Tatíček pláče nad tím, kam to jeho děti dotáhly, vysvětluje graffiti s Masarykem jeho autor

Streetartový umělec, který si říká ChemiS, namaloval na zeď kotelny vysokoškolských kolejí v Olomouci velký portrét Tomáše Garrigua Masaryka. Zachycuje prvního československého prezidenta, jak pláče. Emoce vzbudilo i dílo samotné. „Proto jsem to dělal, chtěl jsem sdělit svůj názor,“ říká autor graffiti.

Graffiti vzniklo u příležitosti olomouckého Street art Festivalu. Téma pro své dílo ChemiS zvolil v souvislosti s nadcházejících stým výročím vzniku Československa. Obává se, že potřebná sebereflexe, která by k takovému výročí měla patřit, je v porovnání s oslavami na vedlejší koleji.

Masaryk, přestože – zdůrazňuje – nebyl dokonalý, je pro tohoto umělce symbolem hodnot, které se v současné společnosti vytrácí. Proto si vybral právě jeho portrét, o interpretaci Masarykovy osobnosti mu prý nešlo.

„Pro mě a myslím, že i pro většinu lidí Masaryk symbolizuje velmi kladné hodnoty, jako je demokracie, upřímnost, pravda, koneckonců má na prezidentské standardě ‚pravda vítězí‘. Přisuzujeme mu roli člověka morálního a důvěryhodného a tyto hodnoty v současném světě nenacházím. Položil jsem si otázku, jak by vlastně tento člověk s morálními hodnotami pohlížel na současnou společnost, která mu říká ‚tatíček‘. Tedy pokud bychom my byli jeho synové a dcery,  jak by pohlížel na naši výchovu, na to, kam jsme to vlastně dotáhli,“ ptá se ChemiS.  

Ohlas svou tvorbou vzbudil už před třemi lety. Výtvarník, který má po rodičích kazašské kořeny, na zeď v centru Prahy vytvořil graffiti k uctění obětí teroristických útoků v Paříži. Zobrazovalo tři osoby, z nichž jednou byla žena v šátku, s hlavami skloněnými k modlitbě. ChemiS dílo doprovodil komentářem upozorňujícím, že nelze všechny muslimy odsuzovat kvůli činům několika fanatiků a také kritizoval údajnou xenofobii v české společnosti. 

Graffiti umělce s pseudonymem ChemiS k teroristickým útokům v Paříži
Zdroj: ČTK/Roman Vondrouš

„Můj komentář, zvláště v bulváru, byl špatně interpretován, a mělo to negativní dopad,“ uvádí k tehdejším reakcím umělec. „Extremismus stále narůstá. Bylo to v době, kdy migrace byla každodenním tématem, kdy byla hrozba teroristických útoků, a já jsem chtěl předat svůj názor těm, kteří to vše na sociálních sítích komentují nenávistně,“ vysvětlil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 22 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
včera v 12:47

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026
Načítání...