Ve švýcarské Ženevě se na začátku července 1915 odehrála klíčová událost pro vznik československého státu. Právě tam totiž Tomáš Garrigue Masaryk poprvé před mezinárodní veřejností prohlásil, že Češi usilují o to, aby se zbavili nadvlády Habsburků. Budoucí prezident k tomu využil pětisté výročí upálení mistra Jana Husa.
Boj proti Habsburkům vyhlásil Masaryk v Ženevě. Využil k tomu pětisté výročí Husova upálení
3 minuty
Události ČT: Výročí Masarykova projevu v Ženevě
Právě v metropoli náboženské reformace využil Masaryk v roce 1915 připomínku českého náboženského reformátora k tomu, aby ostře vystoupil proti Habsburkům.
„Každý Čech znalý dějin svého národa se musí rozhodnout buď pro reformaci, nebo pro protireformaci, pro ideu českou, nebo pro ideu Rakouska, orgánu evropské protireformace a reakce,“ prohlásil tehdy.
Čechy se musí starati samy o sebe. Dosažení samostatnosti jest rozhodným cílem celých Čech a všech politických stran. Je jen několik málo osobních přívrženců Rakouska. Mezi nimi není politika, který by měl nějaké jméno. Mezi Čechy a Habsburky není míru.
Za radikalizaci Čechů si podle něj mohla monarchie sama. „Jsouc složeninou z devíti malých národů, jest Rakousko docela umělým státem (…) nebylo schopno sjednotit všechny národy v silný spolek a jíti za svým vlastním cílem, pracovati pro vzrůst a rozvoj jednotlivých složek. Německo pak užívá této zdánlivé velmoci ku svým vlastním cílům (…) Rakousko-Uhersko je neschopno chránit a spravovati Čechy i ostatní národy. Vídeň naprosto zklamala … “
„Odsuzujeme násilí, nechceme a nebudeme ho užívat. Avšak proti násilí budeme se hájiti třeba železem,“ uvedl také budoucí prezident.
Zůstala jen pamětní deska
Po Reformačním sále, kde Masaryk svůj slavný projev přednesl, už nezůstala skoro žádná stopa. Na jeho místě dnes stojí jedno ze ženevských obchodních center.
Ze sálu byla zachráněna alespoň pamětní deska k pětistému výročí upálení Jana Husa. „Město po nějakých letech věnovalo tuto desku Besedě Slovan, která ji ošetřovala jako cennou relikvii,“ vysvětlil Jan Kára, velvyslanec Česka při OSN, v jehož rezidenci má dnes deska čestné místo.
Beseda Slovan existovala už v Masarykově době a právě za krajany budoucí prezident mimo jiné přijel. Masaryk bydlel v hotelu Richemond, který existuje dosud. Tehdy byl ale v porovnání s dneškem velmi skromný. Podle dnešního předsedy Besedy Slovan Jaroslava Havelky šlo o levné ubytování, „něco jako hostel.“
V době návštěvy budoucího prezidenta v Ženevě panovaly obavy o jeho bezpečnost. Před hotelem proto údajně hlídkovali Češi s pilníky.
Osudový hotel pro Sissi i Československo
Neobvyklá zbraň se jen o sedmnáct let dřív a o pár desítek metrů dál stala osudnou habsburské císařovně Alžbětě, zvané Sissi. Zabil ji italský anarchista u hotelu Beau Rivage, kde bydlela. „Vydechla naposledy ve svém apartmá v náručí mé babičky. Ta událost samozřejmě poznamenala celý svět,“ dodává majitel hotelu Jacques Mayer.
V jednom z pokojů Mayerova hotelu se 28. října 1918 sešli čeští politici z Prahy a z pařížského exilu. Ti pražští tady podepsali zápis, v kterém uznali Masarykovu exilovou vládu. Jeden z hotelových salonů proto dnes nese právě jméno prvního československého prezidenta.
