československé koruny ČNB přichystala řadu doprovodných akcí a zvláštních emisí platidel. Symbolem oslav se stala 130 kilogramů vážící zlatá mince v nominální hodnotě 100 milionů korun, která je k vidění na výstavě pořádané ve spolupráci s Kanceláří prezidenta republiky a Správou Pražského hradu v Císařské konírně.

Pro numismatiky připravila ČNB několik speciálních pamětních emisí. Například výdej výročních dvacetikorunových mincí a stokorunové bankovky provázely koncem ledna na pobočkách ČNB v Praze i regionech několikahodinové fronty, a to i navzdory mrazivému počasí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěPoslanci se celý den přou o návrh rozpočtu. Hlasovat mají kolem půlnoci

Poslanecká sněmovna ve středu v úvodním kole projednává návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve svém vystoupení zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo ho kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je navržený rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice však její tvrzení v dolní komoře vyvrací. Rozpočet označuje za nezodpovědný a nezohledňující ekonomický cyklus či budoucnost země. Poslanci chtějí první čtení dokončit a hlasovat kolem půlnoci ze středy na čtvrtek.
06:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 14 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánovčera v 21:36

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
včera v 20:21

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
včera v 19:56

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...