1918 strana 3 z 4

Vznik Československa v říjnu 1918 měl dvě podoby. Jednu představovaly ulice plné slavících lidí – to je ona oficiální tvář revoluce známá z dobových fotografií. Tu druhou pak tvořilo převzetí císařských a královských úřadů, které na historických fotografiích není, ale nový stát by bez toho vzniknout nemohl. Ke zdaru této akce v pozadí významně přispěli skauti. Vytvořili náhradní poštovní síť, díky které mohly čerstvě převzaté úřady fungovat.

Jen v Praze připomene sto let od vzniku Československa množství akcí. Zájemci budou moct navštívit koncerty, výstavy, vojenskou přehlídku nebo videomapping. Oslavy v neděli vyvrcholí slavnostním ohňostrojem nad hladinou Vltavy. Víkendové akce budou provázet také dopravní uzavírky, které mimo jiné omezí i provoz Letiště Václava Havla. Metropole kvůli omezením zřídila bezplatnou infolinku.

Poslanci si v pátek připomněli 100. výročí vzniku samostatného československého státu.  Schválili deklaraci, ve které demokratický charakter státu dolní komora pokládá za základní pilíř moderní České republiky. Sněmovna také navrhla, aby toto výročí posloužilo k posílení národní hrdosti a ambicí České republiky patřit mezi nejúspěšnější země světa.

I když se hlavní akce spojené s oslavou stého výročí od založení samostatného Československa chystají na víkend, některé události je už v pátek předznamenávají. Jednak do Prahy přijíždí německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron. Rok 1918 si pak připomněli na své schůzi členové Poslanecké sněmovny.

Nové státy vznikaly v postfeudální době v zásadě dvěma způsoby – válkou nebo revolucí. (Je snad jediná výjimka, kdy vznikly dva nové státy při posezení na zahradě vily Tugendhat.) Československu otevřelo cestu na svět obojí. Vzniklo v přímém důsledku války, ale i z vůle lidu.

Československým legionářům pomáhali při po bojích na Sibiři, dodávali jim uniformy, zbraně a léky. Řeč je o Japoncích, kteří při zrodu nového státu sehráli svou roli. Generál francouzské armády a organizátor česloslovenských legií Milan Rastislav Štefánik například 28. říjen trávil v Tokiu. Tomáš Garrigue Masaryk se tam zase před cestou do Ameriky připravoval na rozhovor s americkým prezidentem Woodrowem Wilsonem.

Sněmovna už poslala na Hrad dopis kvůli tomu, že prezidentská kancelář Miloše Zemana nepozvala na státní svátek 28. října na hradní ceremoniál některé poslance. Potvrdil to předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO). V dopise žádá o zjednání nápravy. Podle dostupných informací pozvánku nedostali tři poslanci z dvou set.

Říp, Sněžka nebo Králický Sněžník jsou krajinné symboly vlasti – dnes tak jako před sto lety, kdy vzniklo Československo. Kdo by se přenesl v čase, poznal by je, za sto let se téměř nezměnily. Ale krajina pod nimi je po sto letech k nepoznání. Ne všechny změny byly ovšem k dobrému, ostatně i požadavek poslední doby na zadržení vody ve vysychající krajině bude leckde znamenat odbourání toho, co československé a české století přineslo.

Už v sobotu se po sedmi letech slavnostně otevře Národní muzeum včetně jeho pantheonu. V překladu to znamená chrám, kde se uctívala božstva. V Národním muzeu se jedná o nejslavnější prostor v centrální části objektu, ve kterém je pětapadesát soch a bust významných českých osobností. Téměř po sto letech se přitom do pantheonu vrací i podobizna rakousko-uherského císaře Františka Josefa I. a jeho ženy Alžběty.

Sté výročí vzniku Československa si připomněli i ústavní soudci. K slavnostnímu shromáždění ve zrekonstruovaném sněmovním sále se sešli ti nynější i bývalí členové Ústavního soudu, ale i politici a další hosté. Předseda soudu Pavel Rychetský ve svém projevu hovořil o civilizační krizi a kritizoval, že se lidé vzdávají svých morálních hodnot.

Národní galerie v Praze (NGP) zahájila podzimní sezonu a ve Veletržním paláci nabízí několik nových výstavních projektů najednou. Tím hlavním je výstava První republika, která ukazuje umělecký svět dvou dekád mladého Československa. Její součástí je i jedinečná sbírka francouzského umění s díly Paula Gauguina, Vincenta van Gogha nebo Pabla Picassa.

Americký prezident Donald Trump v dopise prezidentu Miloši Zemanovi pogratuloval ke 100. výročí vzniku Československa. Spojené státy jsou podle Trumpa hrdé na roli, kterou sehrály při vzniku ČSR. Šéf Bílého domu napsal, že posilování společného západního pouta je v tento historický okamžik důležitější než kdy jindy. Připomněl úmrtí českých vojáků v Afghánistánu a Zemanovu podporu této misi.

Bez Sokola by nebylo legií, bez legií by nebylo Československa. Slova prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka připomínají rozhodující roli, jakou členové Sokola sehráli při budování samostatné republiky. Právě z jejich řad vznikla provizorní armáda a policie, na východě bránili hranice nového státu. Později se významně zapojili do odboje proti nacistům.

Tomáš Garrigue Masaryk, Milan Rastislav Štefánik a Edvard Beneš – to jsou nové tváře, které budou moci Češi od středy nosit v peněženkách. Česká národní banka vydá tyto mince v hodnotě 20 korun s portréty zakladatelů republiky u příležitosti 100. výročí vzniku československého státu. Mincemi lze běžně platit.

Podnikatelem století se stal podle hlasování členů Hospodářské komory otec mezinárodního obuvnického impéria Tomáš Baťa. Jako druhý se umístil zakladatel továrny Škoda v Plzni Emil Škoda a jako třetí vynálezce František Křižík. Do první desítky se nedostal žádný zástupce podnikání po roce 1989.

Na nedělní ceremoniál ke sto letům založení Československa nepozvala prezidentská kancelář jen ty, kteří se podle mluvčího Hradu nevyrovnali se zvolením Miloše Zemana prezidentem. Potvrdil tak informace, že pozvánky nedostali například všichni šéfové sněmovních stran, jak je obvyklé. Konkrétní jména mluvčí neuvedl.

Streetartový umělec, který si říká ChemiS, namaloval na zeď kotelny vysokoškolských kolejí v Olomouci velký portrét Tomáše Garrigua Masaryka. Zachycuje prvního československého prezidenta, jak pláče. Emoce vzbudilo i dílo samotné. „Proto jsem to dělal, chtěl jsem sdělit svůj názor,“ říká autor graffiti.

Začínal jako vášnivý řečník a naděje československé politiky – Jiřího Stříbrného měl rád i Tomáš Garrigue Masaryk. A poté, co zabránil vojenskému puči proti vznikající republice, zamířil Stříbrný do pěti československých vlád. Na výsluní ale vydržel jen několik let a politický vaz mu zlomily korupční aféry i spory s Masarykem a Edvardem Benešem. Odtud už vedla cesta k vydávání bulvárních, pornografických a fašistických deníků i do doživotního žaláře, kde Stříbrný v roce 1955 zemřel.

Sto let republiky je také sto lety československého a českého práva a justice – i když v mnoha obdobích byly pod vlivem cizích mocností. Československo při svém vzniku převzalo rakouský právní řád a vlastními předpisy jej stihlo nahradit jen částečně. Pak vývoj zastavily nacistická okupace a následně na dlouhá desetiletí Sověti.

Prezident Miloš Zeman vyznamená 28. října bývalého tenistu Radka Štěpánka, dvojnásobného vítěze Davisova poháru. ČT to potvrdil prezidentův kancléř Vratislav Mynář. Některá další prezidentem zveřejněná jména ale budí kontroverze – kvůli nim na Hrad dokonce přišel premiér Andrej Babiš, kterému se příliš nelíbí ocenění pro finančníka Pavola Krúpa.

Věda na území dnešní České republiky přečkala od roku 1918 období rozmachu i několik velmi těžkých ran, ze kterých se jen pomalu vzpamatovávala. Důsledky některých z nich si nese dodnes. Dva totalitní režimy, nacistický a komunistický, pro ni znamenaly ztrátu významných odborníků i deformaci vědeckého prostředí. V rozhovoru pro ČTK to řekl historik vědy z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR Antonín Kostlán.

Příští víkend 27. a 28. října vyvrcholí oslavy sto let od vzniku Československa. Uskuteční se v Praze, ale i v dalších městech. V hlavním městě jsou v plánu koncerty, výstavy, vojenská přehlídka, průvod nebo ohňostroj. Hlavní koordinátor oslav v Praze Robin Čumpelík řekl v pořadu 90' ČT24, že by byli rádi, aby byl vrchol důstojný a jednotný a lidí v ulicích Prahy bylo co nejvíce.

Před 100 lety otiskly noviny ve Spojených státech text Washingtonské deklarace, která vyhlašovala nezávislou a svrchovanou Československou republiku. Autor deklarace Tomáš Garrigue Masaryk v textu odmítl možnost autonomie v rámci monarchie. Událost si přímo ve Washingtonu připomněla i bývalá americká ministryně zahraničí a česká rodačka Madeleine Albrightová.

Před sto lety, v říjnu 1918, navázala Velká Británie diplomatické styky s Československem. Přitom až do léta téhož roku Londýn o podpoře rozbití Rakouska-Uherska po první světové válce neuvažoval. Důležitou roli ve změně postoje sehrál Tomáš Garrigue Masaryk. Ještě za války odešel do exilu v Anglii a odtamtud řídil politické i legionářské snahy o vytvoření nezávislého státu.