TÉMA

Životní úroveň

Rostoucí ekonomika nutně neznačí spokojenost lidí, zaznělo v Událostech, komentářích

Ekonomice se daří, i tak někdy zaznívá, že se Češi mají špatně. Podle hostů Událostí, komentářů objektivní statistiky nutně nereflektují subjektivní pocity lidí. Míru spokojenosti totiž neurčují pouze ukazatele jako růst HDP či míra inflace, ale například zdraví, vzorce myšlení a zakořeněná míra pesimismu, kterou postkomunistické společnosti trpí. I tak si prý Češi uvědomují, že jejich životní úroveň je většinově dobrá. Na otázky moderátora Daniela Takáče odpovídali socioložka Paulina Tabery, ekonomka a politoložka Michaela Ševčíková, spisovatel a datový inženýr Petr Ludwig, předseda školských odborů František Dobšík a Tibor Švec (STAN) ze Svazu měst a obcí.
2. 5. 2025|

Rusko je ztracené pro Západ i samo pro sebe, říká expert

Západ měl ve vztahu k Moskvě v rukou silné karty, ale nedokázal vytvořit vzájemný partnerský vztah, řekl analytik z University of St Andrews a autor knihy Ztracená země – Příběh moderního Ruska Filip Scherf. Rusko je podle něj ztracené samo pro sebe i pro Západ, protože dlouhodobě vede politiku, která ho od něj oddaluje. Ruská agresivní zahraniční politika přitom podle Scherfa vychází z vlastního pocitu ohrožení.
27. 3. 2025|

Životní úroveň v Česku je nejvyšší ze zemí V4, v EU pod průměrem

Životní úroveň v Česku se loni mírně přiblížila průměru Evropské unie. Hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele vyjádřený ve standardech kupní síly se zvýšil o jeden procentní bod na 91 procent průměru EU. Česko je tak na úrovni Slovinska a jeho životní úroveň je nejvyšší ze zemí Visegradské skupiny, vyplývá z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
18. 12. 2024|

Historik: Centrálně plánovaná ekonomika nedokázala generovat inovace

Centrálně plánovaná ekonomika orientující se po válce především na těžký průmysl často nedokázala podchytit poptávku a zajistit dostatek spotřebního zboží. Tehdejší ekonomové si podle historika z Filozofické fakulty UK Jakuba Rákosníka, který byl hostem Studia 6, jeho význam uvědomovali, preference těžkého průmyslu však byla na přelomu 40. a 50. let způsobena mimo jiné očekáváním třetí světové války.
14. 11. 2024|

Migrační pakt problémy nevyřeší, domnívá se Zaorálek kandidující za Sociální demokracii

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídr kandidátky Sociální demokracie Lubomír Zaorálek (SOCDEM) je přesvědčený o tom, že nedávno uzavřená migrační dohoda problémy v této oblasti nevyřeší. Evropa totiž není podle něj schopna uhlídat si své hranice.
24. 5. 2024|

Kandidáti do Evropského parlamentu debatovali o Green Dealu, přijetí eura či životní úrovni

Do evropských voleb zbývají tři týdny. V nich si Češi zvolí jednadvacet poslanců do Evropského parlamentu. Česká televize odvysílala první předvolební debatu, jíž provázela Jana Peroutková. Tématy byly životní úroveň, ceny potravin i energií, dotace či euro. Účastníky debaty byli Ondřej Dostál (Stačilo!), Martin Hlaváček (ANO), Petr Macinka (Přísaha a Motoristé), Petr Mach (SPD a Trikolora), Luděk Niedermayer (SPOLU), Daniela Ostrá (SOCDEM), Mikuláš Peksa (Piráti) a Adam Trunečka (Starostové a osobnosti pro Evropu).
16. 5. 2024Aktualizováno16. 5. 2024|

O Rusku nás hodně naučila zkušenost střední Evropy se SSSR, míní von der Leyenová

Díky hořkým zkušenostem, které mají země ze středu a východu Evropy se Sovětským svazem, se Evropská unie naučila hodně o vzorcích chování Kremlu i ruského vůdce Vladimira Putina a stala se tak ostražitější. V rozhovoru ke 20. výročí dosud největšího rozšíření Evropské unie to v pátek uvedla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Evropská unie podle ní není dokonalá, ani taková nemůže být, protože je spolkem 27 členských států a 450 milionů obyvatel, připomněla šéfka unijní exekutivy. Výhody, které členství v EU přináší, jsou ovšem podle ní obrovské.
26. 4. 2024|

Křesťané v Gaze roky balancovali mezi Hamásem a izraelskou blokádou. Odchod z válečné zóny nechystají

Válka na Blízkém východě dopadla na dva miliony obyvatel Pásma Gazy, kde žije i malá křesťanská komunita čítající mezi osmi sty a tisícem lidí. Jejich počet se však už několik let zmenšuje, pokles nabral rychlejší tempo zejména po volbách roku 2006, kdy kontrolu nad Gazou převzalo islamistické a teroristické hnutí Hamás. Následně museli křesťané, stejně jako jejich muslimští sousedé, čelit následkům izraelské a egyptské blokády, kterou sousední státy reagovaly na politické změny. Nyní jsou navíc tamní křesťanské památky a domovy vystavené raketám izraelské armády.
7. 12. 2023|

Životní úroveň Čechů ve srovnání s ostatními v EU mírně poklesla

Životní úroveň v Česku se loni vůči evropskému průměru mírně snížila. Hrubý domácí produkt na obyvatele vyjádřený ve standardu kupní síly (PPS) se snížil o jeden procentní bod na 91 procent průměru Evropské unie. Česko tak je na úrovni Kypru a Slovinska (shodně 92 procent) a mírně zaostává za Itálií (96 procent), je na tom ale nejlépe ze zemí Visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko). Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ) ve Statistické ročence 2023.
27. 11. 2023|

Odbory vyhlásily na 27. listopad den protestů, Středula avizuje stávkové aktivity

Odbory vyhlásily na 27. listopadu den protestů, nesouhlasí s kroky vlády. Novinářům to řekl po úterním zasedání rady Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) její předseda Josef Středula. Mají být podle něho i stávkové aktivity. Avizoval, že v úterý příštího týdne seznámí s důvody protestů prezidenta Petra Pavla. K půlnoci na středu odboráři ČMKOS končí stávkovou pohotovost, v níž jsou kvůli záměrům kabinetu od poloviny května.
31. 10. 2023Aktualizováno31. 10. 2023|

Vládou navrhovaná valorizace důchodů ohrožuje sociální smír, míní Juchelka. Jurečka se hájí rozpočtem a mezigenerační solidaritou

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) popsal dva důvody, proč prosazuje nižší valorizaci důchodů – omezené možnosti rozpočtu a mezigenerační solidaritu. Podle poslance za ANO Aleše Juchelky ohrožuje nízké navýšení sociální smír. V Událostech, komentářích diskutovali o tom, jestli je vládní postup vůči lidem fér, ale i o „technikáliích“ ohledně přijímání navržené novely.
21. 2. 2023|

Francouzi budou protestovat proti poklesu životní úrovně. Ta se propadá nejvíc na venkově

Francouzi se ve čtvrtek chystají stávkovat. Vadí jim důchodová reforma a propad životní úrovně. Ten je znát hlavně na venkově, kde končí mnohé obchody, často jediné v obci.
18. 1. 2023|

Prezident se ve vánočním poselství vyslovil pro povinné očkování proti covidu-19

Prezident Miloš Zeman ze zámku v Lánech přednesl své tradiční vánoční poselství. Připomněl, že minulý rok nepoznamenala jen pandemie covidu-19, v projevu se věnoval stažení vojsk NATO z Afghánistánu nebo klimatické dohodě Green Deal. Prezident se vyslovil například pro povinné očkování nebo zrušení daňových výjimek. Projev stejně jako v minulých letech natočila televize Nova, od 13:00 ho ale vysílala i další média.
26. 12. 2021Aktualizováno26. 12. 2021|

Nejlépe se žije v Říčanech, nejhůře v Orlové, tvrdí analýza. Je to spíše vina státu, hájí Orlovou starosta

Středočeské Říčany jsou podle analýzy společnosti Obce v datech už počtvrté v řadě nejlepší místo k životu. V indexu kvality života získaly nejvyšší možný počet bodů, tedy 10. Naopak nejhůř se podle žebříčku žije v Orlové. O analýze diskutovali v pořadu Události, komentáře starosta Orlové Miroslav Chlubna a starosta Říčan David Michalička.
15. 12. 2021|

Životní úroveň v Česku se loni zvýšila na 94 procent průměru EU, je stejná jako v Itálii

Životní úroveň v Česku se i přes pandemii koronaviru přiblížila loni průměru v zemích EU. Hrubý domácí produkt na obyvatele v paritě kupní síly stoupl loni na 94 procent EU z předchozích 92 procent. Česko je tak na úrovni Itálie a nad úrovní Portugalska (77 procent) a Španělska (86 procent). Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad ve Statistické ročence 2021.
29. 11. 2021|

Nemůžeme mít pocit, že jedeme na Titaniku a všechno je v pořádku, říká exprezident Václav Klaus

Česko opět stojí na klíčové křižovatce, na které začíná jít o všechno. Na akci, která připomněla výročí vzniku Československa, to v Míčovně na Pražském hradě řekl bývalý prezident Václav Klaus. Hrozbu vidí například v omezeních spojených s koronavirovu pandemií. Podle něj spolu s ní společnost přijala mylné vidění světa. Za chybný vnímá i vývoj Evropské unie. Domnívá se, že přešla od integrace k unifikaci. Řekl to ve svátečním Interview ČT24.
28. 10. 2021Aktualizováno28. 10. 2021|

Kamera, klapka, stávka. Hollywoodští filmaři žádají lepší podmínky, třeba pauzy na oběd

Hollywoodu hrozí stávka filmařů. Profese ze zákulisí totiž chtějí vyjednat lepší podmínky v nové kolektivní smlouvě. Pokud se zaměstnavatelé nedohodnou, stávka vypukne v pondělí. To by znamenalo další ránu pro celý filmový průmysl, který se po koronavirové pandemii opět probouzí k životu.
15. 10. 2021|

Volební lídři v Praze se přeli o to, co Česku přináší členství v Evropské unii

O vztahu k Evropské unii, případném referendu o vystoupení nebo výhodách či nevýhodách plynoucích z členství mluvili v předvolební debatě lídři pražských kandidátek. Hosty byli Jiří Hynek (PŘÍSAHA), Jana Maláčová (ČSSD), Patrik Nacher (ANO), Josef Nerušil (SPD), Markéta Pekarová Adamová (SPOLU), Olga Richterová (PirátiSTAN) a Marta Semelová (KSČM). Debatu moderoval Jakub Železný.
1. 10. 2021|

Před třiceti lety Jelcin zaujal místo prvního ruského prezidenta, odstartoval kariéru plnou zvratů

Slavnostní prezidentskou přísahou Borise Jelcina začalo 10. července roku 1991 v Kremlu zasedání Sjezdu lidových poslanců Ruské federace. Oficiálně se tak ujal funkce prvního ruského prezidenta – ještě v době existence Sovětského svazu. Jelcin hlásal demokracii, reformy i blahobyt. Pokusy o transformaci ale uvrhly velké počty Rusů do chudoby. Jeho kariéru poznamenal krvavý konflikt s parlamentem v roce 1993 nebo válka v Čečensku. Svým odchodem z funkce na přelomu milénia otevřel dveře Vladimiru Putinovi.
10. 7. 2021|

Putin chce změny v ústavě, politologové spekulují o přípravě na předání moci

Ruský prezident Vladimir Putin už pošestnácté předstoupil před zákonodárce s tradičním poselstvím o stavu země. Ohlásil v něm nová opatření v boji proti chudobě a na podporu porodnosti, včetně nových dávek na děti v nejchudších rodinách a zvýšení příspěvku od státu při narození potomka. Se sociálními podmínkami je podle průzkumů nespokojená velká část Rusů. Putin také navrhl přijmout změny v ruské ústavě tak, aby měla v Rusku vždy přednost před mezinárodním právem a aby zakazovala lidem v klíčových funkcích, včetně hlavy státu, cizí občanství.
15. 1. 2020Aktualizováno15. 1. 2020|
Načítání...