Téměř sto lidí se vydalo na vzpomínkovou pouť po stopách československých legionářů. Její účastníci v následujících dnech navštíví významná místa spojená s dobrovolníky, kteří v Rusku před sto lety bojovali. Už v pátek navštívili město Samara, kde se dodnes kvůli postoji tamních úřadů nepodařilo postavit pomník, na kterém se přitom už před lety Česko s Ruskem dohodly.
V Samaře začala pouť po stopách československých legionářů, Rusové pomník i nadále odmítají
Události ČT: Legionáři v Samaře (zdroj: ČT24)
Pouť začala ve městě, kde se na legionáře místní dívají jako na nepřátele. Během ruské občanské války, která vypukla těsně po říjnové revoluci v roce 1917, byla Samara centrem protibolševických sil. Významnou roli přitom v bojích proti ruským komunistům sehráli právě českoslovenští legionáři.
Česko už dlouhodobě usiluje o postavení pomníku blízko místa, kde byl před sto lety společný hrob těchto československých vojáků. Když se o záměru postavit v Samaře památník dozvěděli místní, protestovali a jejich nesouhlasný názor přetrval až do současnosti.
Podle posledního návrhu měl pomník stát před místním evangelickým luteránským kostelem svatého Jiří. Tam ale vznikl plot a památník se tak před kostel nevejde. Samarské úřady navíc během páteční události nikdo nezastupoval.
„Není lepší postavit pomník padlým na hřbitově, kde by měl být a kde jsou si všichni rovni, a ne na hlavní ulici města?“ domnívá se dokumentarista Oleg Raškin. Někteří Rusové jsou vůči plánu na stavbu pomníku československým legionářům ještě odmítavější. „Vy taky nebudete stavět pomníky našim chlapcům, kteří v době pražského jara přišli do Prahy a zavedli ústavní pořádek, jak se tehdy říkalo,“ řekl aktivista Sergej Bobrov.
Řada obyvatel Samary považuje legionáře za vrahy
Mnoho obyvatel Samary se nedívá na československé legionáře jako na hrdiny a považuje je za nepřátele. „Celá řada lidí je tady má za vrahy, přitom místa, kde působily československé legie, byla v té krvavé občanské válce místy, kam se stahovalo ruské obyvatelstvo právě pod ochranu Čechoslováků, “ poukázal vojenský historik Eduard Stehlík.
Stavbu pomníku považují za výsměch obětem občanské války předeším samarští komunisté. Historiky a zastupitele, kteří projekt pomníku legionářům hájí, označují za přisluhovače fašistů.
Péče o památníky československých legionářů v Rusku dlouhodobě naráží na řadu problémů. Ty měla vyřešit mezivládní dohoda o vzájemné péči o válečné hroby mezi Ruskem a Českem, kterou státy podepsaly v září 2010.
Jejím cílem bylo zajistit dostatečný přísun financí na opravy a údržbu pietních míst. Česká strana si stěžovala na neuspokojivý stav péče o válečné hroby legionářů, za hlavní problém čeští vojenští historici už v roce 2010 považovali právě Samaru.
V Samaře padlo víc než padesát legionářů
Čeští legionáři, pro které se ještě dnes v Rusku používá dobové označení „běločeši“, porazili v červnu 1918 u Samary přesilu rudoarmějců a ovládli město.
V bojích o přístupy k Samaře zahynulo 53 legionářů, ruské ztráty byly mnohonásobně vyšší. Podél transsibiřské magistrály tehdy bojovalo několik desítek tisíc Čechoslováků, kteří na konci první světové války v bolševickém Rusku ovládli obrovské území od Povolží až po jihosibiřský Irkutsk.