Téma Sto let od vzniku Československa strana 4 z 5

Ve dnech, kdy si republika připomíná sto roků od vzniku Československa, budí pozornost dvě díla jediného autora, která se zaměřila na zakladatelskou postavu Tomáše Garrigua Masaryka. Spisovatel Pavel Kosatík se jako scenárista filmu Hovory s TGM i v knize Jiný TGM snaží prvního prezidenta vystihnout i z dalších úhlů než jen z politické perspektivy. „Nesmírně složitý je třeba jeho vztah k náboženství, on dával demokracii náboženský náboj, to je velký vklad do dějin demokracie,“ říká Kosatík, který byl hostem Událostí, komentářů.

Bez Sokola by nebylo legií, bez legií by nebylo Československa. Slova prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka připomínají rozhodující roli, jakou členové Sokola sehráli při budování samostatné republiky. Právě z jejich řad vznikla provizorní armáda a policie, na východě bránili hranice nového státu. Později se významně zapojili do odboje proti nacistům.

Tomáš Garrigue Masaryk, Milan Rastislav Štefánik a Edvard Beneš – to jsou nové tváře, které budou moci Češi od středy nosit v peněženkách. Česká národní banka vydá tyto mince v hodnotě 20 korun s portréty zakladatelů republiky u příležitosti 100. výročí vzniku československého státu. Mincemi lze běžně platit.

Podnikatelem století se stal podle hlasování členů Hospodářské komory otec mezinárodního obuvnického impéria Tomáš Baťa. Jako druhý se umístil zakladatel továrny Škoda v Plzni Emil Škoda a jako třetí vynálezce František Křižík. Do první desítky se nedostal žádný zástupce podnikání po roce 1989.

Na nedělní ceremoniál ke sto letům založení Československa nepozvala prezidentská kancelář jen ty, kteří se podle mluvčího Hradu nevyrovnali se zvolením Miloše Zemana prezidentem. Potvrdil tak informace, že pozvánky nedostali například všichni šéfové sněmovních stran, jak je obvyklé. Konkrétní jména mluvčí neuvedl.

Streetartový umělec, který si říká ChemiS, namaloval na zeď kotelny vysokoškolských kolejí v Olomouci velký portrét Tomáše Garrigua Masaryka. Zachycuje prvního československého prezidenta, jak pláče. Emoce vzbudilo i dílo samotné. „Proto jsem to dělal, chtěl jsem sdělit svůj názor,“ říká autor graffiti.

Začínal jako vášnivý řečník a naděje československé politiky – Jiřího Stříbrného měl rád i Tomáš Garrigue Masaryk. A poté, co zabránil vojenskému puči proti vznikající republice, zamířil Stříbrný do pěti československých vlád. Na výsluní ale vydržel jen několik let a politický vaz mu zlomily korupční aféry i spory s Masarykem a Edvardem Benešem. Odtud už vedla cesta k vydávání bulvárních, pornografických a fašistických deníků i do doživotního žaláře, kde Stříbrný v roce 1955 zemřel.

Sto let republiky je také sto lety československého a českého práva a justice – i když v mnoha obdobích byly pod vlivem cizích mocností. Československo při svém vzniku převzalo rakouský právní řád a vlastními předpisy jej stihlo nahradit jen částečně. Pak vývoj zastavily nacistická okupace a následně na dlouhá desetiletí Sověti.

Prezident Miloš Zeman vyznamená 28. října bývalého tenistu Radka Štěpánka, dvojnásobného vítěze Davisova poháru. ČT to potvrdil prezidentův kancléř Vratislav Mynář. Některá další prezidentem zveřejněná jména ale budí kontroverze – kvůli nim na Hrad dokonce přišel premiér Andrej Babiš, kterému se příliš nelíbí ocenění pro finančníka Pavola Krúpa.

Věda na území dnešní České republiky přečkala od roku 1918 období rozmachu i několik velmi těžkých ran, ze kterých se jen pomalu vzpamatovávala. Důsledky některých z nich si nese dodnes. Dva totalitní režimy, nacistický a komunistický, pro ni znamenaly ztrátu významných odborníků i deformaci vědeckého prostředí. V rozhovoru pro ČTK to řekl historik vědy z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR Antonín Kostlán.

Československo se brzy po svém zrodu v roce 1918 aktivně zapojilo do utváření poválečných poměrů světa. Nejen na konci první světové války, ale i po obnovení na konci druhého světového konfliktu. Možná nejviditelnější byla role československé republiky při vyhlášení Izraele a při budování socialistické Kuby.

Za týden si Česko připomene sté výročí vzniku Československa. Česká televize při této příležitosti zadala exkluzivní reprezentativní průzkum. Zajímalo ji, jak Češi vnímají milníky republikové historie. Z průzkumu agentury Median například vyplynulo, že většina Čechů považuje za správný vznik republiky, ale už ne její rozpad v devadesátých letech.

Příští víkend 27. a 28. října vyvrcholí oslavy sto let od vzniku Československa. Uskuteční se v Praze, ale i v dalších městech. V hlavním městě jsou v plánu koncerty, výstavy, vojenská přehlídka, průvod nebo ohňostroj. Hlavní koordinátor oslav v Praze Robin Čumpelík řekl v pořadu 90' ČT24, že by byli rádi, aby byl vrchol důstojný a jednotný a lidí v ulicích Prahy bylo co nejvíce.

Před 100 lety otiskly noviny ve Spojených státech text Washingtonské deklarace, která vyhlašovala nezávislou a svrchovanou Československou republiku. Autor deklarace Tomáš Garrigue Masaryk v textu odmítl možnost autonomie v rámci monarchie. Událost si přímo ve Washingtonu připomněla i bývalá americká ministryně zahraničí a česká rodačka Madeleine Albrightová.

Jako průmysl, který dobyl svět, představuje Národní technické muzeum firmy, výrobky, osobnosti a další fenomény průmyslového a technického vývoje v Československu. A to od vzniku až do zániku samostatné republiky, tedy v letech 1918 až 1992. Výstava Made in Czechoslovakia návštěvníkům připomíná věci z každodenního života i rozměrné exponáty, jako je třeba letadlo nebo dálniční most.

Před sto lety, v říjnu 1918, navázala Velká Británie diplomatické styky s Československem. Přitom až do léta téhož roku Londýn o podpoře rozbití Rakouska-Uherska po první světové válce neuvažoval. Důležitou roli ve změně postoje sehrál Tomáš Garrigue Masaryk. Ještě za války odešel do exilu v Anglii a odtamtud řídil politické i legionářské snahy o vytvoření nezávislého státu.

Marné úsilí Čechů a Slováků o rovnoprávné postavení v rámci habsburské monarchie vyústilo během první světové války v rozhodnutí Rakousko-Uhersko opustit. Vůli založit vlastní stát vyjadřovala Washingtonská deklarace, kterou 18. října 1918 publikovala prozatímní exilová vláda v čele s Tomášem Garriguem Masarykem.

Sté výročí vzniku Československa připomene 28. října i vojenská přehlídka v Praze. Vojáci projdou a jejich technika pojede po Evropské ulici, ústředím oslav bude Vítězné náměstí, hosté pak usednou na tribuny mezi Gymnasijní a Kanadskou ulicí. Podle armády mezi nimi bude i americký ministr obrany James Mattis. O kulturní program se potom postará mimo jiné hudba francouzské cizinecké legie.

Stoleté dějiny republiky jsou tvořeny několika osudovými roky. Výstava na Staroměstské radnici tyto Osudové chvíle Československa shrnuje obrazovým příběhem. Smyslem fotografické instalace není zásadní události dokumentárně zmapovat, ale vyprávět o nich prostřednictvím fotografických tematických kolekcí. Výstavní příběh, složený z tří set snímků od padesátky autorů, začíná první světovou válkou a končí záběry tří polistopadových prezidentů. Osudové chvíle Československa lze na radnici prožít do 11. listopadu. Blíže je v rozhovoru představuje kurátorka Daniela Mrázková.

Přelomové události spjaté s československým a českým státem, ale i každodenní chvíle jejich obyvatel představuje venkovní výstava Okamžiky století. Expozice, která nabízí příležitost nahlédnout do bohatého fotografického archivu České tiskové kanceláře (ČTK), je k vidění v Praze Na Příkopech. Na výběr snímků se podívejte v galerii.

Životopisný komiks o prvním československém prezidentovi s očekávatelným názvem TGM vyjde u příležitosti stého výročí vzniku samostatného Československa. Kreslíř Petr Holub Holman se bál, že půjde o příběh mluvících vousáčů, ale život Tomáše Garrigua Masaryka byl dostatečně pestrý a akční, aby se to v kresbách mohlo projevit.

V pražské Leica Gallery se sešli všichni čeští a českoslovenští prezidenti. Fotografické stopy jedenácti českých a československých státníků – od Tomáše Garrigua Masaryka po Miloše Zemana – sleduje výstava nazvaná úvodními slovy prezidentské přísahy: Slibuji věrnost republice.

Důležité historické momenty, ale i všední život Čechoslováků zachycují snímky na výstavě Sto let očima fotografů. Svaz českých fotografů putovní výstavu v sídle Národního archivu připravil u příležitosti výročí vzniku republiky.

Ve švýcarské Ženevě se na začátku července 1915 odehrála klíčová událost pro vznik československého státu. Právě tam totiž Tomáš Garrigue Masaryk poprvé před mezinárodní veřejností prohlásil, že Češi usilují o to, aby se zbavili nadvlády Habsburků. Budoucí prezident k tomu využil pětisté výročí upálení mistra Jana Husa.