Českou vědu nejvíc ničí personální čistky. Už sto let, popisuje historik

Věda na území dnešní České republiky přečkala od roku 1918 období rozmachu i několik velmi těžkých ran, ze kterých se jen pomalu vzpamatovávala. Důsledky některých z nich si nese dodnes. Dva totalitní režimy, nacistický a komunistický, pro ni znamenaly ztrátu významných odborníků i deformaci vědeckého prostředí. V rozhovoru pro ČTK to řekl historik vědy z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR Antonín Kostlán.

V počátcích samostatného státu se do vědy masivně investovalo. Tehdejší pohled na řízení a směřování výzkumu byl podle Kostlána velmi současný, zákonodárci si uvědomovali potřebnost zahraniční spolupráce i to, že výzkum může prospět ekonomice.

Vznikla Československá národní rada badatelská a také Masarykova akademie práce. „To byla instituce organizující technické vědy a pomáhající převádění vědeckých poznatků do praxe. Přinesla velkou spolupráci zejména s USA,“ popsal Kostlán.

Masaryk se osobně zasloužil také o vznik Slovanského ústavu a Orientálního ústavu, které dnes patří pod Akademii věd ČR. „Byly určené nejen pro poznání, ale také proto, aby umožnily do těchto částí světa ekonomicky pronikat,“ uvedl.

Věda pod hákovým křížem

Slibný rozjezd vědeckého prostředí v samostatném státě přerušila nejprve ekonomická krize a poté druhá světová válka. Vyhnání židovských odborníků z českých vysokých škol byl jen začátek. „Nacistický režim si dobře uvědomoval, že odpor proti němu vychází z velké části z intelektuálních kruhů,“ řekl Kostlán.

Potírání české inteligence vyvrcholilo uzavřením českých vysokých škol v roce 1939. „Co fungovalo, byly menší laboratoře a různé soukromé vývojové dílny, při kterých vznikaly tajné univerzity. To se odehrávalo u Bati ve Zlíně, kam se stáhli vyučující z vysokých škol z Prahy,“ uvedl.

Poválečné období začalo obnovou výuky. „Před válkou bylo na Univerzitě Karlově asi 12 tisíc studentů, po ní se jich hlásilo zhruba 40 tisíc. Učilo se, kde se dalo,“ řekl Kostlán.

Tři roky po válce se situace v dosud svobodném vysokém školství dramaticky změnila. Jedním z prvních zástupců univerzit, kteří po Únoru museli ve funkci skončit, byl rektor Univerzity Karlovy a dřívější ministr Karel Engliš.

Nový režim zkazil vědu vysokoškolským zákonem

Novou éru pro výzkum a školství nastolil vysokoškolský zákon z roku 1950. „Byl tím nejhroznějším, co mohlo vysoké školy potkat. Do té doby fungovaly jako autonomní organizace, ve kterých měl nejvyšší rozhodovací pravomoc profesorský sbor. To se změnilo, vše bylo nadále podrobeno státu. Státní rada pro vysoké školy rozhodovala, kdo bude přijat nebo co se smí učit,“ uvedl Kostlán.

Některé obory byly prohlášené za nepřátelské. Patřila mezi ně genetika a ze společenskovědních oborů sociologie.

Komunikace se zahraničními vědci byla za totality omezená, což se podle Kostlána projevilo i na vybavení laboratoří. Postupně zastarávalo, ústavy nemohly přístroje nakupovat v potřebné míře a vědci si je museli sami opravovat či vylepšovat.

Co do „odlivu mozků“ československé vědě nejvíc ublížila vlna emigrace po srpnu 1968, uvedl dále historik. „Personální proměny se v českém vědeckém prostředí opakují periodicky – nejprve jsou vykazováni Židé, poté lidé spojení s odbojem, následují čistky v roce 1948 a poté po roce 1958, kdy se režim zalekne událostí v Maďarsku. V roce 1968 opouštějí vysoké školství tisíce lidí, vědu poznamená masivní emigrace na Západ,“ řekl.

Věda po sametu

Po sametové revoluci se podle něj česká věda ocitla v roli „sirotka se vzpomínkou na minulost, který neví, jak dál“. S její obnovou pomohli významní světoví vědci z řad emigrantů. „Profesor (Otto) Wichterle říkal, že když se věda 40 let devastovala, potrvá dalších 40 let ji opět obnovit,“ řekl Kostlán.

Škody, které napáchaly dva totalitní režimy, odnesly podle něj nejvíc společenskovědní obory, kde se úroveň výzkumu podařilo zvýšit až s generační výměnou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Model: Horko bude v Evropě zabíjet stále víc, ubude ale úmrtí kvůli chladu

Podle nové studie extrémní teploty připraví o život v Evropě do konce století až 2,3 milionu lidí. Vědci navrhují adaptační i mitigační strategie – tedy jednak lepší přizpůsobení se horku, ale také snížení emisí.
před 10 hhodinami

Citlivá data čínského DeepSeeku byla bez zabezpečení na internetu

Množství citlivých dat čínského start-upu DeepSeek provozujícího jazykový model s prvky umělé inteligence (AI) bylo bez zabezpečení dostupných na internetu. Na svém webu na to ve středu upozornila izraelsko-americká společnost zaměřená na kybernetickou bezpečnost Wiz Research. Bez zabezpečení podle ní zůstaly digitální softwarové klíče a protokoly chatu, které podle všeho zachycovaly prompty odesílané uživateli. DeepSeek na dotaz agentury Reuters uvedl, že po upozornění data neprodleně zabezpečil.
před 12 hhodinami

Nově objevená superzemě leží od Slunce jen dvacet světelných let

Sedm tisíc je počet exoplanet objevených za tři desítky let od nalezení té první. Ale podle astronomů jde stále jen o maličkou část mnohem většího celku, který tyto planety mimo Sluneční soustavu tvoří. Celkem jich mohou být jen v „naší“ galaxii Mléčná dráha miliardy. Teď vědci popsali další, která má unikátní vlastnosti.
před 13 hhodinami

NASA našla planetku s nejvyšší šancí srážky se Zemí

V prosinci loňského roku objevili astronomové do té doby neznámý objekt, který označili za planetku neboli asteroid. Dostal jméno 2024 YR4 a podle předběžných analýz má ze známých asteroidů nejvyšší pravděpodobnost, že se srazí se Zemí. Šance na to je ale i tak minimální a lidstvo navíc na rozdíl od minulosti disponuje technologiemi, které by uměly takový objekt odklonit.
29. 1. 2025

V Dánsku objevili pravěkou zkamenělinu rybích zvratků

Na východě Dánska se našel kus zkamenělých zvratků z doby, kdy se po Zemi ještě proháněli dinosauři. Podle odborníků je po sobě zanechala ryba, která pozřela živočichy žijící na dně moře a nestravitelné části vyvrhla.
29. 1. 2025

Americká odpověď na concorde. Soukromý tryskáč XB-1 překonal hranici zvuku

Prototyp komerčního nadzvukového letounu XB-1 americké společnosti Boom Technology v úterý při testovacím letu nad Mohavskou pouští překonal zvukovou bariéru. Přibližně jedenáct minut od startu letadlo zrychlilo na 1,05 machu, což znamená rychlost asi 1252,92 kilometru za hodinu.
29. 1. 2025

Vatikán varuje před AI a koncentrací moci

Vatikán vydal dokument o vztahu umělé a lidské inteligence, v němž zdůraznil, že umělá inteligence (AI) by se měla používat pouze jako doplňkový nástroj té lidské, eticky a zodpovědně, mimo jiné proto, aby se člověk nestal „otrokem svého vlastní díla“. Podle Vatikánu má AI sice pozitivní potenciál, může ale také vést k prohloubení sociálních nerovností či k izolaci v mezilidských vztazích. Dokument, který tento měsíc schválil papež František, také varuje před zneužitím AI mocnými korporacemi.
29. 1. 2025

Kalifornské požáry poháněla klimatická změna, tvrdí studie

Požáry, které zasáhly v uplynulých týdnech Los Angeles, byly nejničivější v dějinách Spojených států. Síle ohně podle nového výzkumu výrazně pomohlo globální oteplování spojené s lidskou činností.
28. 1. 2025
Načítání...