Životopisný komiks o prvním československém prezidentovi s očekávatelným názvem TGM vyjde u příležitosti stého výročí vzniku samostatného Československa. Kreslíř Petr Holub Holman se bál, že půjde o příběh mluvících vousáčů, ale život Tomáše Garrigua Masaryka byl dostatečně pestrý a akční, aby se to v kresbách mohlo projevit.
V komiksu najdou čtenáři různé etapy z Masarykova života. Za pravdu dokázal kdykoli jít proti proudu. „Křičeli, vrať se do Vídně, jsi zrádce národa, ostuda Slovanů,“ komentuje autor komiksu Zdeněk Ležák dobu, v níž Masaryk vedl spor se zastánci pravosti Rukopisů královédvorského a zelenohorského.
Ležák už se autorsky věnoval třeba příběhu protinacistických odbojářů Josefa Balabána, Josefa Mašína a Václava Morávka v komiksu Tři králové. Rovněž má na kontě několik komiksových knih zaměřených na postavy české historie včetně Karla IV. nebo Mistra Jana Husa.
Do obrazové knihy o Masarykovi zakomponoval i epizody jasně ukazující, že ze svých hodnot neustupoval ani jako vysokoškolský profesor, ani jako novinář, ani jako politik nebo později prezident. „Dneska se rádo plive na Václava Havla, na jeho prezidentské období. Tehdy se rádo plivalo na Masaryka,“ poznamenává Ležák.
Tomáš Garrigue Masaryk působil 30 let na Univerzitě Karlově, kde přednášel filozofii. Jako vysokoškolský profesor se postavil na obranu mladíka židovského původu Leopolda Hilsnera obviněného z rituální vraždy dívky u obce Polná.
Rituální vraždu označil Masaryk za pověru a pozadí procesu za antisemitské, za což si vysloužil nenávist veřejnosti. Ba dokonce čelil výpadům, které ho posílaly na šibenici vedle Hilsnera.
Komiksovou knihu o TGM kreslil vystudovaný designér Petr Holub. Pracoval na ní přes půl roku. „Místy jsem se bál, když jsme začínali, že to bude o mluvících vousatých pánech. Nakonec ale ten jeho život byl zajímavý, takže tam jsou i některé akční scény,“ poodhaluje z komiksu.
Obrazová kniha čtenáře provází i místy, kde Masaryk žil. Před první světovou válkou bydlel v Praze, nejdéle v domě ve Školské ulici č. p. 16, předtím pobýval několik let ve vile Osvěta na Vinohradech nedaleko náměstí Míru. Tam se narodil jeho syn Jan, který za druhé světové války zastával post exilového ministra zahraničí.
