Hrou Václava Havla si 100. výročí vzniku Československa připomínají studenti ze dvaadvaceti škol po celé zemi. Ti nejlepší uvedou inscenaci Zítra to spustíme na konci listopadu v pražském Divadle v Dlouhé. Příběh o vzniku republiky se poprvé představil už v roce 1988, tedy v době, kdy autor patřil mezi zakázané.
„Zítra to spustíme.“ Studenti si připomínají sto let republiky hrou Václava Havla
Hra Václava Havla připomíná výročí republiky (zdroj: ČT24)
V noci z 27. na 28. října 1918 připravoval Alois Rašín vyhlášení samostatného státu. Co přesně se v jeho bytě tehdy dělo, historici nevědí dodnes. Svou představu o tom měl Václav Havel. A promítl ji ve hře Zítra to spustíme.
„Chtěl to napsat tím příjemnějším způsobem, aby to nebylo těžké divadlo, aby to bylo takové, že si člověk řekne: vždyť to by se mohlo stát i v mém obýváku,“ vnímá hru režisér z Gymnázia Arabská v Praze Jakub Šenkeřík.
Do bytu manželů Rašínových pozvali herci brněnského Hadivadla a Na provázku diváky poprvé v době oslav sedmdesátého výročí vzniku Československa. Hru se tehdy podařilo prosadit i proto, že se jméno autora podařilo zatajit. O tom, že text napsal Václav Havel, věděl jenom Petr Oslzlý, který s ním inscenaci od začátku připravoval.
„Komunikace mezi mnou jako dramaturgem a jím jako autorem byly tajné. Zčásti se odehrávaly v Praze v hotelu Ostaš, kde byla taková noční recepce a kde jsme měli zajištěno, že nejsme pod policejním dozorem,“ vzpomíná Oslzlý na situaci konce osmdesátých let.
Premiéru ale Václav Havel neviděl. Těsně před ní ho v hotelu Paříž zatkla státní bezpečnost. Jen o pár dní později následoval i zákaz hry. Znovu ji Husa na provázku a Hadivadlo uvedly až v roce 1989.
V pražském klubu Na Chmelnici hrály oba soubory inscenaci Zítra to spustíme v témže roce i 17. listopadu. Následující den pak samy spustily stávku divadel. Už za přítomnosti autora pak hru předvedli ještě o rok později, symbolicky při přejmenovávání tehdejšího Engelsova nábřeží na Rašínovo.
„Mně jako občanovi není jedno, zda bydlím na nábřeží poměrně bezvýznamného filozofa minulého století Friedricha Engelse, nebo na nábřeží Aloise Rašína, který se zasloužil o tento stát,“ řekl tehdy Havel. Jako jednoho ze zakladatelů samostatného demokratického státu vnímají Aloise Rašína i dnešní studenti. Stejně jako Václava Havla.