Tatíček pláče nad tím, kam to jeho děti dotáhly, vysvětluje graffiti s Masarykem jeho autor

Streetartový umělec, který si říká ChemiS, namaloval na zeď kotelny vysokoškolských kolejí v Olomouci velký portrét Tomáše Garrigua Masaryka. Zachycuje prvního československého prezidenta, jak pláče. Emoce vzbudilo i dílo samotné. „Proto jsem to dělal, chtěl jsem sdělit svůj názor,“ říká autor graffiti.

Graffiti vzniklo u příležitosti olomouckého Street art Festivalu. Téma pro své dílo ChemiS zvolil v souvislosti s nadcházejících stým výročím vzniku Československa. Obává se, že potřebná sebereflexe, která by k takovému výročí měla patřit, je v porovnání s oslavami na vedlejší koleji.

Masaryk, přestože – zdůrazňuje – nebyl dokonalý, je pro tohoto umělce symbolem hodnot, které se v současné společnosti vytrácí. Proto si vybral právě jeho portrét, o interpretaci Masarykovy osobnosti mu prý nešlo.

„Pro mě a myslím, že i pro většinu lidí Masaryk symbolizuje velmi kladné hodnoty, jako je demokracie, upřímnost, pravda, koneckonců má na prezidentské standardě ‚pravda vítězí‘. Přisuzujeme mu roli člověka morálního a důvěryhodného a tyto hodnoty v současném světě nenacházím. Položil jsem si otázku, jak by vlastně tento člověk s morálními hodnotami pohlížel na současnou společnost, která mu říká ‚tatíček‘. Tedy pokud bychom my byli jeho synové a dcery,  jak by pohlížel na naši výchovu, na to, kam jsme to vlastně dotáhli,“ ptá se ChemiS.  

Ohlas svou tvorbou vzbudil už před třemi lety. Výtvarník, který má po rodičích kazašské kořeny, na zeď v centru Prahy vytvořil graffiti k uctění obětí teroristických útoků v Paříži. Zobrazovalo tři osoby, z nichž jednou byla žena v šátku, s hlavami skloněnými k modlitbě. ChemiS dílo doprovodil komentářem upozorňujícím, že nelze všechny muslimy odsuzovat kvůli činům několika fanatiků a také kritizoval údajnou xenofobii v české společnosti. 

Graffiti umělce s pseudonymem ChemiS k teroristickým útokům v Paříži
Zdroj: ČTK/Roman Vondrouš

„Můj komentář, zvláště v bulváru, byl špatně interpretován, a mělo to negativní dopad,“ uvádí k tehdejším reakcím umělec. „Extremismus stále narůstá. Bylo to v době, kdy migrace byla každodenním tématem, kdy byla hrozba teroristických útoků, a já jsem chtěl předat svůj názor těm, kteří to vše na sociálních sítích komentují nenávistně,“ vysvětlil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
18. 5. 2026

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026
Načítání...