Před sto lety, v říjnu 1918, navázala Velká Británie diplomatické styky s Československem. Přitom až do léta téhož roku Londýn o podpoře rozbití Rakouska-Uherska po první světové válce neuvažoval. Důležitou roli ve změně postoje sehrál Tomáš Garrigue Masaryk. Ještě za války odešel do exilu v Anglii a odtamtud řídil politické i legionářské snahy o vytvoření nezávislého státu.
„Kromě Francie musíte získat i Anglii,“ úkoloval Masaryk ministry. Britská podpora pro něj byla klíčová
Události ČT: Velká Británie a vznik Československa (zdroj: ČT24)
V roce 1916 prošla Londýnem demonstrace odsuzující, že německá ponorka rok předtím potopila zaoceánský parník Lusitania. V průvodu byli i Češi v krojích, kteří na transparentu žádali rozbití Rakouska-Uherska.
Britové měli Čechy v oblibě, protože jim pomáhali ve špionáži, válečné propagandě a někteří i v zákopech první světové války. „První demonstrace ve prospěch české věci se v Londýně v Hyde Parku uskutečnila už začátkem srpna 1914,“ podotýká Jindřich Dejmek z Historického ústavu Akademie věd ČR.
V Londýně totiž už v té době založili krajané český národní výbor. Britská politika se ale začala případnou rekonstrukcí střední Evropy systematičtěji zabývat teprve v letech 1917 a 1918.
„Teprve poté, co i britští politikové, stejně jako předtím Francouzi, seznali, že není možné rozbít rakousko-německé spojenectví, teprve tehdy přistoupili na myšlenku, že namísto habsburské monarchie může vzniknout pás národních států, které se změní ve spojence Dohody,“ dodává Dejmek.
I když oproti Francii a Švýcarsku žila před sto lety v Británii jen malá komunita asi tisícovky Čechů, Londýn byl důležitý. Ještě v roce 1915 se odtamtud vládlo impériu, nad kterým slunce nezapadá.
Tomáš Garrigue Masaryk získal v Británii vlivné spojence v tisku i politice, Rakousko ho mezitím odsoudilo k trestu smrti za velezradu. „On věděl, že jeho děti půjdou do vězení a že to nebude legrace. Přesto, protože věřil určité pravdě, tak za tím šel,“ říká Masarykova pravnučka Charlotta Kotíková.
GALERIE
Stopy Čechů v Londýně
Masarykova stopa: škola slovanských studií
Hlavně díky Masarykovi existuje na University of London Škola slovanských a východoevropských studií. Dodnes tam v knihovně studenti chodí kolem jeho busty a dostávají Masarykovo stipendium.
„Datujeme historii naší školy od první přednášky, kterou tu pronesl v roce 1915. Dál uznáváme jeho přínos. Ve čtvrtém patře po něm máme pojmenovanou místnost,“ dodává šéf školy Thomas Lorman.
Prezident Masaryk před sto lety při vytváření zahraniční politiky zdůrazňoval, jak velkou věcí podle jeho slov bylo, že ,monarchistická Británie' uznala československou republiku. Ministrům dával za úkol, že kromě Francie musí získat i Anglii.
„Masaryk od začátku spojil myšlenku demokratizace středovýchodní Evropy a vznik národních států s myšlenkou celkové demokratizace Evropy, která se měla opírat o velké západní demokracie. V tom smyslu se mu samozřejmě jako dva přední garanti nového řádu prosazovaného světovou válkou jevily francouzská třetí republika a Velká Británie,“ vysvětluje historik Dejmek.
„Měl morální autoritu, mluvil perfektní angličtinou. Byl obdivovaný za to, jak kritizoval extrémy nacionalismu ve střední Evropě,“ dodává k osobnosti Masaryka Lorman.
Jak vážně bral Masaryk roli Británie pro vznik Československa, dokládá i fakt, že od roku 1925 byl třináct let velvyslancem v Londýně prezidentův syn Jan Masaryk.
Historik Dejmek: Britská publicistika se o českou otázku zajímala už před válkou (zdroj: ČT24)