Podnikatelem století se stal podle hlasování členů Hospodářské komory otec mezinárodního obuvnického impéria Tomáš Baťa. Jako druhý se umístil zakladatel továrny Škoda v Plzni Emil Škoda a jako třetí vynálezce František Křižík. Do první desítky se nedostal žádný zástupce podnikání po roce 1989.
Titul podnikatele století připadl Baťovi. Novodobí byznysmeni v anketě neuspěli
„Baťa značně předběhl svou dobu. Proslul nejen originálními metodami řízení, výroby a obchodu, ale i třeba tím, že vytvořil dílny a oddělení, v nichž zaměstnanci mohli přispívat svými nápady a ovlivnit svůj vlastní výdělek úsilím o vyšší ziskovost oddělení. Své zaměstnance vzdělával, proměnil Zlín, a díky značce Baťa se významně podílel na rozšíření dobrého renomé československých výrobků do celého světa, na kterém dnes Češi i Slováci stále mohou v zahraničí stavět,“ řekl k vítězi ankety prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Tomáš Baťa měl ševcovství v rodině. Obuvnickému řemeslu se tak vyučil u svého otce. V roce 1894 se ještě se starším bratrem Antonínem a sestrou Annou rozhodli osamostatnit a založili ve Zlíně vlastní obuvnický závod. Po předčasné smrti Antonína v roce 1908 se Tomáš stal majoritním vlastníkem firmy.
Po zkušenostech v zahraničí začal Baťa zavádět moderní metody řízení a organizace práce. V podniku zavedl vysoce efektivní pásovou výrobu, mohutně investoval do propagace a své zaměstnance motivoval příslibem podílu na zisku. Díky tomu udělal Baťa během 30. let ze své firmy největšího světového exportéra obuvi.
Jeho život skončil v roce 1932 při leteckém neštěstí. Baťa zahynul v troskách malého letadla Junkers, které se zřítilo v husté mlze u Otrokovic, když mířil do Švýcarska.
Tomáš Baťa
Za Baťou, Škodou a Křižíkem se pak na čtvrtém místě umístili výrobci kol, motocyků a aut Václav Klement a Václav Laurin, páté místo patří průmyslníkovi Emilu Kolbenovi, na šestém místě je zakladatel firmy na výrobu klavírů Antonín Petrof, na sedmé místo se dostal architekt a stavebník Josef Hlávka, za ním je módní návrhářka Hana Podolská, na devátém místě se umístil pilot a letecký konstruktér Jan Kašpar a desítka patří architektovi Dušanovi Jurkovičovi.
- 1. Tomáš Baťa
- 2. Emil Škoda
- 3. František Křižík
- 4. Václav Klement & Václav Laurin
- 5. Emil Kolben
- 6. Antonín Petrof
- 7. Josef Hlávka
- 8. Hana Podolská
- 9. Jan Kašpar
- 10. Dušan Jurkovič
Působení všech podnikatelů na prvních deseti místech žebříčku Hospodářské komory spadá do doby první republiky, nebo dokonce ještě Rakouska-Uherska – a téměř všichni podnikatelé z první desítky zemřeli ještě před nástupem komunistické totality. Pouze Podolská žila ještě ve druhé polovině 20. století, kdy již ale nemohla podnikat a její věhlasný módní podnik byl znárodněn komunisty.
Emil Škoda úspěšně rozvinul firmu založenou v Plzni rodem Valdštejnů. Malou strojírnu během let přeměnil v kolos úspěšně vyvážející do celého světa. Do západočeské metropole se ze zahraničních pobytů ve Francii, Německu, USA či Velké Británii vrátil v roce 1866, a už o tři roky později podnik odkoupil. Tehdy továrna se třemi desítkami dělníků vyráběla zařízení pro cukrovary, pivovary a doly, ale i mosty.
Škoda postupně nechal postavit novou slévárnu, strojírnu i vlastní železniční dráhu a zbrojovku. Jedním z důležitých kroků k úspěchu bylo otevření moderní ocelárny. Firma tak mohla přijímat objednávky na odlitky, které jinde nedokázali vyrobit. Tím si získala zákazníky z řad loďařů. Vyráběli také ozubená a turbínová kola pro elektrárny a strojírny. Dodali i potrubí pro elektrárnu na Niagarských vodopádech nebo pro zdymadla Suezského průplavu.
V roce 1899 přeměnil Emil Škoda firmu na akciovou společnost, což mělo usnadnit získání peněz na rozvoj. Sám zůstal hlavním akcionářem a generálním ředitelem. Pouhý rok poté, 8. srpna 1900, ale nečekaně zemřel.
Emil Škoda
Část oceněných zemřela před více než 100 lety, jako například Emil Škoda. U nich komora ocenila, že firmy, které založili, své zakladatele přetrvaly a mnohdy fungují v nějaké formě dodnes. Třeba z plzeňské Škody vznikly současná automobilka Škoda Auto a strojírenská firma Škoda Transportation.
Dlouhý: Převážila síla meziválečných podnikatelů
Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý uvedl, že komora nominovala šestnáct podnikatelů. Následně se obrátila na všech patnáct tisíc členů, aby hlasovali. „Dostali jsme zhruba tisícovku odpovědí. Síla meziválečných podnikatelů tam výrazně převážila,“ doplnil.
Podnikatele století vyhlásil Dlouhý v Senátu u příležitosti slavnostního setkání ke 100 letům od založení Československa, těsné česko-slovenské hospodářské spolupráce a čtvrtstoletí styků mezi Hospodářskou komorou České republiky a Slovenskou obchodnou a priemyselnou komorou.
Průmyslník a vynálezce František Křižík je jedním ze symbolů průmyslové revoluce a především elektrifikace českých zemí. Poprvé na sebe upozornil už jako absolvent pražské techniky, když začal pracovat u dráhy. Pro svého zaměstnavatele vymyslel elektrické ovládání návěstidel, blokovací zařízení pro bezpečný odstup vlaků nebo automatickou výhybku.
Do historie techniky se výrazně zapsal vylepšením obloukové lampy, s jejímž principem se seznámil na pařížské světové výstavě v roce 1878. Na další světové výstavě v roce 1881 už za svůj patent obdržel zlatou medaili, jedinou pro Rakousko-Uhersko. Jeho lampy zvané plzeňské putovaly do mnoha zemí celého světa.
Lampu sice během dvou dekád vytlačila Edisonova žárovka, peníze z patentu ale Křižíkovi umožnily založit si vlastní dílnu, která vyráběla i dynama, zařízení pro malé elektrárny či elektrické osvětlení. Na pražské Všeobecné výstavě v roce 1891 vypravil první pražskou elektrickou tramvaj, v 90. letech 19. století ji rozšířil do Libně a Vysočan (1896) a Královských Vinohrad (1897). V červnu 1903 otevřel první elektrifikovanou trať v celé monarchii mezi Táborem a Bechyní. Křižík také vybavil na 130 městských elektráren a elektrifikoval řadu měst a obcí.
V roce 1914 jeho firmu stojící před bankrotem převzala Pražská úvěrová banka a Křižík se stáhl do ústraní. Zemřel v roce 1941.
František Křižík
Na akci udělila ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO) také oborové medaile. Získal ji předseda zahraniční sekce Hospodářské komory a obchodní ředitel firmy Transcon Ilja Mazánek a majitel výrobce kancelářského nábytku Hon Václav Hon.
