Marné úsilí Čechů a Slováků o rovnoprávné postavení v rámci habsburské monarchie vyústilo během první světové války v rozhodnutí Rakousko-Uhersko opustit. Vůli založit vlastní stát vyjadřovala Washingtonská deklarace, kterou 18. října 1918 publikovala prozatímní exilová vláda v čele s Tomášem Garriguem Masarykem.
Prozatímní exilová československá vláda v čele s Tomášem Garriguem Masarykem (jako premiérem a šéfem státní kasy), Edvardem Benešem (coby šéfem diplomacie a vnitra) a Milanem Rastislavem Štefánikem (jako ministrem obrany) publikovala před sto lety, 18. října 1918, v Paříži takzvanou Washingtonskou deklaraci. První návrh prohlášení nezávislosti ale není datován, je na něm uveden pouze říjen 1918.
Tento základní dokument československého zahraničního odboje, který vedl k vyhlášení samostatného Československa, reagoval na císaře Karla I. Habsburského a jeho snahy zachránit územní celistvost Rakousko-Uherska federalizací říše.
„Čechové a Slováci mají přirozené a historické právo na samostatný a nezávislý stát,“ začíná perem psané prohlášení, ve kterém jsou patrné škrty a doplnění; například ke spojení s Rakouskem a Uherskem v roce 1526 je dopsáno, že šlo o dobrovolné spojení proti tureckému nebezpečí.
Masaryk vypracoval návrh vlastnoručně a má osm stran menšího formátu. „Geneze deklarace byla poměrně komplikovaná, připravoval ji Masaryk ve Washingtonu a s formulací mu pomáhalo více lidí, zejména jeho tajemník Jaroslav Císař,“ řekla Dagmar Hájková z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, která se podílela na přípravě výstavy letos na jaře, kdy byl dokument vůbec poprvé k vidění na veřejnosti.
Masaryk, jenž prohlášení předal ve Washingtonu prezidentu Woodrowi Wilsonovi a vládě USA, v něm císařem navrhovanou autonomii českého a slovenského národa v rámci habsburského mocnářství jednoznačně odmítl. „Věříme v demokracii – věřme ve svobodu – a ve svobodu vždy větší a větší“, stálo v závěru textu.
Deklaraci poté Masarykovi spolupracovníci přeložili do angličtiny a také ji zaslali telegraficky do Evropy, konkrétně do Paříže Edvardu Benešovi.
Prezident USA nejprve viděl v mocnářství zárodek evropské federace
Americký prezident Wilson zpočátku váhal, bourat Rakousko-Uhersko se mu úplně nechtělo, viděl je jako základ případné budoucí evropské federace. Nakonec ale svůj názor změnil a Spojené státy poté sehrály výraznou roli ve vzniku samostatného Československa v říjnu 1918, když podpořily právo rakouských národů na sebeurčení.
Washingtonské deklaraci se přičítá vliv na znění nóty, v níž Washington odmítl mírové nabídky Rakouska. Právě zde pezident USA zdůraznil, že autonomie národů ve federativním státě, tak jak ji navrhovala Vídeň, už není dostatečným podkladem pro mírová jednání.
V den publikování deklarace byla na domě obývaném Masarykem poprvé slavnostně vztyčena československá vlajka. V návaznosti na historickou vlajku Čech byla tehdy spojením dvou pruhů, bílého nad červeným.
Bezprostředním impulsem ke vzniku Československa pak byla ochota Vídně jednat o mírových podmínkách předložených Wilsonem. Mnozí Češi tento krok pochopili jako kapitulaci monarchie. V ulicích vypukly bouřlivé demonstrace, které 28. října 1918 vyvrcholily vyhlášením samostatnosti. Podstatnou roli v jejím vyjednávání sehrály i přátelské vztahy mezi Masarykem a Wilsonem.
Když Češi 28. října 1918 zaplnili náměstí, nebylo jasné, že stát bude republikou
Jak ve vysílání České televize upozornil historik Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd Vratislav Doubek, na konci války ani v prvních dnech vyhlášení samostatnosti nebylo jasné, zda nový stát bude republikou. Politickým zřízením se ale nový středoevropský stát inspiroval právě ve Spojených státech.
„Závěrečná fáze zastihuje Tomáše Garrigua Masaryka ve Spojených státech. Je příznačná pro inspirativnost americkým systémem. Samotný Masaryk dlouho nerazil tezi samostatné republiky, republikánského systému,“ řekl Doubek.
„28. října se na náměstích českých měst nevyhlašovala samostatná republika, ale samostatný stát. Nikdo si tehdy ještě nedovolí prohlásit charakter toho státu. Zahraniční odboj byl ale v tomto smyslu dál a inspirace a návaznost na americké motivy byla v tomto nezpochybnitelná,“ dodal Doubek.
