Prezident se ve vánočním poselství vyslovil pro povinné očkování proti covidu-19

Nahrávám video

Prezident Miloš Zeman ze zámku v Lánech přednesl své tradiční vánoční poselství. Připomněl, že minulý rok nepoznamenala jen pandemie covidu-19, v projevu se věnoval stažení vojsk NATO z Afghánistánu nebo klimatické dohodě Green Deal. Prezident se vyslovil například pro povinné očkování nebo zrušení daňových výjimek. Projev stejně jako v minulých letech natočila televize Nova, od 13:00 ho ale vysílala i další média.

V uplynulém roce podle prezidenta došlo ke zhoršení bezpečnostní situace po stažení vojsk Severoatlantické aliance z Afghánistánu, po kterém se k moci opět dostal Taliban. Prezident označil odchod vojáků ze země jako „kapitulaci“ a „afghánský Mnichov“.

Jako o hrozbě mluvil Zeman také o Green Dealu neboli Zelené dohodě či údělu, který odsouhlasili lídři 26 zemí Evropské unie v prosinci 2019. Ze seriózní ekologie se podle prezidenta stalo náboženství, dohoda by dle něj „podlomila naši energetiku“ a vedla k „poklesu životní úrovně a ekonomického výkonu“.

V projevu zmínil Miloš Zeman také koronavirovou pandemii, proti které je podle něj jedinou cestou očkování. „Ti, kdo vyjadřují názor, že svoboda je očkováním ohrožena, by zřejmě v případě, kdyby se sebevrah chystal vyskočit z okna, tohoto sebevraha nezadrželi, protože by respektovali jeho svobodu volby, a tím i jeho smrt,“ poznamenal Zeman.

Nejvíce se ale prezident ve vánočním projevu věnoval politické situaci v Česku. „Bezesporu nejvýznamnější událostí byly volby,“ řekl. Ocenil „poměrně korektní průběh volební kampaně“ a poblahopřál nově zvoleným členům Poslanecké sněmovny.

Minulá vláda Andreje Babiše (ANO) podle Zemana „udělala mnoho dobrého“, nová vláda Petra Fialy (ODS) by měla dostat „sto dnů hájení“. Prezident připomněl, že před jmenováním některých ministrů poukazoval na jejich podle něj nedostatečnou odbornost. „Bylo mně odpovězeno, že je důležité, aby byli především politiky,“ poznamenal prezident.  

Zásadní úkoly pro vládu: Pandemie, energetická krize a státní rozpočet

Před kabinetem podle něj stojí tři zásadní úkoly – potlačit pandemii, vyrovnat se s energetickou krizí a stabilizovat státní rozpočet.

V boji proti covidu-19 se Zeman vyslovil pro „radikální zásah“, a to zavedení povinného očkování. Prezident uvedl, že sám zastáncem zavedení očkovací povinnosti nebyl, změnil ale názor, v čemž ho inspiroval přístup Rakouska. „Než procházet fázemi očekávání a následující fází zklamání, že epidemie koronaviru trvale neklesá (…), tak je lepší radikální zásah, který tuto situaci vyřeší jednou provždy,“ řekl Zeman.

V rámci energetické krize se podle prezidenta očekává růst cen elektřiny asi o třicet procent a zemního plynu až o padesát procent. Nárůstu cen lze podle Zemana zabránit vyvázáním se z Green Dealu, který je podle něj hlavní příčinou zdražování. Nutné je podle něj také rozšiřovat podporu jaderné energie a začít stavět nové jaderné zdroje. „Neudělali jsme v posledních letech téměř nic konkrétního (…) To se týká všech minulých vlád, včetně zbytečného zastavení tendru na dostavbu Temelína,“ řekl Zeman.

Kabinet Petra Fialy se bude muset soustředit i na hospodaření státu, připomněl Zeman. Návrh státního rozpočtu minulé Babišovy vlády nepovažoval za dostatečný a chystal se jej vetovat, uvedl. „Návrh státního rozpočtu tak, jak byl předložen, považuji za nedostatečně proinvestiční a nedostatečně úsporný,“ popsal prezident. Úsporou by podle něj bylo zrušení daňových výjimek.

Nahrávám video

Na závěr vyzval Zeman k odvaze. „Chtěl bych vás tedy vyzvat k souhlasu s povinným očkováním. Chtěl bych vás vyzvat k vyvázání se ze Zeleného údělu pro Evropu. A k prosazování vlastní energetické politiky v zájmu našich občanů a jejich životní úrovně. A konečně bych vás chtěl vyzvat k racionálním, a nikoli fiktivním a kosmetickým úpravám státního rozpočtu cestou zrušení daňových výjimek,“ řekl.

Projev zakončil citátem Aloise Rašína: „Blaho republiky budiž naším nejvyšším zákonem.“ A citoval také Johna Kennedyho: „Neptejte se, co vaše země může udělat pro vás. Ptejte se, co vy můžete udělat pro svoji zemi.“

Další politici pronesou projevy na Nový rok

Zemanovi předchůdci k národu promlouvali na Nový rok, Zeman se zvyk rozhodl přesunout na druhý svátek vánoční.

Uvolněné místo letos na Nový rok využili další ústavní činitelé. S projevy vystoupili tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO), předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) i tehdejší šéf Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO). Prvního ledna roku 2022 se chystají vystoupit Vystrčil a nový premiér Petr Fiala (ODS). Naopak šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) projev nechystá.

Ve svém loňském vystoupení se Zeman věnoval hlavně epidemii covidu-19. Občany vyzval k tomu, aby se nechali proti nemoci očkovat, vyslovil se proti lidem odmítajícím nošení roušek či rychlému rozvolňování protiepidemických opatření. Poděkoval také lidem, kteří vykonávají nejdůležitější povolání pro zvládání epidemie.

Novoroční projevy Miloše Vystrčila a Petra Fialy
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 1 hhodinou

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 4 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 11 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 14 hhodinami

Evropský pohled