Před sto lety zemřel muž, který dal záminku k první světové válce

Přesně před 100 lety, 28. dubna 1918 zemřel v terezínské vojenské nemocnici Gavrilo Princip. Bosensko-srbský student a aktivista je dodnes pro jedny hrdina, pro jiné zločinec. Svým atentátem na rakousko-uherského arcivévodu a následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este dal totiž záminku k rozpoutání světového konfliktu a nesmazatelně se tak zapsal do historie.

Gavrilo se narodil v roce 1894 ve vesnici Gornji Obljaj v údolí Grahovo Polje ve východní Bosně do chudé rodiny jako jedno z devíti dětí. Většina jeho sourozenců zemřela ještě v dětství. Ani on sám se netěšil dobrému zdraví. Byl slabý, malý a neduživý, kvůli čemuž se později nedostal ani do vytoužené armády.

O osud své země a politiku se začal zajímat už během středoškolského studia v Sarajevu. V roce 1911 vstupuje do hnutí Mladá Bosna tvořeného Srby, Chorvaty a bosenskými muslimy, kteří bojovali proti rakousko-uherskému útlaku.

Jejich snahou bylo dosáhnout nezávislosti Bosny, kterou roku 1908 anektovalo Rakousko-Uhersko. Hnutí nemělo pevnou organizaci a bylo složené z ilegálních spikleneckých kroužků a skupin.

Mladá Bosna měla kontakt i na jinou extremistickou skupinu, organizaci Černá ruka (Jednota nebo smrt) ze srbského Bělehradu. Tu vedl šéf tamní tajné služby Dragutin Dimitrijevič zvaný Apis. Když se v roce 1914 dozvídá o plánované červnové návštěvě Františka Ferdinanda d'Este v Sarajevu, rozhodne se zorganizovat jeho vraždu. Skupina dodá atentátníkům střelné zbraně, granáty i kyanid pro jejich následnou otravu. Do akce je nasazen i Gavrilo Princip.

Atentátník Gavrilo Princip
Zdroj: ČT24

Následník rakousko-uherského trůnu přijíždí…

V onen osudný červnový den měl František Ferdinand ukončit návštěvu Bosny, kam jako vrchní inspektor rakouské branné moci přijel sledovat vojenské manévry. O půl desáté dorazil spolu s manželkou Žofií vlakem z lázní Ilidža (dnes sarajevské předměstí) do Sarajeva.

Na nádraží přesedl do otevřeného zeleného automobilu značky Gräf und Stift a spolu s bosenským zemským vojenským velitelem Oskarem Potiorkem vyrazil na návštěvu radnice, kde měli arcivévodu přivítat zástupci místní správy.

František Ferdinand si nemohl pro návštěvu Sarajeva vybrat horší den. 28. červen je totiž „Vidov dan“ – jeden z nejvýznamnějších okamžiků srbské historie, den porážky od Turků na Kosově poli roku 1389. Znalci se proto obávali nepokojů a někteří dokonce mluvili o možnosti útoků, přesto ale trasu následníkovy cesty hlídalo jen 120 policistů. To dalo prostor atentátníkům. Zabití Ferdinanda a jeho ženy přitom ovlivnila souhra okolností.

obrázek
Zdroj: ČT24

„Byl to atentát se všemi předpoklady k tomu, aby se nezdařil. Od počátku to bylo připraveno velmi diletantsky. Atentátníci se například vycvičili pouze tím způsobem, že vystřelili dvacetkrát do stromu,“ uvedl historik Jan Galandauer.

První útok na arcivévodu se nepovedl, granát, který hodil Nedeljko Čabrinović, vybuchl až za vozem, poškodil další auto v koloně a zranil několik přihlížejících i členů doprovodu. František Ferdinand, kterému se nic nestalo, dorazil na radnici, kde se od něj starosta dočkal strohých slov: „Město zrádců, které vítá pumami“. Nakonec se rozhodl pokračovat v návštěvě, nejprve se ale chtěl podívat na zraněné.

Zmatky však způsobily, že arcivévodův řidič o změně nevěděl a pokračoval po původní trase. Kolona zastavila a následníkovo auto začalo couvat k odbočce k nemocnici. Dostalo se tak k dalšímu atentátníkovi, Gavrilu Principovi, který nezaváhal a dvakrát vystřelil. Přestože nebyl zkušený střelec, podařilo se mu zasáhnout Františka Ferdinanda i jeho manželku Žofii Chotkovou. Oba po několika minutách umírají.

Zastavil jsem auto, přehodil řízení na zpětný chod a chtěl jet zpátky. Náhle vyskočil ze špalíru, který tvořilo sarajevské obyvatelstvo, jakýsi mladý hoch, opřel se o záložní pneumatiku stojícího auta a vystřelil dvě rány. Vše bylo dílem jediného okamžiku, čemuž jsem bohužel nemohl zabránit. První rána zasáhla arcivévodu do krku, druhá střela šla skrze stěnu auta a vnikla Její Výsosti do břicha. Její Výsost ještě řekla: Franci, pečuj o naše děti. Potom upadla do bezvědomí a klesla. Jeho císařská Výsost vyňal ještě kapesník, držel ho na ústech, z nichž vycházela po kapkách krev, utřel se ještě a pak se zhroutil v bezvědomí.
Leopold Lojka
řidič vozu s Františkem Ferdinandem d'Este

Princip se po atentátu neúspěšně pokusil o sebevraždu a okamžitě byl zadržen. Později ve výpovědi u soudu uvedl: „V prvním okamžiku jsem šel hodit bombu, kterou jsem měl nalevo v opasku. Bylo by ale těžké ji vyndat a hodit. Vytáhl jsem proto pistoli a pozvedl ji proti autu, aniž jsem mířil. Když jsem střelil, odvrátil jsem dokonce hlavu. Vystřelil jsem víckrát. Nejsem si jist, zda vyšly dva nebo tři výstřely.“

Oznámení o atentátu
Zdroj: ČTK

Vězení Principovi podlomilo chabé zdraví, psychicky jej ale neudolalo

Až na jedinou výjimku policie všechny hlavní strůjce atentátu dopadla. Na šibenici nakonec skončili tři z celkem dvaceti atentátníků a jejich pomocníků. Podle tehdejších zákonů neplnoletý Princip a dva jeho o rok mladší spoluatentátníci dostali díky věku „jen“ 20 let těžkého žaláře. Trojice skončila v terezínské Malé pevnosti.

Princip byl umístěn s desetikilovými okovy na samotku, kam slunce téměř neproniklo. Místnost se nevytápěla, bylo v ní vlhko a zima. Součástí mimořádného trestu byla také chudá strava i to, že nedostával žádné dopisy od blízkých.

„V samovazbě je mu velmi zle, bez knih, nic ke čtení, s nikým kontakt. Zvyklý stále číst, nejvíc trpí, protože nemůže číst. A spí nanejvýš čtyři hodiny v noci,“ zněla výpověď psychologa Martina Pappenheima.

Vše dohromady se negativně podepsalo především na jeho fyzickém stavu. Duševně na tom byl podle svědků až do konce života relativně dobře. Trpělivě prý vysvětloval, že vše udělal kvůli svobodě svého národa a nikdy o smyslu atentátu nezapochyboval.

V roce 1916 se u něj projevily příznaky těžké tuberkulózy kostí a mízních uzlin. Kvůli ní mu později musela být amputována paže. Po nucené amputaci levé ruky se Princip v průběhu roku 1917 už prakticky nehýbal.

Zemřel ve vojenské nemocnici 28. dubna 1918 ve věku 23 let, pár měsíců před rozpadem Rakousko-Uherska. V době smrti vážil pouhých 40 kilogramů.

Pochován byl v neoznačeném hrobě na městském hřbitově v Terezíně, v roce 1920 byly jeho ostatky převezeny do Sarajeva. Věznění nepřežili ani oba jeho druhové, hlavní atentátníci Nedeljko Čabrinovič a Trifko Grabeš.

Malá pevnost v Terezíně
Zdroj: ČTK

Osoba atentátníka dodnes budí kontroverze

Postava Gavrila Principa, po kterém je v Srbsku pojmenováno několik škol, je dodnes vnímána rozporuplně, a to i mezi samotnými Srby. „Pro jedny je to hrdina národního oboje. Na druhou stranu jeho skutek přinesl Srbům obrovské utrpení. Vždyť v první světové válce jich padlo na dva miliony,“ uvedl Václav Dvořák ze sdružení Přátelé Srbů na Kosovu.

Světový konflikt vypukl 28. července 1914, kdy Rakousko-Uhersko, podporované Německem, vyhlásilo válku Srbsku. Politické napětí v Evropě však sílilo již delší dobu a sarajevský atentát byl jen rozbuškou. V důsledku války se pak rakousko-uherská monarchie rozpadla. Bělehrad obviňování, že byl kvůli atentátu hlavním viníkem první světové války, dlouhodobě odmítá. 

Příběh Principa aktuálně připomíná historické drama, které se v dubnu dostalo do českých kin. Scénář filmu Gavrilo Princip – proces (v originále Branio sam Mladu Bosnu – Hájil jsem Mladou Bosnu) vychází z autentických zápisů ze soudního jednání s členy organizace Mladá Bosna a především z knihy rakouského právníka Rudolfa Cistlera, který byl jedním z obhájců ex offo přidělených mladistvým atentátníkům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Důchodový účet zůstává v minusu, deficit se ale snižuje

Důchodový účet zůstává v hlubokém minusu. Vláda si loni musela na penze seniorů půjčit přes padesát miliard. I přesto jde o 22 miliard lepší výsledek než v roce předchozím. Podle kabinetu je postupné snižování i zásluhou opatření, která včetně zpomalení růstu penzí prosadila vládní většina. Opozice je vůči změnám kritická. Systém bude ztrátový i letos.
před 45 mminutami

Špatné parkování je jedním z nejčastějších přestupků

Policie jen v centru Prahy loni evidovala téměř 170 tisíc případů špatného parkování. Řidiči často chybují u vyhrazených stání určených například pro invalidy, sanitky či nabíjení elektromobilů. Za neoprávněné parkování na vyhrazeném stání pro handicapované hrozí na místě pokuta až 3500 korun, ve správním řízení je to až deset tisíc. Za tento přestupek se navíc přičítají dva body. Strážníci můžou pokutovat i špatně zaparkované vozy v garážích nákupních center. Za stání na místě vyhrazeném pro elektromobily je pokuta až 1500 korun.
před 1 hhodinou

Pomoc hledá stále víc obětí násilí. Dle organizací chybí komplexní péče

Stali se obětí kriminality i domácího násilí, přesto se mnohdy těžko dostávají k rychlé a odborné pomoci. Stále více lidí hledá právní i psychologickou podporu na linkách pomoci. Podle organizací ale v Česku pořád chybí strategie komplexní péče o oběti.
před 1 hhodinou

Zájem řídit vlak má stále víc žen

Strojvůdkyň v Česku stále přibývá. Aktuálně tuto profesi zastává 110 žen. Ještě před pěti lety to byla polovina. Celkový počet strojvedoucích ale klesá. Komplikací jsou odchody do důchodu, kterých bude v nejbližších letech výrazně víc. České dráhy už kvůli tomu školí stovky nových zájemců.
před 11 hhodinami

Ukrajinští uprchlíci se integrovali, soudí většina Čechů. Pětina chce jejich odchod

Tři roky od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu si téměř čtvrtina Čechů myslí, že stát by měl dál přijímat uprchlíky a těm dosavadním neměnit podmínky pobytu. Vyplývá to z průzkumu pro Českou televizi. Na druhé straně více než pětina lidí si přeje, aby Ukrajinci Česko opustili. Podle většiny dotázaných se přitom běženci zvládli začlenit do společnosti.
před 12 hhodinami

AI ovlivňuje práci i vzdělávání, shodli se hosté Zkraje

Jak ovlivní umělá inteligence současné pracující i ty, kteří se na své budoucí povolání teprve připravují? K debatě o AI v pořadu Zkraje přijali pozvání Kamil Kopecký z Univerzity Palackého, který se zaměřuje na rizikové formy chování v on-line prostředí i smysluplné využívání IT technologií, ředitel Úřadu práce v Olomouci Vlastimil Přidal, náměstek ředitele Fakultní nemocnice Olomouc pro inovace a digitalizaci Antonín Hlavinka, bývalý vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti), filozofka Dita Malečková zaměřující se na umělou inteligenci a konzultant a lektor AI kurzů Petr Ludwig.
před 18 hhodinami

Na rekvalifikaci může přispět Úřad práce, je ale třeba přihlásit se včas

Pokud lidé chtějí získat příspěvek na část rekvalifikací nebo na digitální vzdělávací kurzy, je podle Úřadu práce právě nyní nejvyšší čas se přihlásit. Podporu je totiž možné čerpat jen na takové vzdělávací aktivity, které zájemci stihnou absolvovat do konce září. Úřad jedná o možném prodloužení – stejně tak hledá i cesty, jak takovou formu vzdělávání podporovat dlouhodobě. Rekvalifikaci může Úřad práce uhradit i celou. Na vzdělávací kurz v digitálních dovednostech přispěje až 50 tisíc – student ale musí zaplatit minimálně osmnáct procent z celkové ceny.
před 20 hhodinami

Hazardním hráčům pomáhá „tlačítko paniky“

Podle dat ministerstva financí využilo od loňského července tlačítko paniky (panic button) bezmála padesát tisíc hráčů hazardních her. Jejich provozovatelé musí tuto možnost nabízet od července loňského roku. Hráč si použitím tlačítka na dva dny zablokuje přístup k hazardu. Podle adiktologa Viktora Mravčíka jde o důležité vylepšení v boji se závislostmi na hazardu.
před 22 hhodinami
Načítání...