1918

Česko si v sobotu připomíná 105. výročí vzniku samostatné Československé republiky. U Národního památníku v Praze na Vítkově si událost připomněli politici včetně prezidenta Petra Pavla a premiéra Petra Fialy (ODS), zástupci armády i váleční veteráni. Součástí tradičního ceremoniálu byl i přelet vojenských vrtulníků a stíhaček Gripen. Prezident později během dne jmenoval nové generály a poprvé také bude předávat na Pražském hradě státní vyznamenání.

Výhled do budoucna není optimistický, Češi a Česko ale zvládli mnohem horší období. V projevu ke státnímu svátku to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). V nejtemnějších dobách podle něj národ vždy držel při sobě. Doufá, že nová vláda bude bojovat za české zájmy. Opětovně lidi vyzval, aby se nechali očkovat. Poděkoval zároveň za důvěru v době, kdy byl premiérem.

Založení československé republiky v roce 1918 je jedním z nejvýznamnějších milníků historie českých zemí. Odpoutání od Rakouska-Uherska předcházely roky politického i vojenského úsilí nejen v Česku, ale i v zahraničí. Od vyhlášení samostatnosti uplynulo ve čtvrtek 103 let.

Pod názvem „Krev legionáře“ vznikla v Česku internetová databáze fotografií příslušníků československých legií z první světové války. Po více než století se tak lze podívat do tváře už více než třinácti tisícům legionářů, kteří bojovali za nezávislost státu. Databáze fotografií je přístupná na stránkách Československé obce legionářské.

Při sledování současné pandemie se lze jen stěží ubránit srovnávání s minulostí, a žádná jiná minulá událost nenabízí tolik styčných bodů jako pandemie takzvané „španělské chřipky“ z let 1918–1920. Český mediální prostor je ostatně referencemi na ni doslova zaplaven. Není divu – je to doposud poslední pandemie s velkými ztrátami na životech, jež české země zasáhla. Jedná se o událost relativně nedávnou a bližší pohled na její průběh odhaluje až překvapivé paralely se současností, dávaje nám možnost reflektovat sebe sama v zrcadle minulosti.

Černohorský parlament schválil kontroverzní zákon o náboženských svobodách a společnostech. Stalo se tak hlasy 45 přítomných poslanců. Nikdo nehlasoval proti, ani se nezdržel, protože podle agentury TASS policie před hlasováním zadržela opoziční zákonodárce.

Sametovou revoluci v Praze na Kampě od neděle připomíná nové dílo mezinárodně uznávaného autora dětských knih, ilustrátora a grafika Petra Síse. Obří instalace s názvem Velvet Bridge, tedy Sametový most, zobrazuje historii Československa v letech 1918 až 1989. V neděli 17. listopadu ji přímo na místě odhalil sám autor.

Mariánský sloup by se na pražské Staroměstské náměstí měl vrátit, jde o krásné dílo a základ českého baroka, tvrdí autor kopie sloupu Petr Váňa. Naopak podle religionisty a signatáře petice proti obnově Ivana Štampacha sloup symbolizoval vítězství habsburské monarchie a nadvládu nad Čechy, proto je zbytečné se k němu vracet. Diskutovali o tom v Událostech, komentářích.

Ke stému výročí vzniku republiky napsala Vendula Borůvková knihu, v níž dějinná fakta přibližuje dětským čtenářům. Příběh s názvem 1918 aneb Jak jsem dal gól přes celé Československo vypráví o desetiletém fotbalistovi Jendovi, jehož otec se rozhodne přestěhovat na Slovensko a později na Podkarpatskou Ukrajinu. Kniha je nominována na cenu Magnesia Litera v kategorii literatura pro děti a mládež.

Před 100 lety se nejvyšší představitelé Československa rozhodli vojensky dobýt Prešpurk. Několikadenní operace definitivně začlenila město na Dunaji s většinou německého a maďarského obyvatelstva do nově vzniklé republiky. O tři měsíce později bylo rozhodnuto, že někdejší německý Pressburg, maďarský Poszony i poválečné Wilsonovo mesto ponese název Bratislava. A stane se hlavním městem slovenské části Československa.

Nechci jen oprašovat staré nádobí, historie je důležitá pro přítomnost a hlavně pro budoucnost, nepochybuje Pavel Kosatík. V rekapitulaci letošního, „osmičkového“ roku by se takové spojnice daly najít, jak ukázalo Interview ČT24 s tímto historikem, spisovatelem a scenáristou.

Novoroční, případně vánoční projevy hlav státu jsou už desítky let neodmyslitelnou součástí přelomu roku. Web ČT24 se zaměřil na přelomové osmičkové roky 1918, 1938, 1948 a 1968 v dějinách Česka, respektive Československa.

Prezident Osvoboditel Tomáš Garrigue Masaryk přijel z exilu do Prahy. Opět – po sto letech. Tentokrát Masaryka představoval herec Otakar Brousek v hlavní roli historické rekonstrukce, která začala již v pátek v Horním Dvořišti, pokračovala v Českých Budějovicích a vyvrcholila v sobotu, kdy historický vlak s reinkarnovaným Masarykem přijel přes Tábor do hlavního města.

Jedním ze států, který vznikl po první světové válce díky rozpadu habsburské říše, bylo Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Společný stát Jihoslovanů (odtud pozdější název Jugoslávie) vznikl přesně před sto lety, 1. prosince 1918. Národy sice spojoval stejný či podobný jazyk, ale historicky, ekonomicky, nábožensky i kulturně si byly hodně vzdálené.

Tomáš Garrigue Masaryk se stal československým prezidentem celkem čtyřikrát. Poprvé dokonce tak rychle, že se ani nestačil vrátit ze Spojených států. Zprávu o svém zvolení se tak dozvěděl v newyorském Klubu právníků, kde zrovna obědval. Ani se samotnou volbou poslanci nově vzniklého Národního shromáždění v euforických měsících po konci války příliš neváhali. Schůze začala podle stenozáznamu v 11:40 a o dvacet minut později už byl Masaryk prezidentem.

Rakouský prezident Alexander Van der Bellen při příležitosti 100. výročí vyhlášení republiky varoval před únavou z demokracie. Liberální demokracie znamená podle něj víc než pouhá vláda většiny. Kancléř Sebastian Kurz následně při hlavní slavnosti jubilea ve Státní opeře ve Vídni vyzval k uvážlivému zacházení s jazykem. Od násilí ve slovech je podle něj blízko k násilí ve skutcích.

V Paříži u Vítězného oblouku se za účasti francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a zhruba sedmi desítek zahraničních prezidentů a premiérů konala vzpomínková ceremonie u příležitosti stého výročí konce první světové války. Na pietu odpoledne navázalo Pařížské mírové fórum. Akce se účastnili mimo jiné prezidenti USA a Ruska nebo německá kancléřka, Česko zastupuje premiér Andrej Babiš.

Zvony, salutování a dvě minuty ticha. Lidé po celém světě si připomínají konec první světové války. Piety v centru Londýna se zúčastnila i královská rodina, u památníku zde položil věnec německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Padlé uctily také Francie, Austrálie, Nový Zéland nebo Indie. Belgický král Filip se účastnil ceremonie u bruselského památníku, večer ho čeká pietní akce v Ypres.

Koupí vlčího máku mohou lidé přispět na uchovávání vzpomínek starých válečných veteránů anebo na podporu těch novodobých. K nedělnímu Dni válečných veteránů probíhá v Česku hned několik sbírek. Tu nejvýraznější pořádá organizace Post Bellum, sbírky na veterány ale pořádají i další – a jejich cíle se liší.

Říkalo se jí světová válka, až mnohem později obdržela pořadové číslo „první“, protože tenkrát nikdo nevěřil, že člověk dokáže stejnou hrůzu připravit hned dvakrát. Skončila kapitulací Německa 11. listopadu 1918 a vyžádala si přes osmnáct milionů životů. Výsledkem války byl mimo jiné rozpad několika monarchií a vznik nových států včetně Československa. Svět si oběti konfliktu dodnes připomíná symbolem rudých vlčích máků, které kvetly na hrobech a bojištích krvavých flanderských polí.

Vinu za rozpoutání první světové války nese podle historika Vojenského historického ústavu (VHÚ) Tomáše Jakla především německý císař Vilém II. Ten je podle něj proto jedním z největších válečných zločinců. Jakl ve vysílání ČT také vyzdvihl roli československých legionářů a důležitost pádu balkánských spojenců centrálních mocností pro konec války, jehož stoleté výročí připadá na neděli.

V neděli 11. listopadu uplyne sto let od konce první světové války. Oběti krvavého konfliktu, jenž až do své doby neměl v Evropě obdoby, uctí i Česká republika – na žádost Velké Británie se připojí k pietní akci. Vláda doporučila, aby se v půl druhé po obědě rozezněly zvony napříč republikou. Ve stejné chvíli začnou zvonit kostely v Londýně i jinde ve světě.

Neobyčejné svědectví o československých legiích v Rusku přináší kniha Transsibiřská odysea. Vychází právě v těchto dnech a vznikla z deníkových zápisků legionáře Jana Kouby. Jeho pravnučka psané vzpomínky zpracovala a doplnila o vlastní poznatky z cesty, kterou ve stopách svého pradědečka podnikla.

Bezprostředně po vyhlášení Československa vyhlásili představitelé německy mluvící populace českých zemí čtyři provincie nezávislé na nové pražské vládě. Učinili tak s vidinou jejich připojení k mezinárodně neuznanému Německému Rakousku. Přesně před sto lety, 3. listopadu 1918, vznikla na jižní Moravě provincie Deutschsüdmähren (Německá jižní Morava). Stejně jako další tři separatistické oblasti ji ale československá armáda rychle ovládla.