Přesně před sto lety stvrdil Tomáš Garrigue Masaryk Pittsburskou dohodu. Podepsal ji společně se zástupci českých a slovenských krajanů ve Spojených státech. Listina měla zásadní význam pro vznik samostatného československého státu o čtyři měsíce později.
Sto let od Pittsburské dohody. Až dokument podepsaný v „největším slovenském městě“ Wilsona přesvědčil
2 minuty
Události ČT: Sto let Pittsburské dohody
Důležitý dokument nevznikal lehce. Tomáše Garrigue Masaryka vítalo v Pittsburghu na dvacet tisíc lidí, jejich zástupci ale tvrdě vyjednávali. Byť je dohoda datována 30. května, k podpisu došlo až o den později.
„Chápání svobody a rovnoprávnosti, to bylo velmi důležité pro emigranty. Oni než sem přišli, tak byli utlačovaní. Jak viděli tu svobodu, tak ji chtěli pro svůj národ,“ říká Maryann Sivaková z Pittsburghské univerzity.
Sivaková pochází z východního Slovenska a okolnosti podpisu dohody v osmdesátých letech studovala. Podpora českých a slovenských krajanů byla pro Masaryka klíčová. I díky ní získal pro ideu nového státu souhlas prezidenta Woodrowa Wilsona.
„28. června dostal podporu od americké vlády, že ano. Že pokud se Rakousko-Uhersko rozpadne, bude (americká vláda) podporovat vznik Československa,“ dodává Sivaková.
Dohoda slibovala Slovákům autonomii, to ale politici nedodrželi. Báli se, že by vyvolala obdobné požadavky německé a maďarské menšiny. Mezi krajany v Americe kvůli tomu vypukly spory.
Pittsburgh byl „největší slovenské město na světě“
V roce 1918 žili Češi a hlavně Slováci v USA často na předměstích velkých měst, jako je právě Pittsburgh. Většina z nich pracovala v místních ocelárnách. Slovenských imigrantů a jejich potomků žilo v Pittsburghu na čtyřicet tisíc, a proto se o něm mluvilo jako o největším slovenském městě na světě.
Ve městě byla i dvacítka slovenských kostelů, během století ale zanikly. Jeden z nich nedávno koupil Arthur Mustakas, který má – jako mnoho rodáků z Pittsburghu – několik předků z Československa. „Nejraději bych ho zachoval tak jak je v originálním stavu. Bez větších změn ho chci využít k bydlení a později možná i jako galerii,“ říká Mustakas.
Od konce třicátých let je jedna z učeben místní univerzity věnována Československu. Od začátku je v ní umístěna také kopie Pittsburské dohody. Originál se stane součástí Česko-slovenské výstavy, která bude od 14. června k vidění v Bratislavě.
