Československo by sotva vzniklo, kdyby to neumožnily velmoci, které bojovaly v první světové válce v řadách Dohody proti Německu a Rakousku. Důležitá byla podpora Francie a Velké Británie, velký důraz ale kladl Tomáš Garrigue Masaryk i na vztah s rodící se velmocí Spojenými státy. Uspěl a právě v Americe se dozvěděl i o tom, že se stal prezidentem.
Diplomatický boj o Československo vyvrcholil v USA. Masaryk se tam dozvěděl i o svém zvolení
V době, kdy bylo v Paříži a Londýně vše již na dobré cestě, upnul Tomáš Garrigue Masaryk všechny síly k získání podpory Bílého domu. Do Spojených států připlul v květnu 1918.
Okamžitě zahájil přesvědčovací kampaň. Přednášel, publikoval články, hlavně se snažil pro československou myšlenku zapálit krajany. To byla práce pro Masaryka jako dělaná. „Dnes bychom řekli, že byl expertem ve vytváření vazeb. Velmi efektivně využíval všechny své kontakty a také známé, kteří ho uvedli do nejvyšších kruhů,“ řekl historik z Univerzity George Washingtona Hugh Agnew.
Záhy měl budoucí prezident na své straně Čechy, Slováky i Rusíny, kteří ve Spojených státech žili. „Pořádali různé akce, vybírali peníze, psali svým kongresmanům i senátorům, lobbovali u nich. Odvedli pro to mnoho práce,“ shrnul autor knihy Sny o velkém malém národu Kevin McNamara.
Kontakty Masarykovi pomohly až do Bílého domu. S prezidentem Woodrowem Wilsonem si velmi dobře porozuměl. Podle pražské rodačky a bývalé americké ministryně zahraničí Madeleine Albrightové to bylo i díky společným hodnotám, na kterých obě země vznikly. „Myslím, že vztah mezi Amerikou a novým československým státem je jednou z nejdůležitějších věcí v historii,“ míní Albrightová.
V Americe zůstal Masaryk až do podzimu. Jeho úsilí se zúročilo, když Spojené státy podpořily vznik Československa. Ve Filadelfii se pak dozvěděl o událostech 28. října i o tom, že byl zvolen prezidentem nového státu.
Až po svém zvolení se vydal na cestu do vlasti. Trvala téměř dva měsíce. Na československou půdu poprvé vstoupil na nádraží v Horním Dvořišti 20. prosince 1918.