Téma Sto let od vzniku Československa strana 3 z 5

Automobil byl stále raritou a ulicemi se proháněli koně, na stěnách úřadů už ale portrét císaře Františka Josefa I. vystřídal Tomáš Garrigue Masaryk. Tvář tuzemských měst ovšem měla výraznější proměnou teprve projít – vlivem války, kvůli změnám vlastníků po Únoru a Listopadu i nesentimentálním stavebním zásahům socialismu. Jak se městská centra za sto let republiky změnila? Pohled pod vrstvu prachu zprostředkovala fotobanka Fotogen.

V dubnu 1915 psal Tomáš Garrigue Masaryk v memorandu pro britského ministra zahraničí: „Slováci jsou Čechy, přestože užívají svého nářečí jakožto spisovného jazyka.“ Obsáhl tím nejen ústřední myšlenku umělého národa, jíž zastánci budoucího československého státu ospravedlňovali jeho vznik, ale snad nevědomky také vnitřní napětí, které nový útvar po celou dobu jeho existence provázelo a nakonec vedlo k jeho rozpadu. Sám Masaryk přitom chápal „československý národ“ spíše jako národ politický než etnický.

První republika měla nakročeno k tomu, stát se idylou, ale nakonec zaškobrtla. Přispěla k tomu světová hospodářská krize, vzestup nacismu v Německu, ale možná také předčasné úmrtí vlivné stmelující osobnosti, kterou byl Antonín Švehla. Je o tom přesvědčen právník, bývalý premiér a první předseda Senátu Petr Pithart. V Interview ČT24, jehož hostem byl, také varoval před nacionalismem, který byl podle něj u kořenů všeho zlého, co stát za sto let potkalo.

Skupina českých dobrovolníků z jižní Moravy v Izraeli obnovuje Masarykův les. Vysázen byl na počest prvního československého prezidenta poblíž Nazaretu v severním Izraeli. Potomci českých Židů, kteří jeho vzniku přispěli, žijí ve zdejších kibucech dodnes.

Vznik Československa v říjnu 1918 měl dvě podoby. Jednu představovaly ulice plné slavících lidí – to je ona oficiální tvář revoluce známá z dobových fotografií. Tu druhou pak tvořilo převzetí císařských a královských úřadů, které na historických fotografiích není, ale nový stát by bez toho vzniknout nemohl. Ke zdaru této akce v pozadí významně přispěli skauti. Vytvořili náhradní poštovní síť, díky které mohly čerstvě převzaté úřady fungovat.

U příležitosti stého výročí založení Československa přijel do Prahy francouzský prezident Emmanuel Macron. Před jednáním s premiérem Andrejem Babišem (ANO) v Kramářově vile zdůraznil, že Evropa bude úspěšná jen v případě, že bude jednotná. „Chceme pokračovat v projektech, které posunou Evropu dopředu. Věřím v jednodušší, pragmatickou Evropu pro občany i firmy,“ řekl Macron. Oba politici soudí, že česko-francouzské vztahy jsou dobré.

Blahopřejný dopis k výročí sto let od vzniku samostatného Československa poslala na Pražský hrad i britská královna Alžběta II., afghánský prezident Ašraf Ghaní, italský prezident Sergio Mattarella či generální guvernér Austrálie Peter Cosgrove. Kromě přání státníci vyjádřili zájem na pokračování dobrých vztahů s Českou republikou. Hrad o tom informoval na svém webu.

Důležité výročí vzniku československého státu si připomenou také divadelní scény v regionu. Městské divadlo ve Zlíně ho oslaví inscenací Masaryk/Štefánik. Hra vznikla jako společný projekt s bratislavským Divadlem Aréna, autorem je dramatik Peter Pavlac.

Francouzský prezident Emmanuel Macron přijel u příležitosti oslav 100. výročí vzniku Československa do Bratislavy. Po jednání se svým slovenským protějškem Andrejem Kiskou připomněl, že Francie byla první zemí, která Čechům a Slovákům přiznala právo na autonomii. Slovensko se podle něj ve své novodobé historii rozhodlo být v srdci Evropy a dokázalo tím, že „evropskému dobrodružství“ věří. Andrej Kiska zdůraznil, že být pevnou částí Evropské unie je životním zájmem Slovenska.

Německá kancléřka Angela Merkelová na své páteční návštěvě Prahy vyzdvihla česko-německé vztahy. S premiérem Andrejem Babišem (ANO) se na společné tiskové konferenci shodla, že je třeba spolupracovat s africkými státy při řešení migrace. Merkelová do země přijela při příležitosti stého výročí založení Československa. O uprchlických kvótách politici nemluvili.

Jen v Praze připomene sto let od vzniku Československa množství akcí. Zájemci budou moct navštívit koncerty, výstavy, vojenskou přehlídku nebo videomapping. Oslavy v neděli vyvrcholí slavnostním ohňostrojem nad hladinou Vltavy. Víkendové akce budou provázet také dopravní uzavírky, které mimo jiné omezí i provoz Letiště Václava Havla. Metropole kvůli omezením zřídila bezplatnou infolinku.

Poslanci si v pátek připomněli 100. výročí vzniku samostatného československého státu.  Schválili deklaraci, ve které demokratický charakter státu dolní komora pokládá za základní pilíř moderní České republiky. Sněmovna také navrhla, aby toto výročí posloužilo k posílení národní hrdosti a ambicí České republiky patřit mezi nejúspěšnější země světa.

I když se hlavní akce spojené s oslavou stého výročí od založení samostatného Československa chystají na víkend, některé události je už v pátek předznamenávají. Jednak do Prahy přijíždí německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron. Rok 1918 si pak připomněli na své schůzi členové Poslanecké sněmovny.

Miliony lidí si denně pochutnávají na světlém ležáku nebo si osladí čaj kostkovým cukrem. Díky kontaktním čočkám se také mohou na svět podívat nerozmazaně, aniž by museli mít na očích brýle. V dvoudílném materiálu představujeme výrazné vynálezy, výrobky a podniky, které proslavily českou zem, respektive Československo ve světě.

Československé legie a jejich vojenské úspěchy v bolševickém Rusku výrazně přispěly k uznání samostatného Československa západními státy v roce 1918. Jedním z významných střetů legionářů s rudoarmějci byla bitva u Lipjag, po níž ztráty Rudé armády padesátkrát převyšovaly ztráty na straně legií. O historické události přišel do Událostí, komentářů pohovořit Václav Petřík, vnuk jednoho z československých generálů Karla Václava Petříka.

Nové státy vznikaly v postfeudální době v zásadě dvěma způsoby – válkou nebo revolucí. (Je snad jediná výjimka, kdy vznikly dva nové státy při posezení na zahradě vily Tugendhat.) Československu otevřelo cestu na svět obojí. Vzniklo v přímém důsledku války, ale i z vůle lidu.

Československým legionářům pomáhali při po bojích na Sibiři, dodávali jim uniformy, zbraně a léky. Řeč je o Japoncích, kteří při zrodu nového státu sehráli svou roli. Generál francouzské armády a organizátor česloslovenských legií Milan Rastislav Štefánik například 28. říjen trávil v Tokiu. Tomáš Garrigue Masaryk se tam zase před cestou do Ameriky připravoval na rozhovor s americkým prezidentem Woodrowem Wilsonem.

Sto let od vzniku Československa je spojeno s bouřlivým rozvojem vědy. Co věda změnila v českých zemích a jak se v průběhu této doby měnila? To bylo tématem pořadu Devadesátka na ČT24.

Sněmovna už poslala na Hrad dopis kvůli tomu, že prezidentská kancelář Miloše Zemana nepozvala na státní svátek 28. října na hradní ceremoniál některé poslance. Potvrdil to předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO). V dopise žádá o zjednání nápravy. Podle dostupných informací pozvánku nedostali tři poslanci z dvou set.

Říp, Sněžka nebo Králický Sněžník jsou krajinné symboly vlasti – dnes tak jako před sto lety, kdy vzniklo Československo. Kdo by se přenesl v čase, poznal by je, za sto let se téměř nezměnily. Ale krajina pod nimi je po sto letech k nepoznání. Ne všechny změny byly ovšem k dobrému, ostatně i požadavek poslední doby na zadržení vody ve vysychající krajině bude leckde znamenat odbourání toho, co československé a české století přineslo.

Už v sobotu se po sedmi letech slavnostně otevře Národní muzeum včetně jeho pantheonu. V překladu to znamená chrám, kde se uctívala božstva. V Národním muzeu se jedná o nejslavnější prostor v centrální části objektu, ve kterém je pětapadesát soch a bust významných českých osobností. Téměř po sto letech se přitom do pantheonu vrací i podobizna rakousko-uherského císaře Františka Josefa I. a jeho ženy Alžběty.

Sté výročí vzniku Československa si připomněli i ústavní soudci. K slavnostnímu shromáždění ve zrekonstruovaném sněmovním sále se sešli ti nynější i bývalí členové Ústavního soudu, ale i politici a další hosté. Předseda soudu Pavel Rychetský ve svém projevu hovořil o civilizační krizi a kritizoval, že se lidé vzdávají svých morálních hodnot.

Národní galerie v Praze (NGP) zahájila podzimní sezonu a ve Veletržním paláci nabízí několik nových výstavních projektů najednou. Tím hlavním je výstava První republika, která ukazuje umělecký svět dvou dekád mladého Československa. Její součástí je i jedinečná sbírka francouzského umění s díly Paula Gauguina, Vincenta van Gogha nebo Pabla Picassa.

Americký prezident Donald Trump v dopise prezidentu Miloši Zemanovi pogratuloval ke 100. výročí vzniku Československa. Spojené státy jsou podle Trumpa hrdé na roli, kterou sehrály při vzniku ČSR. Šéf Bílého domu napsal, že posilování společného západního pouta je v tento historický okamžik důležitější než kdy jindy. Připomněl úmrtí českých vojáků v Afghánistánu a Zemanovu podporu této misi.