Češi budou nosit v peněžence dvacetikoruny s Masarykem, Štefánikem a Benešem

Tomáš Garrigue Masaryk, Milan Rastislav Štefánik a Edvard Beneš – to jsou nové tváře, které budou moci Češi od středy nosit v peněženkách. Česká národní banka vydá tyto mince v hodnotě 20 korun s portréty zakladatelů republiky u příležitosti 100. výročí vzniku československého státu. Mincemi lze běžně platit.

Od klasické dvacetikoruny s knížetem Václavem na koni se budou vzory roku 2018 lišit jinou rubovou stranou. Lícní strana mince s českým lvem a letopočtem se nezmění, rubová strana bude mít tři varianty a ponese portréty hlavních tvůrců československého státu – Tomáše Garrigua Masaryka, Milana Rastislava Štefánika a Edvarda Beneše.

Do oběhu se dostane 200 tisíc kusů mincí od každého motivu, celkem tedy 600 tisíc mincí emise s názvem Významné osobnosti československého státu.

Vzhledem k tomu, že se nejedná o pamětní, ale o oběžné mince, nebudou distribuovány smluvními partnery České národní banky. Možná bude pouze jejich výměna na územních pracovištích ČNB, tedy v Praze, Brně, Ostravě, Hradci Králové, Plzni, Ústí nad Labem a v Českých Budějovicích, a to během pokladních hodin. Adresy jednotlivých pracovišť a jejich otevírací doba jsou zveřejněné na internetových stránkách ČNB.

Mince s portrétem Milana Rastislava Štefánika
Zdroj: ČNB

Mincemi lze normálně platit

Mince se nedají objednat ani zaslat. Možná je pouze výměna za jiné české mince a bankovky. ČNB stanovila limit výměny na tři kusy mincí od každého vzoru na osobu, celkem tedy maximálně devět mincí v celkové hodnotě 180 korun. Mince bude možné získat v roce 2019 v běžné i špičkové kvalitě také v tradičních sadách oběžných mincí.

Mince s portrétem Edvarda Beneše
Zdroj: ČNB

Dvacetikorunové mince s portréty významných osobností československého státu, vyražené Českou mincovnou, jsou zákonnými penězi ve své nominální hodnotě, a je tak možné je používat i k platbám za zboží a služby.

Dalším významným příspěvkem ČNB k oslavám 100 let samostatného státu je vydání zlaté pamětní mince, která je k dispozici od 23. října. Její nominální hodnota je 10 tisíc korun, ale skutečná cena je zhruba trojnásobně vyšší. Prodejní cena je totiž obvykle vyšší a zohledňuje mimo jiné aktuální cenu zlata a náklady spojené s výrobou. Do běžného oběhu tak nejde. Těchto zlatých mincí bylo vyraženo 12 tisíc kusů.

Nahrávám video

Ve stejný den, v úterý 23. října, také vydala stříbrnou pamětní minci v nominální hodnotě deset eur a s tematikou stého výročí vzniku Československé republiky i Národní banka Slovenska. Sběratelskou minici lze zakoupit prostřednictvím smluvních partnerů NBS.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Izraelci Palestincům narušují klíčovou sklizeň oliv. Napadli i delegaci EU

Sklizeň oliv ve středomoří je právě na vrcholu. Na palestinských územích sady tohoto ovoce živí celé rozvětvené rodiny, protože jsou jediným zdrojem příjmů. Letošní sezonu ale zásadně v Gaze i na Západním břehu ovlivňují síly z Izraele – ať už armáda, nebo skupiny radikálních osadníků. Posíleni podporou vlády izraelského premiéra Benjamina Netanjahua jsou osadníci letos agresivnější. V pátek, stejně jako už několikrát v posledních týdnech skončilo několik lidí po jejich řádění v nemocnici.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Trump pozastavil nový balík protiruských sankcí

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým pozastavuje uplatňování nového rozsáhlého balíku sankcí namířených proti ruské ekonomice. Kongresu sdělil, že je to v „národním zájmu Spojených států“, píše agentura AP. Nové sankce pozastavil jen krátce předtím, než měly vejít v platnost. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že americký výpadek v sankcích jen povzbuzuje Putina k dalším útokům. Rozhodnutí kritizují i někteří američtí politici.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoEvropa je rozdělená, říká k emisním povolenkám Nerudová. Pokorná Jermanová mluví o rozcestí

Evropské instituce mají hledat řešení, jak omezit prudké výkyvy emisních povolenek, prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO). Systém vyvolává mezi unijními státy silný nesoulad. I proto Česko s dalšími členy V4 tlačilo na zdržení nástupu ETS 2. Několik zemí nakonec prosadilo přezkoumání ze strany Evropské komise. Evropa je rozdělená, míní europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), na země, které v dekarbonizaci běží rychleji (...) a na země (...), které podle ní mají s dekarbonizací problém. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) souhlasila s tím, že „Evropa je na rozcestí“. Za „výbušnější“ téma považuje víceletý finanční rámec. Ten by měl začít platit od roku 2028, vyjednávání podle ní nebude jednoduché. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 15 hhodinami

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
16. 10. 2026‌‌

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
16. 10. 2026Aktualizováno16. 10. 2026‌‌

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
16. 10. 2026‌‌

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
16. 10. 2026‌‌

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.