TGM

V historii už potřetí byl v Slavětíně nad Ohří odhalen památník Tomáše Garrigua Masaryka. První byl zničen během druhé světové války, ten druhý po únoru 1948 tehdejším vedením obce. O obnovení pomníku se zasloužili především manželé Staňkovi, kteří za tímto účelem uspořádali sbírku mezi místními příznivci Občanského fóra.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Slovinský architekt Josip (Jože) Plečnik se narodil 23. ledna 1872 v Lublani. Provinční město však mladému talentovanému umělci brzy přestalo stačit. Zkušenosti sbíral ve Vídni, poté se vrátil do Lublaně, kde se stal profesorem architektury. Na počátku dvacátých let 20. století ho prezident Tomáš Garrigue Masaryk jmenoval architektem Pražského hradu. V sídle českých králů a představitelů státu Plečnik významně přetvářel interiéry Nového královského paláce i hradní nádvoří a zahrady. Je podepsán také pod monumentálním kostelem Nejsvětějšího Srdce Páně na pražských Vinohradech. O Plečnikově působení v Praze jsme mluvili s historikem architektury Zdeňkem Lukešem.

Svoboda není zadarmo, připomínají objekty a místa, které by se měly letos stát národními kulturními památkami. Ministerstvo kultury se při výběru soustředí na určité téma. Po loňských sakrálních stavbách tak letos vybíralo pod vlivem blížícího se výročí sametové revoluce. Podle informací Lidových novin navrhlo sedm míst spojených s bojem Čechů za svobodu a demokracii, blíže je představuje následující fotogalerie. Návrh ještě musí projednat vláda.

Lidé v Česku si váží především Tomáše Garrigua Masaryka a Václava Havla. Mnozí také berou současnost jako návrat k tomu dobrému z období první republiky. Zároveň v zemi panuje negativní a často mylné hodnocení sebe sama. Ukázal to průzkum společnosti Median pro Českou televizi.

Streetartový umělec, který si říká ChemiS, namaloval na zeď kotelny vysokoškolských kolejí v Olomouci velký portrét Tomáše Garrigua Masaryka. Zachycuje prvního československého prezidenta, jak pláče. Emoce vzbudilo i dílo samotné. „Proto jsem to dělal, chtěl jsem sdělit svůj názor,“ říká autor graffiti.

Hovory s TGM vedl na přelomu dvacátých a třicátých let minulého století Karel Čapek. Od 18. října knižně publikované rozhovory v tuzemským kinech „převypravuje“ stejnojmenný film. Neortodoxní přístup scenáristy a historika Pavla Kosatíka k tatíčkovi národa ukazuje skutečnosti, které v Čapkově díle nejsou dohledatelné. Snímek debutujícího režiséra Jakuba Červenky je z tohoto pohledu jistě přínosný, historiografická fakta ale přibližuje příliš mechanicky.