Prezident Petr Pavel vyzval ve sněmovně poslance, aby nerezignovali na hledání shody a pokusili se vytvořit alespoň základní konsenzus mezi vládou a opozicí v otázkách bezpečnosti, vzdělávání, kvality zdravotní péče, energetické bezpečnosti nebo inovačního potenciálu. Zákonodárci by podle něj měli jít vzorem a ukazovat, že není nutné se vždy a na všem shodnout, ale je nutné spolu mluvit, poslouchat se a snažit se porozumět. Pavel mluvil ke stávající sněmovně poprvé. Prezident se mimo jiné vyslovil pro vyšší obranné výdaje a zastal se nevládních organizací.
„Vím, že hledat shodu je těžké. Hledat ji v politice je někdy téměř nemožné. Ale pokud na to vy, tedy vás 200 osobností, rezignujete, seberete České republice naději obstát ve velkých výzvách, které před ní stojí a budou stát,“ řekl Pavel.
Státy, které uspějí ve 21. století, budou podle něj ty, které se naučí jednat na půdorysu široké dohody a s výhledem na dlouhodobý horizont alespoň v těch nejpodstatnějších strategických prioritách.
Poslance také vyzval, aby ukazovali, že není cestou uzavírat se do bublin, které své členy jen ujišťují o vlastní pravdě proti všem.
Prezident vyzval k jednotné zahraniční politice
„Je nyní stejně tak rolí vaší, jako i mou, sledovat, že nedochází k erozi, nebo dokonce k přímému ohrožení našich demokratických základů. A to zejména v těch klíčových principech, o kterých mluvím opakovaně a o kterých budu mluvit neustále – až do konce svého působení na Pražském hradě,“ sdělil poslancům Pavel. Patří mezi ně podle něj například pevné zakotvení v EU a členství v NATO. „A to i při vědomí, že obě tyto instituce procházejí zkouškami, ze kterých je patrné, že potřebují změny. Bude ale zásadní, abychom byli aktivními spoluaktéry těchto změn,“ zmínil.
Tuzemská zahraniční politika by měla dle Pavla prosazovat dlouhodobé zájmy a hodnoty Česka a měla by být v nejvyšší možné míře jednotná, čitelná, předvídatelná a v žádném ohledu neznehodnocovaná vnitropolitickými půtkami.
Pavel nabídl koalici spolupráci
„I přesto, že mohu mít v něčem odlišný názor, než jaký zastává vláda nebo většina v Poslanecké sněmovně, není to pro mě jediný důvod být méně ochotný jednat. Není to pro mě důvod vytvářet zbytečné konflikty,“ prohlásil také prezident.
Už ze setkání s novými ministry podle něj vyplynulo, že na mnohá témata se dívají velmi podobně. „Jsem připravený v rámci svých pravomocí podporovat všechna rozumná opatření, která povedou ke zvýšení kvality života v naší zemi. Rád o nich povedu diskuze s představiteli vlády i opozice,“ ujistila hlava státu. Chce hledat prostor pro spolupráci na legislativě, která podpoří prosperitu a bezpečnost Česka, posílí iniciativu, podnikavost, nápady a soběstačnost a zároveň bude tlumit rostoucí rozdíly mezi lidmi i regiony.
„Proto bych se rád přimluvil i za to, abyste více pozornosti věnovali změnám zákonů, které jsou důležité třeba jen pro některé regiony a z podstaty tak ve sněmovně nemají většinovou prioritu. Odlehlá a ekonomicky slabší místa, ale i Praha, mají jiné problémy než ostatní regiony. Buďte prosím solidární a podpořte vzájemně změny, které v některých regionech usnadní lidem život,“ apeloval prezident.
Pavel se vyslovil pro růst obranných výdajů
Dnes není jediný ospravedlnitelný důvod pro to, aby výdaje na obranu a bezpečnost stagnovaly, naopak, je dostatek zásadních důvodů, aby adekvátně rostly, řekl v projevu k poslancům Pavel. Stagnaci výdajů na obranu a na celkovou bezpečnost Česka v rozpočtu označil za závažný krok a apeloval na odpovědnost zákonodárců.
Nepředvídatelná geopolitická situace, aktuálně zesílená vojenským konfliktem na Blízkém východě, a stupňující se hrozby podle Pavla nutí více myslet na to, jak zajistit a posílit odolnost a obranyschopnost. „Posilování naší obrany není příprava na válku, ale naopak cesta pro zajištění míru. Nestačí si mír jen přát a doufat, že sám od sebe nastane, ale je nutné se o něj dlouhodobě a aktivně zasazovat,“ zdůraznil prezident.
Ministerstvo obrany by mělo podle návrhu vlády letos hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, původní návrh kabinetu Petra Fialy (ODS) chtěl pro úřad vyčlenit o 21 miliard více. Celkové obranné výdaje by měly letos být zhruba 185 miliard korun, třicet miliard z nich půjde z jiných rozpočtových kapitol. Česko by tak mělo vynakládat na obranu 2,07 procenta hrubého domácího produktu (HDP) podle makroekonomické predikce z ledna.
Premiér Andrej Babiš (ANO) na konci února řekl, že Česko určitě nenastupuje cestu směrem k obranným výdajům ve výši 3,5 procenta HDP. Na tomto cíli se loni v červnu shodly státy NATO, dalších 1,5 procenta HDP mají tvořit související nevojenské investice.
Prezident vyzdvihl roli neziskových organizací
Zemi podle Pavla chybí i potřebná moderní krizová legislativa. „Požadavek vychází ze závěrů minulých krizí, ale také od řady cvičení s krizovou tematikou, která jsme absolvovali. Pokud nové zákony v této oblasti nebudou přijímány s dostatečnou rychlostí, můžeme být velice rychle paralyzováni s každou novou větší krizí,“ podotkl prezident.
Mezi další kroky, které nutí k ostražitosti, patří podle Pavla narychlo připravovaná změna zákona o státní službě. „Jsou to i paušální škrty od stolu snižující podporu nevládním organizacím, které často pomáhají tam, kde je nikdo, ani stát, nedokáže nahradit,“ uvedl. Neziskový sektor se podle něj dostává pod tlak státu. „A já jsem přesvědčen, že nezaslouženě,“ řekl. Sektor podle něj zajišťuje péči o potřebné a zranitelné, podílí se na ochraně přírodního i kulturního dědictví či odvádí důležitou práci ve vzdělávání a v osvětě. „Takové organizace kondici naší země neoslabují, ale přesně naopak,“ doplnil.
Politici ocenili apel na vzájemné naslouchání
Opoziční i koaliční politici ocenili Pavlovu výzvu k vzájemnému naslouchání a hledání shody na základních tématech. Místopředseda hnutí ANO a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček je přesvědčen, že shodu lze najít na některých strategických věcech. Příkladem je energetická bezpečnost, řekl novinářům ve sněmovně.
„S něčím lze souhlasit, s něčím o něco méně, ale od toho jsou projevy. Já bych v zásadě podepsal to, co říkal pan prezident, že jsou všichni trochu zakopáni ve svých příkopech, on to nazval bublinami. A že je třeba také o něco více si naslouchat,“ podotkl Havlíček.
Předseda opoziční ODS Martin Kupka považuje v Pavlově projevu za nejdůležitější a nejaktuálnější jasně formulovanou výzvu posílit výdaje na obranu. „Shoduji se s panem prezidentem, že v základních věcech, jako jsou obrana, energetická bezpečnost nebo zahraniční politika, bychom měli hledat co nejširší shodu,“ uvedl. I on vnímá jako užitečnou výzvu pro všechny aktéry na politické scéně nezapouzdřit se ve vlastních bublinách.
Předseda opozičního hnutí STAN Vít Rakušan napsal na síti X, že od prezidenta ve sněmovně zazněl krátce po vypuknutí dalšího válečného konfliktu apel na soudržnost, investice do bezpečnosti a ochranu institucí, jako jsou média nebo justice. „To bych z fleku podepsal,“ dodal.
Šéf opozičních Pirátů Zdeněk Hřib míní, že prezident má pravdu v tom, že Česko potřebuje elementární shodu na strategických tématech. „Bezpečnost, vzdělání ani energetika nemají být rukojmím kampaní. V detailech se shodovat nemusíme, ale cíl máme snad všichni stejný – demokratickou, bezpečnou a prosperující zemi,“ dodal.
Macinka si listoval Rudým právem
Členové vlády ocenili Pavlovo vystoupení spíše vlažným potleskem. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) nezatleskal vůbec, stejně jako předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD). Babiš tleskal jen krátce, při prezidentově odchodu z jednacího sálu si otvíral lahev s vodou.
Okamura míní, že Pavlovo vystoupení bylo standardním projevem prezidentova politického názoru. „Nic mě ani zásadně nepřekvapilo,“ dodal.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) si při Pavlově projevu listoval Rudým právem, což následně zkritizovali někteří opoziční poslanci. „Petr Macinka neustále ukazuje, že jeho ubohá arogance nemá hranic. Provokovat tímto způsobem za zády prezidenta je opravdu trapné a klukovské...,“ napsal na síti X předseda KDU-ČSL Marek Výborný.
„Někdo mi to dal, ukazoval jsem ministrovi obrany (Jaromírovi Zůnovi, za SPD) nějaké zajímavé dobové články o armádě,“ napsal Macinka na dotaz ČTK. Jde podle něj o výtisk z ledna 1989.
„Než číst 37 let staré Rudé právo, mohl by si pan ministr Macinka přečíst některé aktuální české tituly a jít dělat pořádně svoji práci!!“ uvedl na síti X poslanec lidovců Marian Jurečka. Odkázal na repatriace Čechů z Blízkého východu, komunikace je podle něj v této věci zoufalá.
„To je jejich právo, číst si Právo,“ glosoval na dotaz novinářů Macinkovo čtivo Havlíček. „Ale samozřejmě to beru s určitou nadsázkou. Oni tím vyjadřují nějaký postoj vůči panu prezidentovi, který je zklamal v rámci přístupu k Motoristům a k jejich nominantům,“ zmínil. Okamura se nechal slyšet, že Macinkovo chování neviděl a na význam je potřeba se zeptat přímo ministra.
Írán ovlivní podle Pavla i Česko
Konflikt v Íránu nepřímo i přímo ovlivní bezpečnost a prosperitu tuzemska, prohlásil při odchodu po vystoupení ve sněmovně Pavel. Stát by neměl podle jeho názoru lidi strašit, ale zároveň ani předstírat, že se nic zásadního neděje. Vláda a všechny bezpečnostní složky se musí věnovat aktuální situaci každý den, doplnil Pavel.
Situace na Blízkém východě po víkendových úderech USA a Izraele v Íránu podle Pavla neznamená jen vznik omezeného regionálního konfliktu, který ovlivní pouze několik tisícovek Čechů v oblasti. „Je to konflikt, který má velký potenciál se rozhořet, některé náznaky už tímto směrem jdou,“ podotkl prezident. Podle něj lze očekávat růst cen energií, ale také zhoršení bezpečnostní situace. „Vlivem některých odvetných opatření, která nebudou jen státního charakteru, ale i mnoha proxy (zástupných – pozn. red.) aktérů, které Teherán podporoval,“ upozornil Pavel.
Konflikt může i v západních zemích radikalizovat řadu lidí, Evropu může zasáhnout také migrační vlna, míní hlava státu.
„Zatím jsem vnímal především snahu dostat naše občany zpátky domů, což je asi naprosto přirozená věc. Proběhlo jednání Bezpečnostní rady státu, kde repatriace byly hlavním tématem, ale tématem bylo i posílení bezpečnosti některých institucí a míst, která by mohla být zranitelná,“ uvedl Pavel. Předpokládá, že se těmto záležitostem bude vláda věnovat i v dalších dnech.
Pavel projedná rozpočet s Babišem a Schillerovou
Prezident bude jednat před svým finálním rozhodnutím o návrhu rozpočtu na letošní rok s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) a Babišem. Jde podle něj ale primárně o odpovědnost a záležitost vlády. Novinářům to řekl při odchodu z dolní parlamentní komory, kde se v projevu na plénu vyjádřil i k přípravě rozpočtu.
„Cítím povinnost vládu na problémy v rozpočtu upozornit. Zatím je stále v jednání. Budu mít jednání s ministryní i premiérem, teprve potom asi má smysl dát nějaké stanovisko,“ uvedl Pavel, který už dříve řekl, že nehodlá vetovat návrh rozpočtu.
„Když nebudeme mít na vlastní bezpečnost, další investice se mohou ukázat jako zbytečné,“ konstatoval Pavel na krátkém briefingu při odchodu ze sněmovny.
Poslaneckou sněmovnu čeká druhé čtení státního rozpočtu na letošní rok ve středu. Poslanci budou mít příležitost přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už zákonodárci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. Opozice chce kromě jiného seškrtat ve výdajích 64 miliard korun a přidat ministerstvu obrany. Závěrečné čtení rozpočtu má sněmovna naplánované na příští týden.
Pavel jednal s Okamurou
Prezident jednal při úterní návštěvě dolní komory s jejím předsedou Okamurou o přípravě nového jednacího řádu sněmovny či možnostech spolupráce na přípravě zákonů.
Setkání s Okamurou podle něj bylo věcné a pracovní. „Snažil jsem se nastavit vztahy tak, aby bylo zřejmé, že jsou dveře Hradu otevřené komukoliv, kdo projeví zájem,“ uvedl Pavel. Hovořil s Okamurou o přípravě nového jednacího řádu sněmovny, obsazování dosud nezaplněných míst či možnostech spolupráce na připravované legislativě.
Jednání mělo podle Okamury trvat 25 minut, ale nakonec se protáhlo na 45 minut. „Na žádost prezidenta probíhalo beze svědků mezi čtyřma očima,“ přiblížil. Tématem byl legislativní proces z pohledu vládní koalice. „Probrali jsme i názory na společenské dění, aktuální atmosféru, mluvili jsme samozřejmě i o výdajích na obranu a mnoha dalších tématech,“ dodal šéf SPD. Dohodl se s prezidentem, že nebudou komentovat obsah schůzky do podrobností.
Značná část diskuze se dle Okamury týkala přání obou politiků, aby ve společnosti byla lepší atmosféra. „Abychom si vážili toho, že můžeme mít různé názory. Aby si za to lidé vzájemně nenadávali a měli radost, že je můžeme mít,“ dodal. Totéž by pomohlo i situaci ve sněmovně ve sporech mezi koalicí a opozicí, míní Okamura. Tuzemsku by podle něj prospělo, kdyby se vzájemně diskutovalo.
