Češi budou nosit v peněžence dvacetikoruny s Masarykem, Štefánikem a Benešem

Tomáš Garrigue Masaryk, Milan Rastislav Štefánik a Edvard Beneš – to jsou nové tváře, které budou moci Češi od středy nosit v peněženkách. Česká národní banka vydá tyto mince v hodnotě 20 korun s portréty zakladatelů republiky u příležitosti 100. výročí vzniku československého státu. Mincemi lze běžně platit.

Od klasické dvacetikoruny s knížetem Václavem na koni se budou vzory roku 2018 lišit jinou rubovou stranou. Lícní strana mince s českým lvem a letopočtem se nezmění, rubová strana bude mít tři varianty a ponese portréty hlavních tvůrců československého státu – Tomáše Garrigua Masaryka, Milana Rastislava Štefánika a Edvarda Beneše.

Do oběhu se dostane 200 tisíc kusů mincí od každého motivu, celkem tedy 600 tisíc mincí emise s názvem Významné osobnosti československého státu.

Vzhledem k tomu, že se nejedná o pamětní, ale o oběžné mince, nebudou distribuovány smluvními partnery České národní banky. Možná bude pouze jejich výměna na územních pracovištích ČNB, tedy v Praze, Brně, Ostravě, Hradci Králové, Plzni, Ústí nad Labem a v Českých Budějovicích, a to během pokladních hodin. Adresy jednotlivých pracovišť a jejich otevírací doba jsou zveřejněné na internetových stránkách ČNB.

Mince s portrétem Milana Rastislava Štefánika
Zdroj: ČNB

Mincemi lze normálně platit

Mince se nedají objednat ani zaslat. Možná je pouze výměna za jiné české mince a bankovky. ČNB stanovila limit výměny na tři kusy mincí od každého vzoru na osobu, celkem tedy maximálně devět mincí v celkové hodnotě 180 korun. Mince bude možné získat v roce 2019 v běžné i špičkové kvalitě také v tradičních sadách oběžných mincí.

Mince s portrétem Edvarda Beneše
Zdroj: ČNB

Dvacetikorunové mince s portréty významných osobností československého státu, vyražené Českou mincovnou, jsou zákonnými penězi ve své nominální hodnotě, a je tak možné je používat i k platbám za zboží a služby.

Dalším významným příspěvkem ČNB k oslavám 100 let samostatného státu je vydání zlaté pamětní mince, která je k dispozici od 23. října. Její nominální hodnota je 10 tisíc korun, ale skutečná cena je zhruba trojnásobně vyšší. Prodejní cena je totiž obvykle vyšší a zohledňuje mimo jiné aktuální cenu zlata a náklady spojené s výrobou. Do běžného oběhu tak nejde. Těchto zlatých mincí bylo vyraženo 12 tisíc kusů.

2 minuty
K oslavám sta let od založení republiky vznikla i speciální pamětní mince
Zdroj: ČT24

Ve stejný den, v úterý 23. října, také vydala stříbrnou pamětní minci v nominální hodnotě deset eur a s tematikou stého výročí vzniku Československé republiky i Národní banka Slovenska. Sběratelskou minici lze zakoupit prostřednictvím smluvních partnerů NBS.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
10:26Aktualizovánopřed 17 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...