Rakouský prezident Alexander Van der Bellen při příležitosti 100. výročí vyhlášení republiky varoval před únavou z demokracie. Liberální demokracie znamená podle něj víc než pouhá vláda většiny. Kancléř Sebastian Kurz následně při hlavní slavnosti jubilea ve Státní opeře ve Vídni vyzval k uvážlivému zacházení s jazykem. Od násilí ve slovech je podle něj blízko k násilí ve skutcích.
Van der Bellen varoval před únavou z demokracie. Mýlí se podle něj ten, kdo touží po rychlejších politických řešeních v méně liberální demokracii. „Neexistují zkratky. Cesta ke společnému řešení může být někdy kamenitá, ale stojí za všechnu námahu,“ zdůraznila hlava rakouského státu.
Liberální demokracie je podle prezidenta víc než jen vláda většiny. „Liberální demokracie vyžaduje rozmanitost hlasů, z nichž žádný nezůstane nevyslyšen,“ prohlásil Van der Bellen, když vyzýval k dodržování lidských práv a k toleranci.
Strache: Neseme odpovědnost, že se historie nebude opakovat
V Rakousku je už téměř rok u moci koaliční vláda složená z lidovců (ÖVP) kancléře Sebastiana Kurze a Svobodné strany Rakouska (FPÖ), která je označována za protiimigrační, pravicově populistickou nebo krajně pravicovou.
Její šéf Heinz-Christian Strache označil za nejtemnější kapitolu dějin země období nacismu a pronásledování Židů. Země podle něj nese odpovědnost za to, že takový politický vývoj nikdy znovu nenastane.
Rakousko bylo v roce 1938 připojené k nacistické německé říši. Velká část společnosti přitom německé vojáky vítala s otevřenou náručí.
Kancléř Kurz s poukazem na zkušenosti z rakouských dějin nabádal k odpovědnému zacházení s jazykem. „Násilí v řeči může velmi rychle vést k násilí v činech,“ prohlásil 32letý politik.
Rakouská republika vznikla před 100 lety na troskách mnohonárodnostní monarchie, která existovala stovky let. Dnes je Rakousko členem Evropské unie, ale nikoli NATO. V roce 1955 oficiálně získalo plnou suverenitu po poválečné okupaci a v rámci dohod mezi velmocemi studené války také vyhlásilo neutralitu.
