Černohorský parlament schválil kontroverzní zákon o náboženských svobodách a společnostech. Stalo se tak hlasy 45 přítomných poslanců. Nikdo nehlasoval proti, ani se nezdržel, protože podle agentury TASS policie před hlasováním zadržela opoziční zákonodárce.
Rvačka, slzný plyn a zatčená opozice. Černohorský parlament přijal zákon o církvích
Opozice se přijetí kontroverzního zákona, který má podle kritiků „ukrást“ majetek Srbské pravoslavné církvi, snažila zabránit. Hlasování předcházela masová rvačka. „Kdosi ze středu sálu hodil nádobkou se slzným plynem. Poté opoziční poslanci rozbili jeden z přístrojů pro hlasování. A pak vypukla mela, do které se zapojila asi polovina poslanců,“ popisuje ruská agentura TASS.
Policie zadržela 24 lidí, z toho 18 opozičních poslanců. Koaliční zákonodárci následně zavrhli všech 117 pozměňovacích návrhů z dílny Srbské pravoslavné církve a po více než šestnácti hodinách jednání parlamentu zákon přijali. Kromě tří poslanců policie už všechny zadržené propustila. Podle státní televize RTCG je trojice zákonodárců podezřelá z útoku na předsedu parlamentu a z toho, že mu bránili ve výkonu práce.
Srbská pravoslavná církev označuje zákon za neústavní a diskriminační a úřady obvinila z rozdělování společnosti a podněcování nenávisti. „Pravoslavní věřící v Černé Hoře budou mít kvůli tomu jedny z nejsmutnějších Vánoc v historii,“ míní církevní představitelé.
Před hlasováním policie uzavřela centrum Podgorice
Ve čtvrtek v černohorské metropoli proti návrhu zákona vyšly do ulic stovky demonstrantů. Policejní těžkooděnci zabránili protestujícím, aby se dostali až k budově parlamentu, kde o zákonu debatovali černohorští poslanci. Při demonstraci nebyly zaznamenány žádné incidenty. Protestující, mezi kterými byli i kněží Srbské pravoslavné církve, se modlili a zpívali náboženské písně.
Dokažte vlastnictví před rokem 1918, vyzývá vláda církve
Černohorský prezident Milo Djukanović obviňuje církev ze snahy uchovat si náboženský monopol v zemi a ohlásil, že se bude snažit po vzoru Ukrajiny dosáhnout nezávislosti černohorské církve, uvedla agentura TASS s tím, že nový zákon, proti kterému se konaly masové protesty po celé zemi, počítá s vyvlastněním majetku náboženských společností.
Zákon říká, že církve budou muset prokázat, že byly vlastníky svého majetku i před rokem 1918. V tomto roce se Černá Hora stala součástí pozdější Jugoslávie. Velká většina pravoslavných objektů, včetně středověkých klášterů a kostelů, je v současnosti ve vlastnictví vlivné Srbské pravoslavné církve, která proto vůči přijetí zákona dlouhodobě protestuje a tvrdí, že cílem nařízení je odebrat jí majetek. Vláda to ale odmítá.
K pravoslaví se hlásí většina obyvatel Černé Hory. Největší slovo má Srbská pravoslavná církev se sídlem v Bělehradě, vedle ní v zemi působí i kanonicky neuznaná Černohorská pravoslavná církev, která však disponuje pouze skrovným majetkem a kterou podporuje menší počet pravoslavných věřících.