Tomáš Baťa vyvolal svojí prodejní akci „Baťa drtí drahotu“ první nákupní horečku v Československu. Od 1. září 1922 snížil cenu svých bot o padesát procent. Riskantní krok, jemuž se ostatní obchodníci zpočátku smáli, zlínskému obuvníkovi vyšel. Firma Baťa díky němu přežila krizové období a stala se jedničkou na trhu, které ostatní obuvnické firmy nedokázaly konkurovat.
Před sto lety začala prodejní akce „Baťa drtí drahotu“. Vyvolala první nákupní horečku v Československu
Hospodářská situace v Československu na začátku dvacátých let minulého století nebyla jednoduchá. Ekonomiku, již tak vyčerpanou nedávno skončenou světovou válkou a měnovou reformou, v roce 1922 zasáhl důsledek politiky ministra financí Aloise Rašína. Ten chtěl za každou cenu posílit nedávno vzniklou korunu vůči ostatním světovým měnám. To způsobilo nebývalou deflaci, kvůli které zahraničí nechtělo „drahé“ československé výrobky kupovat.
„Zboží československých podniků bylo kvůli vysokému kurzu koruny prakticky neprodejné. V celém státě nastala nová hospodářská krize. Mnohým firmám zamrzly finanční prostředky v zásobách a v rozpracované výrobě,“ říká proděkan Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Marek Tomaštík, který se zaměřuje na dějiny Baťových závodů.
Řada továren se zavírala a nezaměstnaných přibývalo. Podnikatelé odmítali zlevňovat, dokud dělníci nebudou souhlasit se snížením platů. Ti to ale odmítali, dokud v obchodech nezlevní potraviny. Spolu s ostatními se v problémech ocitl také Tomáš Baťa. Sklady plné vyrobených bot se jeho obuvnické firmě nepodařilo vyprázdnit ani dvojím snížením cen na podzim 1921 a na jaře 1922, a bylo třeba je začít prodávat.
„Abychom napomáhali překonat rychle velkou hospodářskou krizi, která nás zachvátí následkem rozdílu nákupní síly naší koruny za hranicemi a v zemi, snížili jsme ceny obuvi od 1. září 1922 ve všech našich prodejnách průměrně na polovinu,“ oznámil vedení firmy a zaměstnancům náhle Tomáš Baťa. Zároveň všem snížil platy o čtyřicet procent. Jako náhradu jim ale v závodním obchodě zaručil dodávat všechny potraviny a životní potřeby za poloviční ceny.
Ostatní průmyslníci nebrali Baťu vážně
Baťu napadla slevová kampaň při cestě do Prahy na schůzi československých průmyslníků, kteří se snažili najít způsob, jak se vyrovnat s Rašínovou měnovou politikou.
Když Baťa svůj návrh předložil, ostatní podnikatelé se mu téměř vysmáli. Ředitel Vítkovických železáren Adolf Sonnenschein nad Baťou mávl rukou s otázkou: „Kdo je ten blázen?“ A divil se, proč je majitel obuvnické firmy zároveň i hokynář, který prodává svým zaměstnancům potraviny.
Tomáš Baťa se ale nenechal odradit a vyrazil přímo za ministrem financí Rašínem. Když si potvrdil, že vláda ze své politiky neustoupí, rozhodl se razantní krok uskutečnit a ještě ten den poslal instrukce do svých zlínských továren. Bylo rozhodnuto, že kampaň doprovodí úderný inzerát a kresba sevřené pěsti, která dopadá na slovo „drahota“. Baťa se tímto krokem dostal do povědomí obyčejných lidí a vznikl později legendární slogan „Baťa drtí drahotu“.
Rekordní úspěch
Před prodejnami Baťa se 1. září 1922 vytvořily dlouhé fronty. Lidé měli strach, že výhodná nabídka dlouho nevydrží a Baťa opět zdraží. Mnoho z nich proto koupilo hned několik párů bot. Nákupní horečka sílila a kampaň měla nebývalý úspěch. Jen za první den akce se prodalo přes 99 tisíc párů obuvi za 8,1 milionu československých korun. „Sklady se vyprázdnily, začala pracovat výroba. Firma inkasovala deflací zhodnocené peníze, které investovala do výroby a nových forem prodeje,“ dodává Tomaštík.
Baťa nakonec dosáhl výprodeje většiny skladových zásob, a rozhýbal tak již delší dobu ustrnulý trh. Tržby, které za vyprodané zboží inkasoval, opětovně zvedly výrobu i počet pracovních míst. Zároveň se zbavil konkurence, která se cenami nemohla Baťovi rovnat. Firma díky úspěšné kampani také vyrovnala všechny své dluhy bankám a jako jediná v Československu se stala nezávislou na bankovním kapitálu.
Díky této prodejní kampani se stal Baťa všeobecně oblíbenou a respektovanou osobností. O rok později se rozhodl kandidovat v obecních volbách. Pod heslem „Chci pracovat pro všechny. Bojovat proti bídě“ je s přehledem vyhrál. Starostou Zlína byl pak až do své předčasné smrti v červenci 1932.
Nebyla to jediná úspěšná akce, kterou Tomáš Baťa změnil dobový trh. Pod sloganem „Na každou bankovku a minci vám vrátíme“ vytvořil ceny snížené o nejmenší nominální jednotku, tedy o haléř, korunu nebo deset korun. Například místo 100 korun tak za boty zákazníci zaplatili „jen“ 99,90.
Finanční ztráta byla minimální, ale prodej výrazně stoupl a kupujícího navíc hřál pocit, že něco málo ušetřil. Pro jejich úspěch se takzvané „Baťovy ceny“ používají v obchodech dodnes.
