Sto let Československa prostřednictvím stovky fotografií z archivu České tiskové kanceláře (ČTK) a stovky komentářů tuzemských osobností obsahuje kniha Sto - Naše rodinné album. Každý rok reprezentuje jeden snímek a dohromady tvoří mozaiku obrazů, vzpomínek, názorů a postřehů, která připomíná monumentální rodinné album. Kniha vychází v nakladatelství Paseka. Výběr ze snímků nabízí fotogalerie.
Naše rodinné album. ČTK vybrala fotografie, které shrnují vzpomínky na sto let republiky
Práci na knize předcházel výběr snímků z fotoarchivu ČTK. Agentura vznikla ve stejný den jako Československo, 28. října 1918 a připomíná si tak letos „stovku“ stejně jako republika.
„Ucelený výběr fotografií za 100 let zpětně, na kterém pracoval v ČTK tým lidí několik měsíců, není úplně samozřejmost. Navíc jsme měli v té době ambiciózní projekt výstavy Okamžiky 100letí, kde jsme původně měli snahu představit 100 let republiky ve 100 fotografiích. Ukázalo se však, ze to není zrovna jednoduchý úkol a výstava nakonec ukazuje fotografií více než 160,“ říká šéfredaktor Fotobanky ČTK Petr Mlch.
„Snad tohle byl ten moment, kdy vznikla myšlenka vydat knihu, kdy ke každé fotografii připojí komentář jiná osobnost,“ doplňuje Petr Mlch.
Fotografický archiv České tiskové kanceláře čítá na sedm milionů snímků. K letošním oslavám vzniku samostatné republiky připravila zmíněnou putovní výstavu, která se zastavila v několika městech a ještě do konce října si snímky dokládající sto let práce agentury i dění v Československu mohou lidé prohlédnout v Praze v ulici Na Příkopě.
Pro knížku Sto - Naše rodinné album udělali finální výběr sta snímků redaktoři Paseky, kteří je pak předali stovce osobností. „Mezi přispěvateli jsou lidé mladí i staří, jsou tu různé profese i národnosti. Vyhýbali jsme se jen oslovení aktivních politiků,“ uvedla redaktorka Paseky Barbora Klimtová. Pro řadu osobností byla podle ní historická fotografie odrazovým můstkem pro komentování současnosti.
2 minuty
ČTK sestavila Naše rodinné album
Do knihy přispěli například Pavel Kosatík, Pavel Pafko, Charlotta Kotíková, Helena Třeštíková, Krištof Kintera, Karol Sidon, Kateřina Tučková, Robert Záruba, Eda Kriseová, Magda Vášáryová, Saša Uhlová, Ondřej Kobza, Helena Illnerová, Erik Tabery, Jiří Grygar, sestra Angelika Ivana Pintířová, Cyril Höschl nebo Adam Plachetka.
Kniha není rozdělená tematicky, podle Klimtové přesto čtenáři mohou sledovat linky jako nástroje moci, postavení žen ve společnosti, vztah Čechů a Němců nebo fanoušků a sportu.