Pod názvem „Krev legionáře“ vznikla v Česku internetová databáze fotografií příslušníků československých legií z první světové války. Po více než století se tak lze podívat do tváře už více než třinácti tisícům legionářů, kteří bojovali za nezávislost státu. Databáze fotografií je přístupná na stránkách Československé obce legionářské.
O fotografii je v současnosti doplněný například záznam ošetřovatelky ruských legií Věry Gatti nebo pěšáka z prvního československého pluku ve Francii Václava Novotného, u většiny jmen na seznamu legionářů jsou ale stále jenom černé siluety. Fotografii se jmenovkou má zatím pouze 10 procent příslušníků československých legií. Každý rok jich teď přibude zhruba tisícovka.
„V současné době žije v České republice zhruba milion lidí, kteří měli za svého předka legionáře. Několikrát do týdne nám přes ten formulář přijdou nové a nové fotografie. To znamená, že ten projekt je živý a lidé mají zájem hledat své kořeny,“ říká autor projektu Krev legionáře Jiří Charfreitag.
Uchovat legionáře v paměti
Charfreitag začal na tomto projektu pracovat už před deseti lety a má k němu osobní vztah. Jeho praděda Vratislav Charfreitag byl taky československý legionář.
Během první světové války měli Čechoslováci vlastní jednotky ve Francii, v Rusku a v Itálii. V nich bojovalo 100 tisíc lidí. Další desetitisíce československých dobrovolníků bojovaly v srbské, britské, kanadské a americké armádě.
„Náš úkol je uchovat historickou paměť legií, druhého odboje i současných vojáků, kteří bojují v zahraničních misích, tedy pokračujeme s tím, co naši předkové před více než 100 lety začali,“ vysvětlil Miloš Borovička z Československé obce legionářské.
Pokud rakouská armáda zajala československé legionáře, byli okamžitě za vlastizradu odsouzeni k trestu smrti a většinou pověšeni. Na italské a ruské frontě tak zahynula zhruba stovka Čechoslováků.
