Poslanci si v pátek připomněli 100. výročí vzniku samostatného československého státu. Schválili deklaraci, ve které demokratický charakter státu dolní komora pokládá za základní pilíř moderní České republiky. Sněmovna také navrhla, aby toto výročí posloužilo k posílení národní hrdosti a ambicí České republiky patřit mezi nejúspěšnější země světa.
„Jsme moderní, úspěšní a sebevědomí.“ Sněmovna vzpomněla výročí republiky
Projevy poslanců k výročí sto let od založení Československa (zdroj: ČT24)
Před poslanci promluvili ke státnímu svátku předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) a zástupci všech sněmovních stran. Vyzdvihli ideály první Československé republiky – humanismu, svobody a demokracie – i tehdejší představitele v čele s prvním prezidentem Tomášem Garriguem Masarykem, kteří u zrodu samostatného státu stáli, a připomínali také dějinný vývoj.
„I díky první československé republice jsme dnes moderní, úspěšnou a sebevědomou zemí,“ řekl v úvodním projevu předseda ODS a místopředseda Poslanecké sněmovny Petr Fiala a přečetl návrh textu deklarace u příležitosti stého výročí založení Československa.
- Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky u příležitosti 100. výročí založení Československé republiky
- Hlásí se k odkazu 28. října 1918 a oceňuje úspěšné úsilí představitelů naší země vedoucí k založení samostatné Československé republiky.
- Považuje demokratický charakter státu, na jehož základě byla první republika postavena, za základní pilíř moderní České republiky.
- Navrhuje, aby toto výročí posloužilo k posílení národní hrdosti a ambicí České republiky patřit mezi nejúspěšnější země světa.
Následně si vzal slovo předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO). „Z tohoho století byla naše vlast svobodná de facto jen polovinu doby,“ řekl Vondráček s tím, že nyní žijeme už vlastně ve čtvrté republice.
„Ideály první republiky přežily nacismus i komunismus a nyní je na nás, abychom ideály předávali našim dětem,“ řekl Vondráček a zdůraznil, že za ideály svobodného státu umírali lidé na bojištích i v lágrech či na zahraničních misích.
„Nikdy jim za to nemůžeme být dostatečně vděční,“ řekl Vondráček a několikrát se ve svém proslovu odkázal na prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka.
Následně měl projev předseda Pirátů Ivan Bartoš. Ten podotkl, že vyspělá společnost se obejde bez diktátorů a oligarchů. Doufá, že česká společnost už bude svobodná. „Přeji nám více spolupráce a méně her na vítěze a poražené,“ řekl.
„Jsem šťastný, že slavíme výročí Československa i se Slováky, je to příklad pro Evropu, že i rozvod může být kulturní. Obrečel jsem to v roce 1992, nicméně nevzdal jsem to,“ řekl mimo jiné předseda KSČM Vojtěch Filip.
„Pokud si máme něco připomínat, pak je to víra v demokracii,“ následoval u řečnického pultu předseda ČSSD a vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček a vyzdvihl základní ideály politického zřízení. „Tento ideál byl mnohokrát pošlapán,“ připomněl období komunismu a nacismu. „Jsem ale přesvědčen, že demokratický ideál Masarykova státu přetrval,“ dodal.
„Moderní československý stát se zrodil, aby zde byla svodoba a právo, a k tomuto musíme neustále tíhnout,“ uvedl předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. „Masaryk i Havel dali naší republice mezinárodní rozměr, a přestože ani jeden z nich nebyl neomylný, musí nám být vzorem,“ řekl mimo jiné také Bělobrádek.
„Současné ideály jsou chabý základ pro stát“
„Obávám se, že jsem poslední poslanec, který se v první československé republice alespoň narodil a zažil období protektorátu. Pamatuji si nadšení po povstání v roce 1945, kdy jsme získali svobodu, pamatuji si deprese, které na nás padly po únoru 1948, kdy po Národní třídě pochodovaly milice,“ řekl poslanec a čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg a vzpomněl i na další milníky z pohledu svých osobních prožitků dějiných milníků republiky.
„Československá republika zanikla, dnešní Česká republika je něco jiného. Masaryk nám připomněl, že státy vzkvétají a scházejí na myšlenkách, na jejichž základech byly postaveny,“ řekl také Schwarzenberg a zkritizoval současný směr republiky, která podle něj není směrem Masarykova „proevropanství“.
„Opustili jsme všechny ideály a zůstalo nám pouze národní sobectví. Obávám se, že to je chabý základ pro stát,“ řekl Schwarzenberg. „Když neprokážeme užitečnost ani vlastnímu národu, ani sousedům, ani světu, tak se obávám o naši další samostatnou existenci,“ uvedl závěrem Schwarzenberg.