Pamětní stokoruny s Rašínem jsou už téměř rozebrané. V aukcích se prodávají i za sedm tisíc

O pamětní stokorunové bankovky s Aloisem Rašínem je mimořádný zájem, zbývají poslední nevyzvednuté kusy. České televizi to potvrdili provozovatelé mincoven. Někteří majitelé vůbec první pamětní bankovky se platidlo už pokoušejí udat i v internetových aukcích; cena dosahuje až sedmi tisíc korun.

Od jejich vydání sice neuběhly ani dva týdny, ale stokoruny s Aloisem Rašínem jsou už téměř rozebrané. V mincovnách a dalších prodejních místech České národní banky obvykle zbývají jen poslední kusy – a i ty už bývají zarezervované.

„Stanovil jsem si vlastní terminus technicus ,rašínománie', protože lidé mají opravdu velký zájem,“ říká Česlav Lipka z mincovny v Hradci Králové. Podle něj se o výroční bankovky a mince zajímali i lidé, kteří nepatří mezi jeho obvyklé klienty.

Stejnou zkušenost má i Ivan Chládek z mincovny v Brně. „Zákazníci si od nás tyto stokoruny objednávali v červenci a vyzvedli si je už první den po vydání,“ popisuje Chládek.

Výroční stokoruny se teď už objednat nedají. Poslední žádosti bylo možné poslat mincovnám loni v srpnu. K dostání teď jsou jen ty kusy, pro které si zájemce nakonec nepřišel.

„Počkáme, a pokud si je lidé nevyzvednou, prodáme je za tržní cenu na webu,“ říká Petr Maďa z prodejny v Havířově. Zároveň ale upozorňuje, že prodejní cena na webu bude víc než dvojnásobně vyšší než původní cena bankovky. Těsně po vydání sběratelské stovky ji prodejní místa ČNB vydávala maximálně za šestnáct set korun.

Zájem laiků vyhnal cenu vysoko

Na internetových aukcích se ale cena za neobvyklou bankovku pohybuje ještě výš. Průměrně se dá koupit za čtyři až pět tisíc korun. Nejdražší rašínovská stokoruna stojí dokonce sedm tisíc. Někteří prodejci přitom nabízejí až tři kusy najednou.

Podle některých provozovatelů mincoven je taková cena nadsazená a souvisí s vysokým zájmem laiků. „Je tady vytvořená poptávka lidí, kteří se o bankovky nikdy nezajímali,“ dodává Petr Maďa.

Stokoruny s Aloisem Rašínem vyšly v nákladu dvaceti tisíc. Ještě větší zájem než o ně byl o výroční dvacetikoruny. Ty vyměňovala přímo centrální banka a lidé je rozebrali během několika dní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová hájila návrh rozpočtu. Nemáte právo kritizovat, vzkázala opozici

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, na což ve sněmovně poukázal i předseda ODS Martin Kupka.
06:00Aktualizovánopřed 37 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 3 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 16 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 16 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...