Tisícileté manželství s Maďarskem padlo. Před sto lety se Slováci přihlásili k Československu

Před sto lety zpřetrhaly dvě stovky slovenských představitelů spojení Slováků s Uherskem a Martinskou deklarací se přihlásily k myšlence československého státu. „Slovenský národ je částí jazykově i kulturněhistoricky jednotného československého národa,“ stálo mimo jiné v dokumentu, který také ustavil Slovenskou národní radu jako jediný orgán oprávněný jednat jménem Slováků.

Stejně jako Češi i Slováci usilovali o samostatnost už několik let před koncem první světové války. V roce 1915 například v americkém Clevelandu vznikla první oficiální dohoda organizací amerických Čechů a Slováků o spolupráci.

Dokument zavazoval mimo jiné ke společnému úsilí v dosažení národní svobody na základě spojení ve federativním svazu států. V květnu 1918 ho nahradila Pittsburská dohoda.

Ještě před tím ale v únoru 1916 vznikla v Paříži Československá národní rada, která se stala hlavním centrem zahraničního odboje a snažila se přesvědčit státy Dohody o nutnosti rozbít monarchii. Místopředsedou rady byl i Slovák Milan Rastislav Štefánik.

Clevelandská dohoda
Zdroj: moderni-dejiny.cz

Proti Uhersku, jehož bylo Slovensko součástí, začali v roce 1918 postupně aktivně vystupovat i domácí politici. Když 1. května proběhla v Liptovském Mikuláši sociálnědemokratická manifestace, slovenský politik, budoucí ministr několika československých vlád a jeden z mužů 28. října Vavro Šrobár poprvé v zemi přednesl požadavek na sebeurčení slovenského národa.

Šrobár hovořil ze schodů zájezdního hostince U Černého orla, který je dnes součástí Liptovského muzea. Podařilo se mu prosadit i přijetí rezoluce, která obsahovala požadavek na sebeurčení „uherské větve československého kmene“. Šlo o důležitý signál pro zahraničí, že také Slováci podporují aktivity exilové Československé národní rady. Uherské úřady za to Šrobára uvěznily, rozpad Uherska se už ale nedal zastavit.

Mikulášská rezoluce

Žádáme:
1. Aby se vlády chopily každé příležitosti uzavřít spravedlivý a trvalý mír, založený na poctivém řešení všech zahraničních a vnitropolitických otázek. Mír, který zabrání vzplanutí nových válek a přinese pokoj a svobodu všem národům Evropy.

2. Jako přirozený následek uznané svobody žádáme bezpodmínečné uznání práva na sebeurčení všech národů nejen za hranicemi naší monarchie, ale i národů Rakouska-Uherska, tedy i uherské větve československého kmene. 

Mikulášská (májová) rezoluce
Zdroj: Ministerstvo zahraničí

S Maďarskem se musíme rozejít

Konečné rozhodnutí o vytvoření společného státu s Čechy padlo 24. května. Předseda Slovenské národní strany Matúš Dula tehdy svolal tajnou schůzku stranického vedení do Turčianského Svätého Martina (dnešní Martin). Andrej Hlinka poradu shrnul slovy: „Nevyhýbejme se otázce, povězme otevřeně, že jsme pro orientaci česko-slovenskou. Tisícileté manželství s Maďarskem se nevydařilo, musíme se rozejít.“

Stanovisko ale bylo potřeba prosadit i na veřejnosti. Dula proto začal formovat Slovenskou národní radu, která měla reprezentovat všechny politické směry na Slovensku. Události v Evropě mezitím nabraly rychlý spád. Československá exilová vláda schválila 17. října  Washingtonskou deklaraci, ve které odmítla autonomii českého a slovenského národa v rámci habsburského mocnářství.

V Praze pak v reakci na rozhodnutí Vídně jednat o mírových podmínkách předložených americkým prezidentem Woodrowem Wilsonem došlo 28. října k vyhlášení Československa. Národní výbor, ve kterém byl i Vavro Šrobár, převzal moc a přijal i první zákon, kterým vyhlásil Československou republiku.

Martinská deklarace
Zdroj: moderni-dejiny.cz

O dva dny později se v Martině nezávisle na dění v Praze sešla slovenská politická reprezentace, aby finálně ustanovila Slovenskou národní radu. K jejímu založení vyzýval Matúš Dula už v roce 1914, vypuknutí války ale jeho záměr oddálilo.

Politici na Slovensku tou dobou ještě o převratných událostech z 28. října nevěděli. V Uhersku panovala silná cenzura. O všem je informoval až agrárník Milan Hodža, který do Martina přijel 30. října večer z Budapešti.

Martinskou deklaraci, jejíž první verzi politici přijali už před příjezdem Hodži, proto na základě nových skutečností ještě mírně upravili. Výsledkem byl dokument, který potvrdil, že „slovenský národ je součást jazykově i kulturně jednotného národa česko-slovenského“.

Konec pravomocí uherské vlády

Na znění deklarace se podíleli nejvýznamnější zástupci všech směrů politického života. Památného jednání v sídelním městě Slovenské národní strany, tehdy nejpočetnějšího politického uskupení Slovenska, se účastnil její předseda Dula, katolický hodnostář a budoucí lidovecký politik Karol Anton Medvecký, zástupce katolického hnutí a budoucí ľuďácký politik Andrej Hlinka, jediný slovenský poslanec v uherském sněmu Ferdiš Juriga nebo již zmíněný Hodža.

Martinská deklarace
Zdroj: moderni-dejiny.cz

Text Martinské deklarace se odvíjel především od práva na sebeurčení národů, jak ho definoval americký prezident Wilson. Vyhlašovala ukončení pravomocí uherské vlády na slovenském území a převzetí těchto pravomocí Slovenskou národní radou.

Dále v duchu čechoslovakismu osvědčovala, že „slovenský národ je částí jazykově i kulturněhistoricky jednotného československého národa“. A pro tento národ žádala neomezené sebeurčovací právo na základě plné nezávislosti. 

Jedním ze signatářů Martinské deklarace byl také právník a pozdější poslanec a ministr školství Ivan Dérer. V rozhovoru z roku 1968 vzpomínal, že před budovou Tatrabanky, kde došlo ke schválení deklarace, byla tehdy shromážděná maďarská armáda: „Nevěděli jsme, zda nás, až vyjdeme z budovy, všechny nepozatýkají.“

19 minut
Rozhovor s Ivanem Dérerem, jedním ze signatářů Martinské deklarace (1968)
Zdroj: ČT24

„Slováci v tomto období neměli téměř žádná práva. Násilnou maďarizací na konci 19. a na začátku 20. století přišli o poslední gymnázia. V rodném jazyce se mohli vzdělávat jen na obecných školách. V uherském parlamentu byli zastoupeni jen tři čtyři slovenští poslanci, zatímco čeští reprezentanti jich měli ve Vídni třetinu. Republika vznikla pro Slováky jako pro národ v hodině dvanácté,“ uvedl ředitel slovenského Vojenského historického ústavu Miloslav Čaplovič.

Maďaři ovšem chtěli, aby Slováci zůstali v Uhersku. Věděli ale, že válku prohráli, a proto vstřícně shromáždění v Martině povolili. Slovenské politické reprezentaci dokonce na jednání přišel telegram maďarského předsedy vlády grófa Mihályho Károlyiho s žádostí o bratrskou spolupráci.

Hned po skončení průlomové schůze se proto její účastníci mohli rozjet po celém Slovensku a agitovali pro nově vzniklý stát. Nově jmenovaná maďarská vláda se ovšem slovenského území odmítala vzdát a Slovenská národní rada nedisponovala potřebnými prostředky, jimiž by mohla fakticky přebrat moc v zemi.

Když rada odmítla maďarský návrh autonomie pro Slovensko, reagovala maďarská armáda obsazením téměř poloviny slovenského území. Nápravu zjednala až intenzivní diplomatická jednání, vyslání českého vojska a četnictva na Slovensko a nekompromisní nařízení vítězných mocností ke stažení maďarské armády.

Sama Slovenská národní rada fungovala necelé tři měsíce, o její konec se postaralo nařízení ministra s plnou mocí pro správu Slovenska a nadšeného vyznavače myšlenky čechoslovakismu Šrobára, který kompetenční spory s radou vyřešil 20. ledna 1919 tím, že ji rozpustil a veškerou moc soustředil ve svých rukou.

Spory o státní svátek

I s ohledem na jednání v Martině není 28. říjen na Slovensku na rozdíl od Česka státním svátkem, ale jen památným dnem. Slovensko také vznik Československa v uplynulých letech nikdy oficiálně neslavilo. Letos sice byl mimořádně vyhlášen státní svátek, ale na 30. října a pouze pro tento rok.

O vyhlášení Dne vzniku Československa za státní svátek se v zemi už řadu let vedou bouřlivé diskuse. Opoziční poslanci se pokusili návrh prosadit ve slovenském parlamentu naposledy loni. Výraznou většinou hlasů byl ale opět odmítnut. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Svět chystá obranu proti americkým clům

Americká cla jsou velkou ranou světové ekonomice, důsledky postihnou miliony lidí, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa. Evropané jsou připraveni vyjednávat se Spojenými státy a současně jsou připraveni odpovědět protiopatřeními, pokud hovory selžou. Trump představil rozsáhlý balík cel, která nazývá recipročními. Na zboží z Evropské unie budou činit dvacet procent. Trump později také naznačil možnost dalšího jednání.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Cla zvýšila obavy z nárůstu nákladů v průmyslu

Nová rozsáhlá americká cla podle agentury Reuters zvýšila obavy z nárůstu nákladů ve velkém množství průmyslových odvětví. Akcie technologické společnosti Apple se propadly o 9,25 procenta na 203,19 dolaru. Tržní hodnota firmy tak klesla o 310 miliard dolarů (přes sedm bilionů korun). Americké akcie klesly nejvíce od globální pandemie v roce 2020.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Kvůli clům hrozí omezení výroby a propouštění, upozorňují čeští exportéři

Cla, jejichž zavedení ve středu ohlásil prezident USA Donald Trump, zasáhnou negativně v Česku především subdodavatelský průmysl. Hrozí, že bude muset omezovat výrobu a propouštět, uvedl místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk. Samotné podniky mají podle něj jen velmi omezené možnosti, jak se s americkými cly vyrovnat. Získání nových trhů pro české zboží bude obtížné, pomoci by mohla vláda. Reakce EU má být podle Hospodářské komory pragmatická a jednotná.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Cla nemůžeme přejít mlčením, řekl Fiala. Havlíček radí jednat s rozvahou

Na cla ohlášená americkým prezidentem Donaldem Trumpem reagují i čeští politici. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že je Praha nemůže přejít mlčením. Evropa je podle něj připravena s USA jednat. Místopředseda opozičního ANO Karel Havlíček uvedl, že ANO podle něj nedoporučuje odvetná opatření a radí jednat s rozvahou. Podle něj nepomůže ukřivděnost ani ukvapenost v odvetných krocích.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Arktický vzduch přinese ochlazení

Po teplém čtvrtku a pátku beze srážek se v Česku na víkend výrazně ochladí s tím, jak do Evropy začne od severu proudit arktický vzduch. Teploty přes den se budou o víkendu držet i hluboko pod deseti stupni Celsia, v noci může mrznout. Přeháňky mohou být i sněhové. Podobné to bude i na začátku příštího týdne, teplejší počasí by se mohlo začít vracet od středy, předpovídá Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Česko kvůli slintavce omezí veškerou nákladní dopravu ze Slovenska

Česko od půlnoci omezí veškerou nákladní dopravu ze Slovenska. Kamiony budou moci překračovat hranice jen na vybraných pěti přechodech, kterými budou Mosty u Jablunkova, Starý Hrozenkov, Bílá-Bumbálka, Lanžhot a nově přibude Hodonín. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) to řekl Seznam Zprávám. Omezení by se mělo týkat všech kamionů nad 3,5 tuny, které převáží nejen zvířata a živočišné produkty, ale i jakékoliv další zboží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Pandury mají na kahánku, armáda žádá nové transportéry

Česká armáda chce vyměnit stávající obrněné transportéry Pandur II za nová vozidla. S modernizací už nepočítá. Část strojů se po patnácti letech blíží ke konci životnosti a hlavně se změnilo požadované vybavení takových strojů. Sněmovní výbor pro obranu chce o záměru ale ještě jednat. Další možnosti jsou podle vojáků otevřené, ve hře můžou být nové Pandury i jiné typy.
před 8 hhodinami

Turisté se na hradech a zámcích vydají po stopách italské šlechty

Letošní sezona na hradech a zámcích bude ve znamení italské šlechty. Věnovat se jí bude projekt Národního památkového ústavu (NPÚ) Po stopách šlechtických rodů. Představí kulturní vlivy a umělecké inspirace, které na naše území přinášeli Italové zejména v sedmnáctém století. Hlavními objekty budou zámky Uherčice na Znojemsku, Opočno na Rychnovsku a Náchod. Kromě prohlídek jsou na programu výstavy a přednášky.
před 10 hhodinami
Načítání...