V srdci francouzské metropole stojí dodnes dům, který se zapsal do historie Československa. V budově se symbolickým číslem popisným 18 měla totiž sídlo první československá vláda ještě předtím, než ji uznal celý svět. Častými hosty tam byl Tomáš Garrigue Masaryk, Milan Rastislav Štefánik i Edvard Beneš.
„Nenápadná budova v centru Paříže by se dala označit za kolébku Československa,“ říká zpravodaj ČT v Paříži Jan Šmíd. Dům číslo 18 stojí ve čtvrti Saint-Germain-des-Prés v Bonapartově ulici plné restaurací a obchodů.
Už na počátku dvacátého století se v něm usadila občanská sdružení krajanů, včetně Sokola. Vznikla tam i vojenská jednotka proslulých československých legií a v roce 1916 i Československá národní rada, v jejímž čele stál Tomáš Garrigue Masaryk.
14. října 1918 se rada přetvořila v takzvanou prozatímní československou vládu v Paříži a formálně zanikla až koncem listopadu 1918 vytvořením první vlády Československé republiky.
Z pohledu historiků jde téměř o muzeum české státnosti. „Jako sídlo České národní rady by si tento objekt zasloužil ještě větší pozornost, než se mu přikládá,“ říká vedoucí katedry soudobých dějin střední Evropy na Sorbonně Antoine Mares.
Ve třicátých letech v takzvaném Masarykově domě vykoupila československá vláda všechny bytové prostory, a budova je tak dodnes ve vlastnictví českého státu.
Nyní v ní sídlí konzulát a je zároveň centrem, jehož posláním je šířit kulturu České republiky ve Francii. Pořádají se tam výstavy, koncerty i přednášky.
