Lidé v Česku si váží především Tomáše Garrigua Masaryka a Václava Havla. Mnozí také berou současnost jako návrat k tomu dobrému z období první republiky. Zároveň v zemi panuje negativní a často mylné hodnocení sebe sama. Ukázal to průzkum společnosti Median pro Českou televizi.
První republika je většinou Čechů hodnocena jako dobré období dějin. „Když hodnotí dobře první republiku, tak často hodnotí dobře i současnost,“ upozornil sociolog Daniel Prokop. Z průzkumu vyčetl existenci mýtu o návratu k pozitivní historii. Ten sdílejí hlavně vzdělanější a bohatší respondenti.
První republika je podle Prokopa dobře hodnocena politicky, ovšem jen 55 % lidí si myslí, že se tehdy dobře žilo lidem, jako jsou oni. To ukazuje, že se meziválečná doba stala spíše přijímaným symbolem dobrého vývoje, při podrobnějším pohledu se však pohled stává kritičtějším.
Naopak v hodnocení období druhé světové války panuje všeobecné přesvědčení, že to byla doba zlá. „V 50. letech už tolik ne. Tam je asi čtvrtina lidí starších 70 let, která to období hodnotí pozitivně,“ dodal Prokop. Vysvětlil, že voliči KSČM jsou v pohledu na dobu stalinistické diktatury rozděleni asi napůl.
Zajímavé je zjištění, že nejlépe dané období hodnotí vždy ta skupina, která v něm byla na počátku produktivního věku. „Je vidět, že už je to mytologie,“ komentoval výsledky průzkumu Prokop.
Masaryk a Havel dokázali sjednocovat
Z hlav států mají Češi nejraději dvě. „Konsenzuální prezidenti jako Masaryk a Havel jsou hodnoceni výrazně lépe,“ shrnul pohled respondentů Prokop. „Dnešní prezidenti hodně polarizují,“ srovnal a dodal, že hodnocení postav Edvarda Beneše nebo Alexandra Dubčeka je dost ambivalentní.
„V pozitivním hodnocení Masaryka se často objevuje, že byl blízko lidem,“ doplnil Prokop. Upozornil také, že svou roli v hodnocení osobností hraje časový odstup: „Časem ta polarizace klesne a naroste neutrální hodnocení.“
Nemáme se rádi
„My jsme podle psychologických průzkumů specifičtí tím, že si o sobě vyprávíme příběhy, které jsou negativní,“ upozornil Prokop a dodal: „Když Češi hodnotí své vlastnosti, tak jsou negativnější, než když nás hodnotí sousedé.“
Češi se také v představách o sobě leckdy mýlí. Z průzkumů vyplývá, že se například považujeme za rovnostářské. Zároveň však Češi podporují progresivní daň výrazně méně, než průměrný Evropan.
Rozšířená je také představa věčně si stěžujících lidí. Ovšem procento Čechů, které si skutečně stěžuje, odpovídá objektivní chudobě a nevymyká se evropskému průměru. „Je to příběh, který nás pomáhá politicky profilovat, ale neodpovídá realitě,“ upozornil Prokop.
