1918 strana 4 z 4

Před sto lety, v říjnu 1918, navázala Velká Británie diplomatické styky s Československem. Přitom až do léta téhož roku Londýn o podpoře rozbití Rakouska-Uherska po první světové válce neuvažoval. Důležitou roli ve změně postoje sehrál Tomáš Garrigue Masaryk. Ještě za války odešel do exilu v Anglii a odtamtud řídil politické i legionářské snahy o vytvoření nezávislého státu.

Česko má nového ministra zahraničí – do funkce nastoupil Tomáš Petříček. Bývalý ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg v Interview ČT 24 konstatoval, že Petříček už ukázal svou zbytečnost. „Nedokáže-li prosadit zahraniční politiku vůči premiérovi a prezidentovi, je tam k ničemu,“ uvedl čestný předseda TOP 09 v souvislosti s cestou předsedy Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka do Ruska.

Francouzský prezident Emmanuel Macron navštíví 27. října Českou republiku, kam přicestuje ze Slovenska. V Praze se hlava Francie setká s českým prezidentem Milošem Zemanem a premiérem Andrejem Babišem (ANO). O den později přijede i americký ministr obrany James Mattis.

Marné úsilí Čechů a Slováků o rovnoprávné postavení v rámci habsburské monarchie vyústilo během první světové války v rozhodnutí Rakousko-Uhersko opustit. Vůli založit vlastní stát vyjadřovala Washingtonská deklarace, kterou 18. října 1918 publikovala prozatímní exilová vláda v čele s Tomášem Garriguem Masarykem.

Při vzniku Československa hrálo důležitou, i když málo známou roli nizozemské přístavní město Rotterdam. Nizozemsko bylo během první světové války neutrálním územím, proto se zde Tomáš Garrigue Masaryk tajně scházel s britskými novináři, kteří mu zprostředkovali kontakt s politiky.

Když významný právník, politik a publicista Alois Rašín vyšel pátého ledna 1923 kolem deváté hodiny ráno ze svého bytu v Žitné ulici v Praze, ozvaly se dva rychlé výstřely. Zatímco legenda československé politiky se bezvládně skácela k zemi, lidé v ulicích se snažili zadržet prchajícího střelce. Právě scénou nechvalně známého atentátu začíná nový film Jiřího Svobody nazvaný prostě Rašín. První díl v titulní roli s Ondřejem Vetchým Česká televize uvedla v neděli večer.

Hrané filmy, dokumenty i zpravodajskou rekonstrukci 28. října 1918 chystá Česká televize k dalšímu osmičkovému datu. Ke stému výročí vzniku Československa se na obrazovkách připojí Alois Rašín, legionáři, Tomáš Garrigue Masaryk se svou chotí Charlottou i operní Libuše. ČT během října a listopadu připomene jak vzestupy nové republiky, tak její průšvihy a předloží osudy politiků, stejně jako veřejně neznámých lidí. Podrobný přehled pořadů, které ČT připravila k výročí, najdete na stránkách programu.

Stoleté dějiny republiky jsou tvořeny několika osudovými roky. Výstava na Staroměstské radnici tyto Osudové chvíle Československa shrnuje obrazovým příběhem. Smyslem fotografické instalace není zásadní události dokumentárně zmapovat, ale vyprávět o nich prostřednictvím fotografických tematických kolekcí. Výstavní příběh, složený z tří set snímků od padesátky autorů, začíná první světovou válkou a končí záběry tří polistopadových prezidentů. Osudové chvíle Československa lze na radnici prožít do 11. listopadu. Blíže je v rozhovoru představuje kurátorka Daniela Mrázková.

Vyhlášení samostatného Československa bývá nejčastěji spojováno se jmény Tomáše Garrigua Masaryka a Edvarda Beneše. V jejich stínu zůstávají další hrdinové českého zápasu o nezávislost a vůdcové domácího odboje Alois Rašín či Karel Kramář. Ke stému výročí vzniku republiky proto Česká televize natočila dvoudílný film Rašín, který vypráví o konci monarchie skrze jejich osudy. Ve snímku Jiřího Svobody se v hlavních rolích objeví Ondřej Vetchý a Miroslav Donutil. První díl uvede ČT1 v neděli 14. října večer, druhý díl pak o týden později.

Přelomové události spjaté s československým a českým státem, ale i každodenní chvíle jejich obyvatel představuje venkovní výstava Okamžiky století. Expozice, která nabízí příležitost nahlédnout do bohatého fotografického archivu České tiskové kanceláře (ČTK), je k vidění v Praze Na Příkopech. Na výběr snímků se podívejte v galerii.

Před sto lety vybojovaly československé legie jedno z největších vítězství v Itálii. Proti rakousko-uherským oddílům dokázali koncem září 1918 udržet strategický vrchol Doss Alto nedaleko Trenta. V neděli si jejich památku připomněli přímo v Itálii zástupci českého ministerstva obrany, obce legionářské i potomci tehdejších účastníků bitvy. Na městečko Arco také nově shlíží socha sv. Václava.

Klub českých turistů uctí památku svatého Václava 25kilometrovým pochodem české státnosti, který odstartuje v pátek 28. září v Praze a skončí ve Staré Boleslavi. Akce je součástí oslav 100. výročí republiky. Při té příležitosti naplánoval klub stovku pochodů. Zatím jich turisté zdolali 88 a zúčastnilo se jich asi 80 tisíc lidí. Akce vyvrcholí 28. října na náměstí Republiky v Praze.