Životní úroveň v Česku je nejvyšší ze zemí V4, v EU pod průměrem

Životní úroveň v Česku se loni mírně přiblížila průměru Evropské unie. Hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele vyjádřený ve standardech kupní síly se zvýšil o jeden procentní bod na 91 procent průměru EU. Česko je tak na úrovni Slovinska a jeho životní úroveň je nejvyšší ze zemí Visegradské skupiny, vyplývá z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Nejnižší HDP na obyvatele ve standardech kupní síly v EU má dlouhodobě Bulharsko, loni dosáhlo 64 procent unijního průměru. Naopak nejvyšší životní úroveň je v Lucembursku, kde loni byla na 234 procentech průměru EU.

Ze zemí, které vstoupily do EU od roku 2004, je Česko na sdíleném třetím místě se Slovinskem. Před ním jsou Kypr, kde životní úroveň loni dosahovala 95 procent unijního průměru, a Malta, která jako jediná z nových členských zemí překročila unijní průměr a HDP na obyvatele ve standardech kupní síly dosahuje 105 procent průměru.

Ze starých členských zemí je životní úroveň nižší než v Česku ve Španělsku (88 procent), v Portugalsku (83 procent) a v Řecku (67 procent). Mezi státy V4 si Česko stojí nejlépe, následuje Polsko s osmdesáti procenty průměru EU, Maďarsko se 76 procenty a Slovensko se 73 procenty.

Česká ekonomika loni mírně klesla, nezaměstnanost zůstává nízko

Česká ekonomika loni poklesla o tři desetiny procenta a patřila tak mezi jedenáct evropských zemí, jejichž HDP se meziročně snížil. Nejhlubší pokles zaznamenalo Irsko, jehož ekonomika se propadla o 3,2 procenta, a Estonsko s propadem o tři procenta. Nejrychlejší růst loni vykázala Malta s 5,7 procenta, následovalo Chorvatsko s 3,1 procenta. EU jako celek zaznamenala růst HDP o půl procenta.

Česko si loni udrželo pozici s nejnižší mírou nezaměstnanosti, přestože vzrostla o 0,4 procenta na 2,6 procenta. Zůstala tak výrazně pod evropským průměrem, který činil 6,7 procenta. Druhou nejnižší nezaměstnanost mělo Polsko s 2,8 procenta, nejvyšší nezaměstnanost byla ve Španělsku, kde dosáhla 12,2 procenta.

Česko si stojí dobře také v míře dlouhodobé nezaměstnanosti, která loni činila 0,8 procenta. Nižší dlouhodobou nezaměstnanost měly Dánsko a Nizozemsko, kde shodně činila 0,5 procenta, a Malta s 0,7 procenta. Nejvíc dlouhodobě nezaměstnaných vykazuje Řecko, kde je míra dlouhodobé nezaměstnanosti 6,2 procenta. Celoevropský průměr loni byl 2,1 procenta.

Statistická ročenka, kterou každoročně publikuje ČSÚ, přináší souhrnné údaje z ekonomiky, demografie a sociální sféry v uplynulém roce. Od vzniku samostatného státu v roce 1993 jde o 32. vydání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 1 hhodinou

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 8 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 8 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánovčera v 14:56

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...