Českou vědu nejvíc ničí personální čistky. Už sto let, popisuje historik

Věda na území dnešní České republiky přečkala od roku 1918 období rozmachu i několik velmi těžkých ran, ze kterých se jen pomalu vzpamatovávala. Důsledky některých z nich si nese dodnes. Dva totalitní režimy, nacistický a komunistický, pro ni znamenaly ztrátu významných odborníků i deformaci vědeckého prostředí. V rozhovoru pro ČTK to řekl historik vědy z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR Antonín Kostlán.

V počátcích samostatného státu se do vědy masivně investovalo. Tehdejší pohled na řízení a směřování výzkumu byl podle Kostlána velmi současný, zákonodárci si uvědomovali potřebnost zahraniční spolupráce i to, že výzkum může prospět ekonomice.

Vznikla Československá národní rada badatelská a také Masarykova akademie práce. „To byla instituce organizující technické vědy a pomáhající převádění vědeckých poznatků do praxe. Přinesla velkou spolupráci zejména s USA,“ popsal Kostlán.

Masaryk se osobně zasloužil také o vznik Slovanského ústavu a Orientálního ústavu, které dnes patří pod Akademii věd ČR. „Byly určené nejen pro poznání, ale také proto, aby umožnily do těchto částí světa ekonomicky pronikat,“ uvedl.

Věda pod hákovým křížem

Slibný rozjezd vědeckého prostředí v samostatném státě přerušila nejprve ekonomická krize a poté druhá světová válka. Vyhnání židovských odborníků z českých vysokých škol byl jen začátek. „Nacistický režim si dobře uvědomoval, že odpor proti němu vychází z velké části z intelektuálních kruhů,“ řekl Kostlán.

Potírání české inteligence vyvrcholilo uzavřením českých vysokých škol v roce 1939. „Co fungovalo, byly menší laboratoře a různé soukromé vývojové dílny, při kterých vznikaly tajné univerzity. To se odehrávalo u Bati ve Zlíně, kam se stáhli vyučující z vysokých škol z Prahy,“ uvedl.

Poválečné období začalo obnovou výuky. „Před válkou bylo na Univerzitě Karlově asi 12 tisíc studentů, po ní se jich hlásilo zhruba 40 tisíc. Učilo se, kde se dalo,“ řekl Kostlán.

Tři roky po válce se situace v dosud svobodném vysokém školství dramaticky změnila. Jedním z prvních zástupců univerzit, kteří po Únoru museli ve funkci skončit, byl rektor Univerzity Karlovy a dřívější ministr Karel Engliš.

Nový režim zkazil vědu vysokoškolským zákonem

Novou éru pro výzkum a školství nastolil vysokoškolský zákon z roku 1950. „Byl tím nejhroznějším, co mohlo vysoké školy potkat. Do té doby fungovaly jako autonomní organizace, ve kterých měl nejvyšší rozhodovací pravomoc profesorský sbor. To se změnilo, vše bylo nadále podrobeno státu. Státní rada pro vysoké školy rozhodovala, kdo bude přijat nebo co se smí učit,“ uvedl Kostlán.

Některé obory byly prohlášené za nepřátelské. Patřila mezi ně genetika a ze společenskovědních oborů sociologie.

Komunikace se zahraničními vědci byla za totality omezená, což se podle Kostlána projevilo i na vybavení laboratoří. Postupně zastarávalo, ústavy nemohly přístroje nakupovat v potřebné míře a vědci si je museli sami opravovat či vylepšovat.

Co do „odlivu mozků“ československé vědě nejvíc ublížila vlna emigrace po srpnu 1968, uvedl dále historik. „Personální proměny se v českém vědeckém prostředí opakují periodicky – nejprve jsou vykazováni Židé, poté lidé spojení s odbojem, následují čistky v roce 1948 a poté po roce 1958, kdy se režim zalekne událostí v Maďarsku. V roce 1968 opouštějí vysoké školství tisíce lidí, vědu poznamená masivní emigrace na Západ,“ řekl.

Věda po sametu

Po sametové revoluci se podle něj česká věda ocitla v roli „sirotka se vzpomínkou na minulost, který neví, jak dál“. S její obnovou pomohli významní světoví vědci z řad emigrantů. „Profesor (Otto) Wichterle říkal, že když se věda 40 let devastovala, potrvá dalších 40 let ji opět obnovit,“ řekl Kostlán.

Škody, které napáchaly dva totalitní režimy, odnesly podle něj nejvíc společenskovědní obory, kde se úroveň výzkumu podařilo zvýšit až s generační výměnou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Průzkum: Výdaje velkých firem na AI dál vzrostou, propouštět se má minimálně

Výdaje velkých globálních firem na využití generativní umělé inteligence (AI) mohou do roku 2027 vykázat růst o 60 procent. Cílem pro letošní rok bude, aby investice do generativní AI přinesly hmatatelné výsledky. Vyplývá to z druhého ročníku průzkumu AI Radar globální poradenské společnosti Boston Consulting Group (BCG). Jen minimum firem chce přitom v souvislosti s umělou inteligencí propouštět.
před 2 mminutami

Děti se učí jazyky ještě dřív, než vědci předpokládali, ukázala studie

Už ve věku pouhých čtyř měsíců se u dětí rozvíjí schopnost vnímat detaily jazyků. Vědci v nové studii popsali i mechanismus, jak se mladý lidský mozek učí vnímat odlišnost jednotlivých hlásek.
před 4 hhodinami

Vzorky z planetky Bennu jsou plné životadárných sloučenin

Vzorky z planetky Bennu, které v roce 2023 na Zemi přinesla sonda OSIRIS-REx amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), obsahují důležité stavební kameny života. Mezi prokázanými sloučeninami je všech pět bází DNA a RNA a třiatřicet různých aminokyselin, vyplývá z analýz, o nichž informují nejnovější vydání vědeckých časopisů Nature a Nature Astronomy. Minerály obsahující anorganické soli navíc naznačují původ planetky.
31. 1. 2025

Zuby používal jako otvírák. Archeologové popsali trápení vojáka z 19. století

Neobvyklý fyzický důkaz o vojenské praxi z první poloviny 19. století odkryly kosterní pozůstatky vojáka s netypicky poškozeným chrupem, které našli archeologové při výzkumu v roce 2012 v Majetíně na Olomoucku. Analýza teď odhalila, že muž používal zuby k otevírání prachových patron. Chemická analýza navíc potvrdila přítomnost síry ze střelného prachu v zubním kameni.
31. 1. 2025

Za díry v silnici po zimě nemůže rozpínání vody, ale kryosukce, zjistili vědci

Díry na silnicích se nejvíc objevují na přelomu zimy a jara. Podle nových vědeckých poznatků mají ale jinou příčinu, než se běžně předpokládá. Podle expertů totiž není viníkem rozpínání objemu vody při jejím zamrzání, ale jev zvaný kryosukce.
31. 1. 2025

Nejméně 13 mamutů i nástroje lovců. Vědci našli v Ústí jedinečný pravěký tábor

Archeologové v Ústí nad Labem objevili na pravěkém tábořišti mamutí kosti, kamenné nástroje i místa, kde je lidé vyráběli. Nálezy pocházejí z pozdní doby ledové a jsou staré přes dvaadvacet tisíc let.
31. 1. 2025

Model: Horko bude v Evropě zabíjet stále víc, ubude ale úmrtí kvůli chladu

Podle nové studie extrémní teploty připraví o život v Evropě do konce století až 2,3 milionu lidí. Vědci navrhují adaptační i mitigační strategie – tedy jednak lepší přizpůsobení se horku, ale také snížení emisí.
30. 1. 2025

Citlivá data čínského DeepSeeku byla bez zabezpečení na internetu

Množství citlivých dat čínského start-upu DeepSeek provozujícího jazykový model s prvky umělé inteligence (AI) bylo bez zabezpečení dostupných na internetu. Na svém webu na to ve středu upozornila izraelsko-americká společnost zaměřená na kybernetickou bezpečnost Wiz Research. Bez zabezpečení podle ní zůstaly digitální softwarové klíče a protokoly chatu, které podle všeho zachycovaly prompty odesílané uživateli. DeepSeek na dotaz agentury Reuters uvedl, že po upozornění data neprodleně zabezpečil.
30. 1. 2025
Načítání...