Téma Sto let od vzniku Československa

Sto let od vzniku Československa

Češi proti Polákům. Před sto lety začala sedmidenní válka o Těšínsko

První měsíce po vzniku Československa byly bouřlivé. I když boje první světové války utichly, na některých místech mladé republiky přesto řinčely zbraně. Jedním z významných konfliktů byla takzvaná sedmidenní válka s Polskem o Těšínsko, která začala přesně před sto lety. Krvavá vojenská roztržka v tomto národnostně velmi pestrém regionu poznamenala československo-polské vztahy na několik desetiletí.
1918

Masaryk je po sto letech v Praze. Rekonstrukce triumfálního návratu vyvrcholila na hlavním nádraží

Prezident Osvoboditel Tomáš Garrigue Masaryk přijel z exilu do Prahy. Opět – po sto letech. Tentokrát Masaryka představoval herec Otakar Brousek v hlavní roli historické rekonstrukce, která začala již v pátek v Horním Dvořišti, pokračovala v Českých Budějovicích a vyvrcholila v sobotu, kdy historický vlak s reinkarnovaným Masarykem přijel přes Tábor do hlavního města.

Před sto lety vyšla první československá poštovní známka. Zdobil ji motiv Hradčan

Přesně před sto lety – 18. prosince 1918 – vydalo mladé Československo svou první poštovní známku. Ve stejný den bylo založeno také Poštovní muzeum. Téměř deset let ale trvalo, než se s budovanými sbírkami mohla seznámit veřejnost. Teprve v listopadu 1928 totiž muzeum otevřelo první výstavu.

Dokument Karla Rožánka zachycuje největší vojenskou přehlídku v novodobé historii

Stoleté výročí vzniku Československé republiky připomněla 28. října velká přehlídka na Evropské třídě v Praze. Účastnilo se jí přes 3500 vojáků včetně aktivních záloh, policistů, strážníků, celníků a hasičů, ulicí projelo 236 kusů techniky. Vše sledovaly i přes nepříznivé počasí desetitisíce lidí. Nejen samotnou akci, ale i její několikaměsíční přípravy zachytil v dokumentu Přehlídka 2018 redaktor ČT Karel Rožánek.

Politik, voják, ale i vědec. O vznik Československa se významně zasloužil také Štefánik

K trojlístku zakladatelů státu patřil vedle Masaryka a Beneše i jeden Slovák. Byl jím Milan Rastislav Štefánik, který jako voják dostal na starosti organizaci československých legií. Ve svobodném státu ale žil jen krátce, už v květnu 1919 totiž tragicky zahynul. Druhou osobností původem z dnes sousedního státu, která stála u zrodu Československa, byl Vavro Šrobár.

Pravnučka legionáře se vydala po jeho stopách. Vznikla Transsibiřská odysea

Neobyčejné svědectví o československých legiích v Rusku přináší kniha Transsibiřská odysea. Vychází právě v těchto dnech a vznikla z deníkových zápisků legionáře Jana Kouby. Jeho pravnučka psané vzpomínky zpracovala a doplnila o vlastní poznatky z cesty, kterou ve stopách svého pradědečka podnikla.

Němci o Československo zprvu nestáli. K Vídni se hlásil Liberec, Opava i Znojmo

Bezprostředně po vyhlášení Československa vyhlásili představitelé německy mluvící populace českých zemí čtyři provincie nezávislé na nové pražské vládě. Učinili tak s vidinou jejich připojení k mezinárodně neuznanému Německému Rakousku. Přesně před sto lety, 3. listopadu 1918, vznikla na jižní Moravě provincie Deutschsüdmähren (Německá jižní Morava). Stejně jako další tři separatistické oblasti ji ale československá armáda rychle ovládla.

Mariánský sloup připomínal záchranu Prahy před Švédy. Vznik republiky přežil jen o šest dní

Po vzniku Československa se řada památek, které upomínaly na Rakousko-Uhersko a na habsburský absolutismus, stala obětí přeměn. Jako skutečné či domnělé symboly národního ponížení padaly v tehdejší protikatolické náladě barokní mariánské sochy i svatí Janové Nepomučtí. Šest dní po vyhlášení republiky, 3. listopadu 1918, šel k zemi Mariánský sloup na pražském Staroměstském náměstí. Přestože s habsburskou monarchií neměl společného nic.

Naše rodinné album. ČTK vybrala fotografie, které shrnují vzpomínky na sto let republiky

Sto let Československa prostřednictvím stovky fotografií z archivu České tiskové kanceláře (ČTK) a stovky komentářů tuzemských osobností obsahuje kniha Sto - Naše rodinné album. Každý rok reprezentuje jeden snímek a dohromady tvoří mozaiku obrazů, vzpomínek, názorů a postřehů, která připomíná monumentální rodinné album. Kniha vychází v nakladatelství Paseka. Výběr ze snímků nabízí fotogalerie.

Československé letectvo slaví sto let, československé letectví zná svých sto osobností

Společně s republikou slaví sto let i československé letectvo. Během roku se konala anketa o sto nejvýznamnějších osobností nejenom letectva, ale i letectví všeobecně. Byť pořadatelé zveřejnili její výsledky již v říjnu, nyní je slavnostně vyhlásili v leteckém muzeu v Mladé Boleslavi.

MINUTU PO MINUTĚ:

Dnes:

On-line přenos

28. říjen 2018

  • 22:00
    Česká televize

    Vážení čtenáři, v tuto chvíli končíme náš online přenos z dění ve výroční den 100 let od vzniku samostatného Československa. Děkujeme za vaši přízeň a přejeme vám dobrou noc.

  • 21:51

    Na pražském Václavském náměstí se večer na akci Oslava 100 let republiky s projevy osobností a hudbou sešly tisíce lidí. Do akce se zapojili i lidé v dalších městech, mimo jiné například v Brně, Ostravě, Hradci Králové nebo v Českých Budějovicích.

  • 21:29
    míč

    Brankář Petr Čech, který dostal vyznamenání za zásluhy o stát v oblasti sportu, se stal pátým českým oceněným fotbalistou po Josefu Masopustovi, Antonínu Panenkovi, Ivu Viktorovi a Pavlu Nedvědovi.

Před 100 lety:

On-line přenos

Před sto lety - 28. říjen 1918

  • 23:03

    Vážení čtenáři, končíme náš online přenos, děkujeme za vaši přízeň a tímto se s vámi loučíme.

  • 23:00

    Obecní dům rozesílá redakcím novin zprávu, že rakouští generálové „odevzdali Národnímu výboru do rukou velitelskou moc vojenskou“. Lidé se z ulic, náměstí a divadel, kde se přerušila představení, provolávala sláva Masarykovi a zpívala hymna, vracejí domů – do nového československého státu, vzniklého neplánovaně, bez násilí a bez jediné rozbité okenní tabulky...

  • 20:59

    Generálové si vymíní jednání s Národním výborem a odjíždějí do Obecního domu. Zde je dohodnut kompromis: vojsko nebude terčem jakýchkoli inzultací, „za odměnu“ nezasáhne a cizí posádky se v horizontu týdnů odsunou z Čech.

100 let Československa

Dům číslo 18 v centru Paříže je součástí zrodu Československa. Pamatuje Masaryka i Beneše

V srdci francouzské metropole stojí dodnes dům, který se zapsal do historie Československa. V budově se symbolickým číslem popisným 18 měla totiž sídlo první československá vláda ještě předtím, než ji uznal celý svět. Častými hosty tam byl Tomáš Garrigue Masaryk, Milan Rastislav Štefánik i Edvard Beneš.
100 let Československa

Doba byla zlá. Klicperovo divadlo vyhlásilo Republiku Králové

Jak prožívali obyvatelé Hradce Králové první světovou válku a revoluční dny roku 1918, zajímá tamní Klicperovo divadlo. Nová inscenace Republika Králové byla napsána přímo pro tuto scénu a vychází z dobových záznamů. Příběh má podobu živých obrazů z královéhradecké historie.
100 let Československa

Česko a Slovensko znovu spojil skvělý projekt Evropské unie, řekli v Martině Kiska se Zemanem

Slovensko si připomnělo sté výročí přijetí Martinské deklarace, kterou se země přihlásila k myšlence československého státu. Prezidenti Miloš Zeman a Andrej Kiska připomněli komplikované začátky Československa a zdůraznili, že i přes rozchod na konci roku 1992 se obě země znovu sešly ve „skvělém“ projektu Evropské unie. Úterní den je na Slovensku mimořádně státním svátkem.

Žena, která se zasloužila o vznik státu. Nový dokument přibližuje osobnost Charlotty Masarykové

Tomáš Garrigue Masaryk je bezesporu nejskloňovanějším jménem stých oslav založení Československa. V jeho stínu přitom zůstává osobnost, která má na vznik státu stejně velký podíl. Ženu prvního československého prezidenta nově představuje kniha Lenky Slívové a dokumentární drama Josefa Císařovského.
100 let Československa

Česká filharmonie se v rámci sto let republiky vydala do USA, vsadila na Dvořáka

Výročí sto let od vzniku Československa připomíná ve Spojených státech svým turné Česká filharmonie. Hraje během něj především díla Antonína Dvořáka, která jsou v Americe mimořádně populární. Filharmonie zahrála mimo jiné i v prestižní newyorské Carnegie Hall.
100 let Československa

Tisícileté manželství s Maďarskem padlo. Před sto lety se Slováci přihlásili k Československu

Před sto lety zpřetrhaly dvě stovky slovenských představitelů spojení Slováků s Uherskem a Martinskou deklarací se přihlásily k myšlence československého státu. „Slovenský národ je částí jazykově i kulturněhistoricky jednotného československého národa,“ stálo mimo jiné v dokumentu, který také ustavil Slovenskou národní radu jako jediný orgán oprávněný jednat jménem Slováků.

S opravdovými hrdiny dostali vyznamenání také lidé z klubu podporovatelů prezidenta, míní předseda Pirátů Bartoš

Je to divný výběr, zhodnotil předseda Pirátů a poslanec Ivan Bartoš v pořadu Interview ČT24  seznam osobností, které v neděli vyznamenal Miloš Zeman. Nejvíc jej přitom mrzí, že zároveň s opravdovými hrdiny dostali vyznamenání také lidé z „klubu podporovatelů prezidenta“.  Levicového básníka Karla Sýse podle Bartoše Piráti na medaili doporučili omylem. Oceněný by byl ale nehledě na hlasování sněmovny – prezident si totiž vyznamenává, koho chce, domnívá se Bartoš.

Po vyhlášení Československa se odehrály četné šarvátky. Němci usilovali o provincii Sudetenland

Národnostní třenice způsobil 28. říjen na Hlučínsku, které sto osmdesát let patřilo k Prusku. V roce 1918 si na něj ale dělalo nároky nově vzniklé Československo. Dodnes je to velmi specifické území s úzkými vazbami na Německo a jediná část pohraničí, kde stále žijí původní obyvatelé. Před sto lety dokonce vyhlásili Němci v nedaleké Opavě provincii Sudetenland.
100 let Československa

Diplomatický boj o Československo vyvrcholil v USA. Masaryk se tam dozvěděl i o svém zvolení

Československo by sotva vzniklo, kdyby to neumožnily velmoci, které bojovaly v první světové válce v řadách Dohody proti Německu a Rakousku. Důležitá byla podpora Francie a Velké Británie, velký důraz ale kladl Tomáš Garrigue Masaryk i na vztah s rodící se velmocí Spojenými státy. Uspěl a právě v Americe se dozvěděl i o tom, že se stal prezidentem.
100 let Československa

Masarykova pravnučka postrádá v současném Česku víc humanismu

Pravnučka Tomáše Garrigua Masaryka a kritička umění Charlotta Kotíková žije ve Spojených státech amerických. České televizi se s ní podařilo prostřednictvím zpravodaje Bohumila Vostala natočit exkluzivní rozhovor v Londýně. Odkaz svého pradědečka vidí v jeho odvaze obětovat i své nejbližší boji za své přesvědčení.
1918

Ani Maďarsko, ani Ukrajina. Podkarpatská Rus se nakonec rozhodla pro Československo

Když v říjnu 1918 vzniklo Československo, nebyly ještě jeho součástí všechny země, které pak po většinu meziválečného období tvořily jeho celek. Chyběla Podkarpatská Rus. Nejvýchodnější cíp nové republiky se k ní připojil až v září následujícího roku. Až do rozpadu habsburského mocnářství byla oblast obývaná převážně Rusíny – kteří bývají považováni jak za samostatný národ, tak za „pouhou“ etnickou skupinu – součástí královských Uher.
100 let Československa

Češi si musí uvědomit, kým mohou být. Jestli chtějí svobodu, nebo diktátora, říká Madeleine Albrightová

Sto let od vzniku Československa jako výsostně svobodného a demokratického státu a tři desetiletí od pádu komunismu jsou tyto hodnoty v celé střední Evropě opět na vážkách. V rozhovoru s Martinem Řezníčkem ve Washingtonu o tom hovořila bývalá ministryně zahraničí Spojených států a pražská rodačka Madeleine Albrightová. Češi podle ní musí zvážit, jakou budoucnost chtějí mít.
100 let Československa

Rozpad Československa byl pro obě země nejhorší i nejlepší událostí zároveň, říká prezident Kiska

Československo by slavilo stovku, kdyby ještě existovalo. Místo něj ale vznikly dva nástupnické státy, a tak v ústředí oslav stojí hned dva prezidenti. Ten slovenský, Andrej Kiska, v poslední době aktivně zasahoval do politického dění během krize po vraždě Jána Kuciaka. I o tom mluvil v rozhovoru s Michalem Kubalem, zároveň se ale vrátil i ke společné československé historii i roli Evropské unie. (Překlad celého rozhovoru do češtiny zde).
100 let Československa

Jsme na dobré cestě vrátit se na špičku Evropy, říká Babiš. Podle Zemana by se měly slavit úspěchy i porážky

O vlasti, spojencích, hrozbách, vztahu k Evropské unii a Rusku i o největším národním hrdinovi mluvili prezident Miloš Zeman a premiér Andrej Babiš (ANO). Vůbec poprvé se potkali v jednom televizním rozhovoru, který vznikl u příležitosti stého výročí vzniku samostatného Československa. Rozhovor vedený Světlanou Witowskou byl předtáčen.