Životní úroveň v Česku je nejvyšší ze zemí V4, v EU pod průměrem

Životní úroveň v Česku se loni mírně přiblížila průměru Evropské unie. Hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele vyjádřený ve standardech kupní síly se zvýšil o jeden procentní bod na 91 procent průměru EU. Česko je tak na úrovni Slovinska a jeho životní úroveň je nejvyšší ze zemí Visegradské skupiny, vyplývá z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Nejnižší HDP na obyvatele ve standardech kupní síly v EU má dlouhodobě Bulharsko, loni dosáhlo 64 procent unijního průměru. Naopak nejvyšší životní úroveň je v Lucembursku, kde loni byla na 234 procentech průměru EU.

Ze zemí, které vstoupily do EU od roku 2004, je Česko na sdíleném třetím místě se Slovinskem. Před ním jsou Kypr, kde životní úroveň loni dosahovala 95 procent unijního průměru, a Malta, která jako jediná z nových členských zemí překročila unijní průměr a HDP na obyvatele ve standardech kupní síly dosahuje 105 procent průměru.

Ze starých členských zemí je životní úroveň nižší než v Česku ve Španělsku (88 procent), v Portugalsku (83 procent) a v Řecku (67 procent). Mezi státy V4 si Česko stojí nejlépe, následuje Polsko s osmdesáti procenty průměru EU, Maďarsko se 76 procenty a Slovensko se 73 procenty.

Česká ekonomika loni mírně klesla, nezaměstnanost zůstává nízko

Česká ekonomika loni poklesla o tři desetiny procenta a patřila tak mezi jedenáct evropských zemí, jejichž HDP se meziročně snížil. Nejhlubší pokles zaznamenalo Irsko, jehož ekonomika se propadla o 3,2 procenta, a Estonsko s propadem o tři procenta. Nejrychlejší růst loni vykázala Malta s 5,7 procenta, následovalo Chorvatsko s 3,1 procenta. EU jako celek zaznamenala růst HDP o půl procenta.

Česko si loni udrželo pozici s nejnižší mírou nezaměstnanosti, přestože vzrostla o 0,4 procenta na 2,6 procenta. Zůstala tak výrazně pod evropským průměrem, který činil 6,7 procenta. Druhou nejnižší nezaměstnanost mělo Polsko s 2,8 procenta, nejvyšší nezaměstnanost byla ve Španělsku, kde dosáhla 12,2 procenta.

Česko si stojí dobře také v míře dlouhodobé nezaměstnanosti, která loni činila 0,8 procenta. Nižší dlouhodobou nezaměstnanost měly Dánsko a Nizozemsko, kde shodně činila 0,5 procenta, a Malta s 0,7 procenta. Nejvíc dlouhodobě nezaměstnaných vykazuje Řecko, kde je míra dlouhodobé nezaměstnanosti 6,2 procenta. Celoevropský průměr loni byl 2,1 procenta.

Statistická ročenka, kterou každoročně publikuje ČSÚ, přináší souhrnné údaje z ekonomiky, demografie a sociální sféry v uplynulém roce. Od vzniku samostatného státu v roce 1993 jde o 32. vydání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 43 mminutami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 20 hhodinami

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 20 hhodinami

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
včeraAktualizovánovčera v 07:00

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.