Francouzský prezident Emmanuel Macron přijel u příležitosti oslav 100. výročí vzniku Československa do Bratislavy. Po jednání se svým slovenským protějškem Andrejem Kiskou připomněl, že Francie byla první zemí, která Čechům a Slovákům přiznala právo na autonomii. Slovensko se podle něj ve své novodobé historii rozhodlo být v srdci Evropy a dokázalo tím, že „evropskému dobrodružství“ věří. Andrej Kiska zdůraznil, že být pevnou částí Evropské unie je životním zájmem Slovenska.
Sdílíme vizi, že Evropa bude sjednocená, řekl Macron v Bratislavě
Slovenský prezident uvítal, že Bratislava je prvním městem ve střední Evropě, které Emmanuel Macron ve funkci navštívil. Společnému jednání podle očekávání dominovalo téma Evropské unie, její problémy a vývoj do budoucna. Právě Macron se ohledně budoucí podoby EU silně angažuje. „Je silný, má silnou vizi o tom, jak má EU vypadat. Je lídrem v EU, pojmenovává problémy přímo a navrhuje řešení,“ pochválil Kiska svého francouzského partnera.
Macron připomněl společnou minulost a roli Francie při vzniku Československa. Společnou cestu a vize Paříže a Bratislavy vidí i dnes. „Na rozpor mezi Východem a Západem nevěřím. Nevěřím, že existuje rozpor mezi starými a novými zeměmi v EU. Je to otázka osobního zapojení. Evropa neznamená pouze zeměpis a historii, ale také ambici a vůli. V tomto ohledu je Slovenská republika skvělým případem. Rozhodli jste se být v srdci evropského dobrodružství. To znamená, že tomu věříte,“ řekl s odkazem na zapojení Slovenska do eurozóny nebo schengenského prostoru.
Kiska: Být v EU je pro nás životně důležité
Ukotvení Slovenska v rámci pevné Evropské unie je podle Kisky pro jeho zemi životně důležité. „Největší světové velmoci by nás rády viděly rozdělené do národních egoistických států. Ale to je to, co my dva jako budoucnost Evropy určitě nevidíme,“ zdůraznil slovenský prezident a dodal, že je mu velmi líto, když v některých členských zemích EU vidí plakáty proti Bruselu. Cestou, jak občany Evropy přesvědčit o společné myšlence, by podle něj mohly být častější návštěvy představitelů EU v členských zemích.
Kiska také kritizoval rozšíření plynovodu Nord Stream z Ruska do Německa po dně Baltského moře, který podle něj umožní Rusku při dodávkách zemního plynu do Evropy obcházet Ukrajinu.
Oba státníci na tiskové konferenci zmínili také vznik Československa a jednoho z jeho zakladatelů Milana Rastislava Štefánika, který před založením ČSR působil i ve Francii. „Generál Štefánik pracoval ve prospěch Francie, ale je to obrovská slovenská osobnost,“ řekl Macron.
Macron varoval před únavou Evropanů
Po jednání s prezidentem Kiskou se Macron setkal s premiérem Peterem Pellegrinim, i jejich diskuse se týkala zejména Evropské unie. Předseda slovenské vlády ujistil, že jeho země chce být při všech krocích směřujících k posílení EU a chce být pro Unii zodpovědným partnerem.
„V Evropě existují dvě hrozby. Rozdělení a jakási únava. Společná práce ukazuje, že rozdělení jsme schopni překonat. Velkou hrozbou je únava, když si občané zvyknou, že projekt Evropy je samozřejmostí a že mír tu máme odedávna,“ řekl Macron po jednání s Pellegrinim. Dodal, že Evropu také rozdělují nacionalisté.
Při debatě s veřejností v Bratislavě pak burcoval, že je třeba nepřenechávat prostor demagogům, populistům a nacionalistům, nepřátelům Evropy, kteří chtějí Evropskou unii rozložit a evropský projekt zabít. „Maďarsko a Polsko jsou součástí symptomů krize demokracie,“ soudí Macron. Tato krize podle něj tkví i v nedostatečné efektivnosti při smazávání rozdílů uvnitř EU i v přenechávání prostoru „šíleným demagogům“.
V podvečer se francouzský prezident přesunul do České republiky. V Praze jej čeká schůzka s prezidentem Milošem Zemanem a premiérem Andrejem Babišem.
Le Figaro: Zarazí Macron klín mezi členy Visegrádu?
I když jsou oficiálním důvodem cesty Macrona do Prahy a Bratislavy oslavy vzniku Československa, podle deníku Le Figaro francouzský prezident přijíždí hlavně s cílem rozštěpit „nacionalisty“ východní Evropy.
Macronovi podle Le Figaro jde hlavně o obnovu vztahů v oblasti, kde francouzský hlas v minulých měsících ztratil vliv. Návštěva Maďarska premiéra Viktora Orbána ani Polska ovládaného konzervativci pro Macrona, který nevynechá příležitost kritizovat tyto země za populismus a porušování lidských práv, nepřipadá v úvahu.
Slovensko a Česko jsou podle francouzského deníku v očích prezidenta Macrona něco jiného. Nejsou tak kontroverzní, byť patří stejně jako Polsko a Maďarsko do Visegrádské čtyřky vyznačující se tvrdým postojem vůči rozdělování uprchlíků podle kvót i proti změně principu udělování azylu. „Obě tyto země chtějí zůstat v srdci Evropy. Není správné hovořit o rozštěpení mezi východem a západem Evropy, zastánci Evropy jsou všude,“ soudí podle Le Figaro Elysejský palác.
„Bude se Macron snažit vrazit klín mezi členy visegrádské skupiny namlouváním si jedněch a stigmatizací druhých?“ táže se deník. Upozorňuje, že polarizační strategie v podobě stavění reformátorů a euroskeptiků proti sobě má svá rizika v době, kdy migrační otázka hýbe tábory populistů jak na západě, tak na východě.