Češi budou nosit v peněžence dvacetikoruny s Masarykem, Štefánikem a Benešem

Tomáš Garrigue Masaryk, Milan Rastislav Štefánik a Edvard Beneš – to jsou nové tváře, které budou moci Češi od středy nosit v peněženkách. Česká národní banka vydá tyto mince v hodnotě 20 korun s portréty zakladatelů republiky u příležitosti 100. výročí vzniku československého státu. Mincemi lze běžně platit.

Od klasické dvacetikoruny s knížetem Václavem na koni se budou vzory roku 2018 lišit jinou rubovou stranou. Lícní strana mince s českým lvem a letopočtem se nezmění, rubová strana bude mít tři varianty a ponese portréty hlavních tvůrců československého státu – Tomáše Garrigua Masaryka, Milana Rastislava Štefánika a Edvarda Beneše.

Do oběhu se dostane 200 tisíc kusů mincí od každého motivu, celkem tedy 600 tisíc mincí emise s názvem Významné osobnosti československého státu.

Vzhledem k tomu, že se nejedná o pamětní, ale o oběžné mince, nebudou distribuovány smluvními partnery České národní banky. Možná bude pouze jejich výměna na územních pracovištích ČNB, tedy v Praze, Brně, Ostravě, Hradci Králové, Plzni, Ústí nad Labem a v Českých Budějovicích, a to během pokladních hodin. Adresy jednotlivých pracovišť a jejich otevírací doba jsou zveřejněné na internetových stránkách ČNB.

Mince s portrétem Milana Rastislava Štefánika
Zdroj: ČNB

Mincemi lze normálně platit

Mince se nedají objednat ani zaslat. Možná je pouze výměna za jiné české mince a bankovky. ČNB stanovila limit výměny na tři kusy mincí od každého vzoru na osobu, celkem tedy maximálně devět mincí v celkové hodnotě 180 korun. Mince bude možné získat v roce 2019 v běžné i špičkové kvalitě také v tradičních sadách oběžných mincí.

Mince s portrétem Edvarda Beneše
Zdroj: ČNB

Dvacetikorunové mince s portréty významných osobností československého státu, vyražené Českou mincovnou, jsou zákonnými penězi ve své nominální hodnotě, a je tak možné je používat i k platbám za zboží a služby.

Dalším významným příspěvkem ČNB k oslavám 100 let samostatného státu je vydání zlaté pamětní mince, která je k dispozici od 23. října. Její nominální hodnota je 10 tisíc korun, ale skutečná cena je zhruba trojnásobně vyšší. Prodejní cena je totiž obvykle vyšší a zohledňuje mimo jiné aktuální cenu zlata a náklady spojené s výrobou. Do běžného oběhu tak nejde. Těchto zlatých mincí bylo vyraženo 12 tisíc kusů.

Nahrávám video
K oslavám sta let od založení republiky vznikla i speciální pamětní mince
Zdroj: ČT24

Ve stejný den, v úterý 23. října, také vydala stříbrnou pamětní minci v nominální hodnotě deset eur a s tematikou stého výročí vzniku Československé republiky i Národní banka Slovenska. Sběratelskou minici lze zakoupit prostřednictvím smluvních partnerů NBS.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěPoslanci jednají o návrhu rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá. Na úvod svého vystoupení ve sněmovně Schillerová zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý".
06:00Aktualizovánopřed 14 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 2 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 15 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 15 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...